Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cesta k ráji - 1. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Cesta k ráji - 1. kapitolaMoje nová povídka se odehrává v Japonsku v 18. století. Je o mladé Japonce Sakuře toužící po svobodě. V 1. kapitole není nikdo Twilight ságy, na konci druhého dílu se objeví Carlisle jako upír, který se rozhodl cestovat. Při svých cestách navštíví i tento ostrov a učaruje mu právě Sakura.

16.01.2010 (15:00) • Paike • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1201×

Cesta k ráji

 

Japonsko, 18. století:

Státu vládne dlouhodobá krize. Začátek rozkladu feudálního řízení, rolnická povstání, omezené reformy (umožněn vznik prvních manufaktur), rozkvět umění slavných dřevorytů (okolo doby 1794-1840).

V této době se odehrává náš příběh. Příběh mladé Japonky plné naivních očekávání o úžasném světě, samozřejmě mimo pomalu rozpadající se Japonsko. Její sen dostat se za hranice, zdá se nereálný, když pochází z tak bídných poměrů, ale jen do té doby než potká mladého Evropana s oslnivě světlými vlasy a karamelovýma očima. Je krásný, milý a ochotný jí do jisté míry pomoci. Náhle se zdá, že brzy opustí zemi vycházejícího slunce, jenže byl by to vůbec osud, kdyby nám před nosem nezamíchal s kartami našeho života?

„Sakuro,“ oslovil půvabnou Japonku mladík, všichni jí říkali podle květů třešní, které si tak ráda vplétala do vlasů. Málokdo znal její opravdové jméno, ale když se mluvilo o Sakuře, všem bylo rázem jasné o koho se jedná. Za své svobodomyslné názory byla známa po celé chudinské čtvrti, kde bydlela.

Znuděně vzhlédla a upřela mu velké tmavé oči mandlovitého tvaru do obličeje. Rychle se chytl dřevěného zábradlí, pod jejím pohledem mu snad změkly všechny kosti v těle.

Byl to Ryota, vždy jí pobavil význam jeho jména. Jeho jméno znamenalo pěkně baculatý, docela to sedělo, Ryota se rád dobře najedl. Jeho rodina patřila k nejbohatším ve vesnici a často si dopřávala večeře o několika chodech. Sakura byla ráda za rýži, kterou měla každý den, protože zažila to, že ona a její rodina několik dní nejedli, jelikož nezbyli peníze.

„Co potřebuješ?“ Zamumlala znuděně, když se několik okamžiků neměl ke slovu.

„Moji rodiče pořádají menší večírek na oslavu mých devatenáctých narozenin, chtěl bych tě pozvat. Přijdeš?“

Nechtěla. Neměla zájem. Nikdy by se na takových akcích neukázala, ale pokud chtěla ona a její rodina bydlet ve vesnici a ne být vyhoštěna za nevhodné chování nejstarší dcery, neměla být na syna nejbohatšího člověka v nejbližším okolí tak nepříjemná, jak ze začátku chtěla.

„Nevím, Ryoto. Uvidíme.“ Snažila se vyhnout odpovědi, jak nejlépe uměla.

„Chtěl bych to vědět pár dní dopředu, abych ti mohl sehnat nové šaty.“ Šaty? Netušila, co bylo na těch jejích tak špatného. Už nebyly tak bílé, jako při nákupu, ale skvěle jí seděly.

Zamračila se. „Dobře, zítra ti řeknu, jestli ano. Teď dovol, musím jít.“

Vstala a chtěla se rychle prosmýknout kolem něj. Nějakým náhlým osvícením mysli pochopil, co chce udělat a včas zachytil její drobné rameno. Udělal to, ale až přehnaně hrubě, při jeho stisku se snažila nerozplakat bolestí.

„Dej si pozor, co odpovíš, můžu ti jednoduše udělat ze života peklo!“ Cedil rozzuřená slova mezi zuby.

Ty nevychovaný zmetku. Doma tě neučili, jak se chová k dámě? Nadávala na něj v duchu, ale nakonec udržela svůj hněv pod pokličkou a odpověděla mu jen nenápadným kývnutím hlavy.

Spustil ruku, kterou svíral její rameno, k tělu. Popadla větvičku rozkvetlé třešně, sakury, kterou utrhla před jedním z domů a rozeběhla se daleko od Ryotova namyšleného chování, daleko od všech ostatních.

„Pamatuj, co jsem řekl!“ Křikl za ní ještě, ale ona se ani neohlédla.

Utíkala na své oblíbené místo. Věděla, že tak daleko za město za ní nikdo nepůjde. Sama měla zakázáno chodit z města, ale proč neporušit pravidla, aby člověk měl, alespoň trochu svobody. Sedla si po mohutný listnatý strom, uprostřed trochu zanedbaného a zarostlého parku.

Přála si roztáhnout křídla a vzletět daleko od pitomých pravidel a nařízení. Při zemi jí držely pevné okovy, nedovolující jí odletět.

To toho chtěla tolik? Jen svobodu a tu v Japonsku nemohla dostat.

Autor: Paike (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Cesta k ráji - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře