Bella se s Arem domluví, že za pět let může odejít. Bella je na krvi lidí, ale odmítá ji a proto pije pouze 2x do měsíce. Co se během pěti let bude dít??? PS:Povídka je dlouhá a proto bude na dvě části.
28.06.2009 (13:30) • NessieCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1767×
10) 5 let u Volteriů
Za chvíli na to přišla Loren. Celá zářila. Já jsme už netruchlila.
„Bello, to je neuvěřitelné. Alec mě poprvé políbil. Bylo to něco úžasného a krásného. Byl velice vášnivý."básnila Loren.
Už jsem na ni nebyla naštvaná a byla jsem ráda, že je ona šťastná.
„To ti gratuluji k tvé první puse."odpověděla jsem upřímně.
Loren šla ke mně. Velice opatrně jako by se bála, že jí něco udělám.
„Bello. Chci se ti omluvit za to, co jsem to řekla tam dole. Byla jsem úplně mimo a"ani to nestačila doříct, když jsem jí přerušila.
„Loren, já se na tebe nezlobím."odpověděla jsem Loren upřímně a objala jsem ji. Byla překvapena, ale ráda. Do pokoje vstoupila Jane.
„Bello, Loren máte se dostavit k Arovi."odpověděla Jane a odešla.
„Měli bychom jít nebo Aro zešílí, když nepřijdeme."odpověděla Loren a šli jsem.
Když jsme vstoupili do Arovi pracovny byly tam dva jeho vojáci. Jeden byl velice mohutný vypracovaný. Druhý byl menší a hubený.
„Loren a Bello, tohle jsou vaši noví učitelé boje. Felix a Demetrii."odpověděl a ukázal na každého z nich.
„Loren budeš mít Demetriho a Bello ty Felixe."odpověděl Aro. Felix se na mě podíval a šibalsky se usmál.
Proboha, vždyť on je rozený boxer a mám ho mít já???Doufám, že můj štít bude i neprostupný fyzicky.
„Já vás budu učit dějiny a jazyky."odpověděl Aro
„Kdy můžeme začít s výcvikem???"zeptal se Felix a přitom si mě měřil. Asi se nemohl dočkat až mi ukáže, zač je toho loket.
„No můžete klidně hned pokud vám to dámy nevadí."odpověděl Aro a díval se na nás.
„Třeba hned."řekla hned Loren.
Co??Tak rychle??! Podívala jsem se na ní vyděšeně.
„Trénink tedy může začít." řekl Felix radostně.
„A kde budeme trénovat??"zeptala jsem se nejistě.
„Uprostřed lesa. To je nejlepší místo."odpověděl Demetrii.
„OK."odpověděla jsem a byla jsem v klidu. Už jsem si myslela, že budeme někde blízko lidí.
„Můžeme jít??"zeptal se Demetrii a mířil ke dveřím.
Loren šla za ním. Felix mířil ke dveřím a když procházel kolem mě, poplácal mě velice silně na záda. Kdybych byla člověk měla bych zlomených několik žeber a poraněnou páteř. V pokoji zbyl pouze Aro.
„Ty nejdeš??"zeptal se Aro.
„Jo jdu."odpověděla jsem a nasadila si kapuci od mého pláště a šla.
Vyšli jsem před hlavní bránu a šli jsem lidskou chůzí k lesu. Byla naštěstí už tma, protože bylo kolem nás spousta turistů. Když jsem ucítila jejich pach, začalo mě velice silně pálit v krku. Trošku jsem zrychlila a tak předběhla Loren, Felixe a Demetriho. Když jsem vešla do lesa, rozběhla jsem se, abych už necítila ten lidský pach. Běželi za mnou.
„Bello.Zastav!!"zavolal Felix.
Zastavila se o otočila se k nim.
„Příště tohle nedělej prosím.Jsi rychlejší než mi a mohla bys nám zmizet."odpověděl Felix přísně.
„Promiň, ale cítila jsem lidský pach a začalo mě pálit v krku a nechtěla jsem nikoho napadnout a tak jsem radši zrychlila a pak i běžela, když jsem byla v lese."odpověděla jsem a dívala se do Felixových očí.
„Dobře. Teď to už obě víte, takže příště pozor."odpověděl Felix už klidně.
„Pojďte za mnou."přikázal Felix a vyběhl.
Obě jsem vystartovali a hlídali si vzdálenost od Felixe.
Dorazili jsme na velikou louku. Byla velice ale velice velká. Felix doběhl doprostřed louky a zavolal na nás.
„Vítejte na naší louce."odpověděl Felix radostně.
Obě jsme dorazili současně. Loren začala být neklidná. Určitě se musela těšit.
„Kdy začneme??"zeptala se Loren nedočkavě.
„Koukám, že jsi nedočkavá. Pojď se mnou, budeme na druhé straně louky."odpověděl Demetrii a šel na druhou stranu.
„Hodně štěstí."řekla Loren a šla za Demetriem.
Zbyla jsem tu s Felixem. Bezva. Doufám, že nebude drastický.
„Připrav se. Nebudu tě šetřit."odpověděl Felix.
A opravdu mě nešetřil. Ještě že jsem upír jinak bych byla už mrtvá. Felix mě učil používat svůj štít. Můj štít by neproniknutelný jak fyzicky tak i telepaticky. Každý den jsme trénovali pouze po setmění. Za měsíc jsem už uměla velice dobře bojovat a používat svůj štít. Dokonce jsem jednou porazila Felixe. Ten byl na mě naštvaný. Hodně jsem používala štít, když šel kolem mě, protože mě jednou napadnul zlostí. Bohužel jsem pila lidskou krev, ale po velice dlouhých dobách. Pouze dvakrát měsíčně.
Aro nás učil světové dějiny a dějiny Volteriů. Při výkladu dějin Volteriů jsem se nudila. Loren to bavilo, protože byla překvapená co se všechno za jejich vlády stalo. Nejvíc mě bavily jazyky, které jsme asi za tři měsíce uměli. Všechny evropské a pár afrických, čínsky, vietnamsky, dokonce i latinu.
Loren se přestěhovala z našeho pokoje k Alecovi. Aspoň budu mít klid. Pokoj pouze pro sebe. Super. Velice ráda jsem si četla. Nejradši jsem měla knížku Na Větrné hůrce.
Autor: NessieCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Cesta života -10díl-5 let u Volteriů 1.část:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!