Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cesta k věčnosti - úvod

Soutěž Twilight kresba - By Maličká


Cesta k věčnosti - úvodPovídka o životě dívky, která poznala svět nesmrtelných. A z toho světa vede pryč pouze jedna cesta - smrt. Kterou cestou půjde hlavní hrdinka tohoto příběhu? Vybere si věčný život po boku jediné rodiny, kterou kdy poznala, nebo si vybere zemřít? Odpověď najdete na konci tohoto příběhu.

Uvažovali jste někdy o tom, jak jiný by mohl být váš život, kdybyste něco udělali jinak? Kdybyste se rozhodli jinak? Kdybyste řekli jedno prosté slovo? Tyhle věci člověku dojdou většinou příliš pozdě. Když už nic z toho nemůže napravit.

*** 

Buď opatrná. To mi Alex říkal pokaždé, když jsem sedala do auta. A já se tomu pokaždé smála. Řidičák už jsem měla nějakou dobu a ještě se mi nestala žádná nehoda, ani jsem neměla pokutu za rychlost. Byla jsem jedna z nejopatrnějších řidičů, jaké jsem znala. Proto bych si nikdy nepomyslela, že to skončí takhle. Ptáte se jak?

Pohádala jsem se s Michaelem. Nebyla to naše první hádka, to ani zdaleka. Poslední dobou to ale začalo být agresivnější. Nedokázal skousnout, že se vídám i s jinými kluky. Že s jedním bydlím. Nedokázal pochopit, že mám i svoje přátele. A svou nelibost mi dal najevo. Nikdy bych nepomyslela na to, že to zajde tak daleko. Vždyť dříve to bylo fajn. Dříve byl úplně jiný.

Když jsem, ještě v šoku, psala Cassie, že jedu domů, Michael vyběhl z domu a křičel za mnou, ať se vrátím, že si můžeme promluvit. Ani jsem se na něj neotočila, nasedla jsem do auta, třesoucíma se rukama jsem otočila klíč v zapalování a rozjela se domů. Do opravdového domova. Vím, že jsem si v posledních dnech nebyla jistá tím, kde vlastně je můj domov, ale teď jsem v tom měla jasno. Tam, kde byl vždycky. S Cassie a Alexem.

Jak jsem se blížila k vnější části města, stále jsem zrychlovala. V tu chvíli jsem nechtěla nic jiného než stulit se Cassie do náruče a vypovídat se. Ona by věděla, co dělat. Jak to všechno napravit. Ještě pár minut a budu u ní.

Tváře mi hořely v místech, kde si slzy vytvořily svou cestičku. Cítila jsem jejich slanou chuť v ústech, proto jsem si rychle otřela tváře a zaměřila jsem se na cestu. Měla jsem před sebou klikatý úsek, který vedl ven z města. Těsně před první zatáčkou mi zazvonil mobil. Z displeje na mě blikalo Michaelovo jméno. Natáhla jsem se pro něj, abych to mohla položit. Měla jsem strach, že pojede za mnou, tak jsem ještě přidala na rychlosti. Ani ne za minutu jsem ve zpětném zrcátku zahlédla jeho auto. A v tu samou chvíli mi znovu zazvonil mobil. Tentokrát to byla Cassidy, proto jsem to zvedla. Sříbrné Audi jedoucí za mnou se stále více přibližovalo.

„Co se stalo? Kde jsi?“ Zněla vystrašeně, proto jsem odpověděla, jak nejklidněji jsem dokázala. Přesto očividně poznala, že je něco špatně.

„Michael jede za mnou. Cassie, nestihnu dojet domů, než mě zastaví. Prosím tě…“ Víc už jsem říct nestihla. Necelých pět metrů přede mnou byla zatáčka a v protisměru jelo auto. Jela jsem příliš rychle na to, abych to ubrzdila. Proto jsem strhla volant na stranu a druhý řidič projel kolem. Auto dostalo smyk, ve kterém jsem objela okraj zatáčky. A pak jsem ztratila kontrolu nad řízením. V rychlosti sto kilometrů jsem s hrůzou sledovala, jak se řítím přímo do rokliny.

V další chvíli vystřelily airbagy a já měla pocit, že se nemůžu nadechnout. Auto narazilo do země a několikrát se převrátilo. Bylo to jako na horské dráze, jen mnohem bolestivější. Měla jsem pocit, že mám zlomené snad všechny kosti v těle. Jak bylo ve chvíli nárazu všude tolik hluku, najednou bylo všude hrobové ticho. Auto leželo na střeše, pravděpodobně úplně zdemolované. Já jsem se nemohla hýbat, nic jsem neslyšela a zatmívalo se mi před očima. I přesto jsem viděla střepy zapíchnuté v mojí ruce a krev všude okolo.

V dalších několika minutách jsem se zuby nehty snažila udržet při vědomí. Doufala jsem, že Michael mě najde a vytáhne ven. Cítila jsem totiž benzín. Jestli praskla nádrž a teď benzín teče ven, mohlo by auto každou chvíli bouchnout. Už jsem nemohla dál. Ačkoliv jsem s tím bojovala, pomalu jsem zavírala oči. Věděla jsem, co přijde, když je zavřu. Ale já nechci umřít.

Poslední, co jsem viděla, byly nádherné zlatavé oči osoby, kterou jsem nejvíce milovala. Byla to skutečnost, nebo halucinace?

To se dozvíte, když si můj příběh přečtete od začátku.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Cesta k věčnosti - úvod:

 1
30.08.2012 [18:34]

Sal333krásne.... len tak ďalej.... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.08.2012 [15:16]

NeyimissFayeVolturi, stačí. Emoticon Já jenom kdyby náhodou, zeptat jsem se musela. Za odpověď děkuju. Emoticon

4. nadenka
17.08.2012 [14:50]

Pááni... Tolik emocí jsem snad ještě nezažila... Tenhle příběh jsem nečetla, ale já ho žila! Doslova jsem byla v tom autě, které dostalo smyk... Doslova jsem cítila bolest a mdloby... A proto tě na kolenou prosím, přidej co nejrychleji další díl, abych se mohla opět ponořit do tvého neuvěřitelného příběhu... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Mňamka
17.08.2012 [10:22]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2.
Smazat | Upravit | 16.08.2012 [18:40]

Hlavní upíří postava bude mít vazby na Volturiovy a objeví se i Cullenovi. Stačí takhle? :)

16.08.2012 [16:16]

NeyimissAhoj, článek jsem ti opravila, jen příště neměň velikost písma, nechávej tu základní.
Příběh začal zajímavě, jenom by mě zajímalo, jestli se v něm bude objevovat Twilight tématika? Z tohohle to nebylo jasně znát; kdyby ne, příběh nepatří sem, ale na naše sesterské stránky OurStories. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!