Edward dělá vše pro to, aby Bellu zachránil. Povídka končí smíchem :-)
18.04.2010 (21:15) • piromaan23 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2085×
Z minulého dílu :
,,Mám nápad!" vykřiknu potěšeně a rozeběhnu se k jeho knihovně. Vezmu tu knihu a rozeběhnu se zpět. Nalistuju obsah a tam najdu článek. Následky a léčení. Nalistuju tu stranu a začnu číst.
11.kapitola Pohled Edwarda
„Stínem políbený je ten, kdo díky moci eféru vstane z mrtvých. Bytost s tím to darem bude po vykonání velice slabá. K získání sil je potřeba: Krev toho, na koho dar byl použit. Krev rodičů, Belly (Pokud jsou rodiče upíři stačí použít dýku Ohně viz. Proroctví). Smíchaná krev se vlije do úst nositele moci. Po hodině by se měl probudit.
„Proroctví," řeknu a odběhnu pro další knihu. Otevřu ji na stránce s tou dýkou a opět začnu číst.
„Dýka Ohně. Dýka, která dokáže zranit upíra," řeknu. Přemyšlím a přemýšlím dokud mě to netrkne. Šťastně vykřiknu.
„Na té louce!" Rozeběhnu se na louku. Chvíli tam pátrám, až tu dýku uvidím popadnu ji a běžím zpět domů. Doma dýku podám Carlislovi.
„Dojdi pro Esme, synu," řekne a já nelením a rozeběhnu se za Esme do kuchyně. Popadnu Esme do náruče a ona vyjekne. Po cestě mě kárá ve své mysli. Postavím ji na zem u sebe v pokoji. Carlisle mě ještě pošle pro sklenici, brčko a nůž. Všechno jsem mu přinesl a on se usmál. Přišel ke mě s nožem a řízl mě do ruky. Moje krev vytekla do sklenice. Podíval jsem se na zacelující se ránu. Carlisle s Esme překvapeně vydechli. Teď se Carlisle podíval na Esme, která mu podala svou ruku. Udělal to samé, co u mě a nakonec se řízl sám. Všechna potřebná krev byla ve skleničce, kterou jsem dával k Belliným ústům. Byl jsem šťastný, když jsem uslyšel, jak hltavě pije naši krev. Sklenice byla prázdná za pár sekund. Položil jsem sklenici a otočil se k Bells. Někdo se dotkl mého ramene, až jsem se sebou cukl. Udělám vám něcio k jídlu, pošle mi Esme v myšlenkách. Pokývu hlavou a usměju se na ni. Úsměv mi oplatí a s Carlislem odejdou pryč. Spokojeně jsem se uvelebil v křesle a díval se na svého anděla dokud jsem neusnul. Zdál se mi krásný sen. Sedíme s Bells na mé louce a okolo nás poletují motýli. S Bellou se začneme líbat a můj sen se rozplyne, Když uslyším něco spadnout na zem. Poplašeně otevřu oči a podívám se do očí mého anděla. Omluvně se na mě podívá a přídá k tomu svůj úsměv.
„Bello!" vykřiknu a začnu ji drtit ve svém objetí. Uslyším, jak někdo rozkopl dveře a oba dva nás drtil v objetí. Podívám se a koho tam nevidím. Našeho prcka, Alici. S Bellou se začneme smát a všichni začneme házet polštáři proti sobě. Ode dveří se ozve smích. Podíváme se tam a Emmett klečí na zemi a směje se, jak osel. Podívám se na Bellu, se kterou si plácneme a začnem házet polštáře na Emmetta, který začne řvát a volat o pomoc. To do pokoje vlítne rozcuchaná Esme a Carlisle urovnávající košili. Podívají se na nás a pak na pokoj a začnou se smát. Já s Bellou se podíváme na ně a vybuchneme smíchy.
Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Cesta časem 11:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!