Bella s Loren už leží v posteli a čekají na kousnutí.
22.06.2009 (21:30) • NessieCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1877×
8) Přeměna
Postel byla velice měkká. Ležela jsem v posteli a připadala jsem si jako na mráčku.
„Kdo chce kousnout jako první?"zeptal se Aro.
„Mohla bych dřív Loren??"zeptala jsem se zdvořile Loren a přitom jsem se na ní podívala.
„Klidně, vždyť je to jedno."odpověděla Loren. Alec si k ní už sedl a držel jí přitom za ruku.
Aro ke mně přistoupil, nahnul se ke mně a přiblížil se k mému krku. Už jsem jen čekala na bolest. Jeho kousnutí bylo velmi bolestivé. Náhle jsem pocítila silné pálení na krku, které pomalu postupovalo mým tělem a sílilo. Nemohla jsem se už vůbec hýbat. Ten jed mě celou ochromil. Najednou jsem pocítila něčí ruku, která mě vzala za mojí. Aro. Jeho studená ruka mě hladila, utěšoval. Věděl co právě prožívám a budu prožívat. Pálení pořád zesilovalo. Už to dosahovalo tak, že jsem si přidala, že hořím. Chtěla jsem řvát bolestí, ale nechtěla jsem, aby mě slyšela Loren. Pálení stále zesilovalo. Šlo to až k nesnesitelné bolesti. Už jsem nevydržela nekřičet. Už to nešlo.
„Aaaaaa."řvala jsem bolestí. Uslyšela jsem, že Loren též začala křičet bolestí.
Obě jsme křičeli dlouho. Trpěli jsme nesnesitelně. Po dlouhé době jsem přestala řvát, protože to bylo k ničemu. Žár stále zesiloval. Uslyšela jsem vedle sebe hlasy.
„Aro, potřebujeme, abys šel zařídit jejich fingované zmizení."odpověděl něčí hlas.
„Marcusi, zařiď to ty. Slíbil jsem Belle, že u ní budu a já sliby plním."odpověděl Aro
„Dobře. Zařídím to."odpověděl Marcus a odešel.
Ležela jsem už dlouho a žár pořád nezeslaboval, ale ani nezesiloval. Začala jsem počítat Arovi nádechy a výdechy. Dopočítala jsem se 50 525 nádechů a 50 255 výdechů. Najednou se žár začal zeslabovat, ale strašně pomalu. Pálení se stahovalo od konečků prstů a postupně pálení mizelo, ale shromažďovalo se to do srdce. Největší bitva se právě začala dít. Srdce se vysloveně rozhořelo ještě víc než předtím. Byla to hrozná muka Srdce bilo neuvěřitelně rychle jako vrtule. Útočník byl jed. Obě strany nevyhrávali ani neprohrávali.
Zmáčkla jsem Arovi ruku bolestí. Všimnul si toho.
„Bello, teďka se jed bude snažit zvítězit nad srdcem a bude to hodně bolet. Musíš vydržet."odpověděl starostlivě Aro.
Ta bolest byla ohromná. Začala jsem poslouchat svoje srdce, abychom se soustředila a zapomněla na bolest. Uslyšela jsem, že Loren začala křičet strašně nahlas a velice bolestivě.
„Loren. Vydrž už zbývá pouze srdce. Vydrž prosím."prosil Alec, který pořád seděl u Loren a držel jí za ruku.
Moje srdce začalo prohrávat. Bilo pořád míň a míň. Potom jsem uslyšela pouze buch, buch, buch...buch, buch....buch...buch a nic. Srdce přestalo bít. Konec.
Autor: NessieCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Cesta života -8díl-Přeměna:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!