Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Chceš válku? Máš ji mít! - 4

02.02.2010 (16:30) • ap94 • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3086×

Týden uběhl jako voda. Lidé se se mnou už normálně bavili. Samotnou mě překvapilo, jak rychle jsem zapadla. Z Jessici se stala moje dobrá kamarádka. Školu jsem zvládala v pohodě. Střední už jsem několikrát dělala. Profesoři moje ne moc vhodné chování přehlíželi, protože jsem měla dobré známky. Celý týden svítilo slunce, tak, jak Alice řekla. Až teď mi začalo vrtat hlavou, jak to mohla vědět. Že by měla nějaký dar, jak to rozpoznat? Slyšela jsem o nadaných upírech. Bylo jich málo a každý měl nějaký svůj dar. Žádný z darů nebyl stejný. Že by Alice byla také nadaná? Třeba to někdy zjistím.

Byl zrovna pátek. Dnes byla ta párty u Mika. S Jess jsem se dohodla, že mě ve čtyři vyzvedne u mě doma, a pak pojedeme k ní domů. Bydlela kousek od Mika, tak tam pak půjdeme pěšky.

Byly akorát čtyři hodiny, když jsem uslyšela venku před domem klakson. Vykoukla jsem z okna, i když mi bylo jasné, kdo to je. Byla to Jessica. Vzala jsem si vše potřebné, zamkla dům a nasedla do auta.

„Čau, Jess, můžeme jet, ať to všechno stihneme.“ U Jess jsme byly za čtvrt hodiny. Dům nebyl moc velký. Celý bíly s tmavě hnědými vchodovými dveřmi. Blíže jsem si dům neprohlížela. Jessica mě vedla do jejího pokoje. Tam jsme si chvíli povídali o všem možném. Poté jsme se pustily do práce. Nejdříve jsme se daly do Jessici. Asi půl hodiny jsme jí společně vybíraly oblečení. Nakonec jsme našly tmavé, uplé rifle a k tomu bílé tílko se širokými ramínky. Tričko mělo na sobě nějaké černé nápisy. Pak jsme se pustily do vlasů. Narovnala jsem jí je žehličkou a nastříkala lesk. Na obličej trocha make – upu, řasenky a lesku na rty. Pak se Jess pustila do mě. Oblékla jsem si riflovou sukni a k ní růžové tričko na ramínka. Poté mi Jess natočila vlasy do vln. Jemné růžové stíny a make – up s mám obličejem udělaly divy. Vše jsme v pokoji poklidily, aby Jessičini rodiče nenadávali. Pak jenom v rychlosti přepudrovaly, zkontrolovali v zrcadle a vyrazily. U Mika jsme byly během pěti minut. Mike nás začal s velkou radostí vítat a každé strčil do ruky kelímek s nějakým drinkem. Na to, že to měla být menší párty, byla tu snad celá škola. Každý měl v ruce buď kelímek nebo plechovku piva. Všichni se smáli a popíjeli. Ben se staral o muziku. Šlo mu to dobře. Střídal jak po malé, tak i rychlé písně. Kolem jedenácté hodiny kluci odešli hrát stolní fotbal a holky seděly na pohovce a křeslech a povídaly si o nejnovějších módních trendech. Já s Jessicou jsem seděla u stolu a dopíjela čtvrtý drink. Koukaly jsme po sobě a nudily se.

„To je tu vždycky taková nuda?“ zeptala jsem se jí otráveně.

„Vždycky, když je tu Edward, je to tu pořádně rozjetý. Donutí všechny holky tančit, a pak jsou tu všichni pořádně odvázaný.“ Bože, zase ten Cullen. Oni si bez něj ani neuprdnou.

„Sakra a to potřebujeme nějakýho namyšlenýho frajírka, abychom se mohli bavit?“ ptala jsem se rozčileně.

„Teď ti ukážu, jak to děláme my v Paříži,“ vyskočila jsem ze židle a běžela k Benovi. Hned, jak mě uviděl, se usmál.

„Co potřebuješ, krásko?“

„Bene, pusť tam něco odvazovýho. Musíme to tu trochu rozhejbat.“ Ben jen kývnul hlavou a pustil tam nějakou vypalovačku. Tu píseň jsem neznala, ale pro moje účely byla výborná. Pohotově jsem vyskočila na vyvýšené pódium a začala tančit. Dala jsem ruce nad hlavu a začala vrtět boky ze strany na stranu. Přestala jsem vnímat okolí a jen se svíjela do rytmu hudby. Tanec jsem si užívala. V Paříži jsem byla na nejednom takovém večírku. Písnička dohrála a já zas začal vnímat svět kolem sebe. Všichni se na mě obdivně koukali.

„Bene, hoď tam ještě nějakou.“

„Pro tebe všechno, krásko!“ volal ne mě a pustil další song. Byl o něco rychlejší než ten první, ale to vůbec nevadilo. Seskočila jsem z pódia a do rytmu hudby došla až k Jess, která stále seděla u stolu. Chytla jsem jí za ruku a táhla nazpátek na pódium.

„Bello, já si nemyslím, že je to dobrý nápad,“ křičela mi nervózně do ucha, abych jí přes hudbu slyšela.

„Ale Jess, přeci nechceš kazit zábavu.“ Vytáhla jsem jí nahoru na pódium a začal znova tančit. Po pár okamžicích váhání se Jessica přidala také. A tak jsme tančily, smály se a skvěle bavily. Po pár chvílích se přidali i ostatní a ke konci písničky tancovali všichni v domě. Dokonce i kluci, kteří předtím hráli stolní fotbálek. Když píseň dohrála, tleskly jsem si s Jess zdviženýma rukama nad hlavou a seskočily z pódia. Všichni kolem nás začali tleskat a pískat. A od této chvíle se všichni skvěle bavili, už se nestyděli. A to jen díky mně. Byla jsem na sebe pyšná.

Bylo kolem jedné hodiny ráno a já stála u Bena a radila mu, které písničky má pouštět. Najednou všichni začali skandovat moje jméno.

„Co se jim stalo?“

„Chtějí, aby si znovu zatancovala,“ odpovídal s úsměvem na tváři Ben. Domluvila jsem se s ním, jakou píseň má pustit a pořádně to rozjela. Všichni se smáli, tleskali, pískali a tančili. Po třetí písničce jsem byla pořádně vyprahlá, a tak jsem se šla pořádně něčeho napít.

Kolem půl třetí se lidé začali pomalu rozcházet. Šla jsem pro Jessicu, že už půjdeme. Měla jsem u ní přespat.

„Tak co, Jess, už půjdem? Jsem docela unavená.“

„Jo, jasně, mám toho taky dost.“

„Tak lidi, my už půjdem. Jo a musíme to někdy zopakovat, byla to sranda,“ zavolala jsem na celý dům.

„Jo, to rozhodně. Čau, Bello,“ ozval se Ben.

„Ahoj, Bell. Měj se Jess,“ volali na nás všichni, co ještě zůstali v domě. Vyšly jsme ruku v ruce na chodník. Byla docela zima, ale aspoň nám to pomůže vstřebat tu trochu alkoholu, co jsme měly v sobě.

„Teda, Bello, ty jsi byla úžasná,“ smekla mi Jessica.

„Dělali jste tohle v Paříži často?“ ptala se zvědavě.

„No, občas.“

„Teda, tohle až dozví Edward... Pukne vzteky,“ řekla jen tak mimochodem.

„Co prosím? Proč by měl pukat vzteky?“ ptala jsem se nechápavě.

„No, my máme takovou tradici, když pořádáme někde večírek. Vyhlašujeme krále nebo královnu večírku. Od té doby, co se sem Edward nastěhoval, byl vždycky králem večírku on. Tohle je poprvé, co ho někdo porazil. Jsem zvědavá, co na to bude říkat,“ zachichotala se Jessica.

„Vážně? A to jsem jako vyhrála já?“ celá jsem se rozzářila. Konečně někdo tomu blbečkovi vytřel zrak.

„No, jasný. Dneska si byla báječná. Po tom tvém vystoupení se nikdo nebavil o ničem jiném. Všichni kluci po tobě slintali,“ zasmála se.

„To je dobře. Konečně někdo ukáže tomu frajerovi, že není mistr světa.“ A těšila jsem se, až ho konečně poznám osobně. Došly jsme k domu a Jess potichu odemkla. Uvnitř byla tma a ticho. Její rodiče nejspíš už spali. Potichu jsem se doplížily do jejího pokoje, převlékly se do pyžama a s chutí se ponořily do spánku.

A zanechte posím aspoň malý komentář  s tím, jak se vám to líbí a jestli má vůbec cenu dál pokračovat, abych se s tím nemořila zbytečně.:D

3. kapitola - Shrnutí - 5. kapitola

Autor: ap94 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Chceš válku? Máš ji mít! - 4: