Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Celý život spolu?! 19. kapitola

03.11.2010 (21:15) • Pawi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3432×

Tuto kapitolku věnuji anetanii, která mi opravdu hodně pomohla. Děkuju ti!

„Víš co? Dělej si, co chceš. Mě už tohle nebaví. Tahle hádka nemá smysl, ale když tě to baví, najdi si na to někoho jinýho. Mezi námi dvěma je konec,“ řekla jsem klidně a chladně, stejně jako on.

Mlčky nastartoval a vyjel domů.

Pohled Edward

Mezi námi dvěma je konec. Běhalo mi v mysli dokola. A já vůbec nevěděl, jestli se radovat nebo být zdrcen. Proč jsme se vůbec pohádali? Kvůli mně.

Celou cestu jsem nad tím přemýšlel a k závěru jsem nedošel. Jen co jsem zastavil před domem, Bella vylítla z auta dovnitř.

Pomalu jsem vystoupil taky a se zmatenými myšlenkami vešel do domu.

„Bell, něco jsi mi slíbila,“ volala Rose na Bellu vybíhající schody. Bell se zastavila, pomalu otočila a nadechla k odpovědi.

„Už jim nemám co říct, Rose. Je konec,“ usmála se na ni smutně. Rosalie zalapala po dechu a chtěla něco říct, jenže Bella už zmizela nahoře. Bylo slyšet jen prásknutí dveří od našeho pokoje.

„Co jste si udělali?“ otočila se na mě.

„Pohádali jsme se,“ pokrčil jsem lhostejně rameny a vydal se do mého/našeho pokoje lidským krokem. Najednou se kolem mě mihla čmouha a zapadla do našeho pokoje taky. S povzdechnutím jsem se k nim přidal. Rosalie seděla s Bellou v náručí na posteli a uklidňovala ji. Dělal jsem, jako že je nevidím, i když mi to bylo líto, a s pískáním se vydal do koupelny.

Shodil jsem ze sebe oblečení a vnořil se pod proud vařící vody. Uklidňující. Na ruku jsem si vymáčkl šampon a pořádně si umyl hlavu. Tělo jsem přejel mým nejoblíbenějším pánským sprchovým gelem a v kraťasech vylezl zpět do pokoje.

Bella házela oblečení do kufru. Neplakala ani se nesmála. Měla na tváři tvrdou masku, pod kterou jsem se nedokázal dostat ani já.

„Nemusíš se stěhovat,“ prohodil jsem.

„Nestěhuju se, odjíždím,“ ušklíbla se.

„Co? Proč?“ zaplašil jsem. Nechci, aby odjela od rodiny. Zas tohle jsem způsobit nechtěl.

„Jedu na dvouměsíční prázdniny do Evropy,“ prohodila.

„Co škola? A proč sama?“ zmateně jsem pokládal otázky.

„Alice měla vizi. Škola se dnes večer vytopí a my budeme mít dvouměsíční volno. Já vím, měli bychom si najít nové prostory, ale jelikož a protože nemáme žádné, tak máme státní prázdniny. Teda mít je budeme. No a jedu sama, protože chci,“ zaklapla kufr, zapla ho a položila na zem. Popadla pyžamo a zmizela v koupelně.

Tý jo, dvouměsíční prázky. To bude pařbá.

S úsměvem jsem vyšel na chodbu, že půjdu zblajznout něco dobrýho, když mě něco začalo mlátit.

„Ty idiote, seš normální? Proč jsi to udělal.“ Mlátil mě ten malej skřet.

„Mně je absolutně dobře. A neboj, je to jen menší pauzička.“ Pokrčil jsem rameny. Alice mě přestala mlátit, opovrženě se na mě podívala a odešla za Jasperem do ložnice. S povzdechem jsem sešel dolů, snědl pár kousků máminy bábovky a šel si zalézt do postele. Bella už spala a já po chvíli usnul taky.

***

S trhnutím jsem se posadil a došlo mi, že Bellina postel je prázdná, kufr nikde, v domě ticho. Kam všichni zmizeli? Rozespale jsem sešel dolů. Bylo půl dvanácté odpoledne a na stole ležel papírek.

„Jeli jsme doprovodit Bellu na letiště. Snídani máš v ledničce. Máma,“ přečetl jsem nahlas. A to mě tu jako nechali? Já se chtěl taky rozloučit. No alespoň jí napíšu smsku.

„Ahoj Belli. Promiň, že jsem to zaspal. Užij si to tam, občas se mi ozvi, že jsi v pořádku. Mám tě moc rád. Tvůj Edward.“

Z lednice jsem vytáhl lívance. Strčil jsem je do mikrovlnky a s nutelou je do sebe naládoval.

V koupelně jsem se zkulturnil, což znamená, oblékl, učesal a umyl, a šel se koukat na televizi. Dávali tam nějakej film o autech. Chtěl jsem to přepnout, když mi zrovna zapípal telefon. Otevřel jsem smsku.

„To nevadí. Jo, možná se ti ozvu. Bella.“ Tak ta to vzala hopem, holčička. Ach jo, asi jsem to podělal. No co, až přijede, tak si promluvíme. Mohli bychom být alespoň přátelé. Ale chci být jen její bratr a přítel nebo něco víc? Já sám nevím. Dokoukal jsem se na ten film, pak vypnul televizi a vzal do ruky telefon. Vyťukal jsem číslo a dal volat.

„Prosím?“ ozval se hlas Tonyho, kámoše ze školy. Je ze čtvrťáku a naprosto si rozumíme.

„Čau, Tony, tady Ed. Plány na večer?“ opřel jsem se ledabyle o futra.

„Tebe ta tvoje pustí?“ uchechtl se.

„Už není moje,“ zasmál jsem se s ním.

„Páni, kámo, jsi to rozbalil. Tak co říkáš v osm u mě? Pojedeme omrknout bary v Port,“ řekl to, na co jsem čekal.

„Budu tam,“ típl jsem to. Je půl třetí. Naložím se do vany, něco sním, mrknu na počítač na hry, připravím se a pojedu.

To stíhám. S blaženým úsměvem jsem se vydal do koupelny a napustil si plnou vanu teplé vody. Okna se úplně zamlžila. Ponořil jsem se a hlavu si promasíroval kondicionérem. Chtělo by to sestříhat. Mám roztřepený konečky a už to odrostlo. Pořádně jsem se umyl a zavřel oči. Přemýšlel jsem, zase. Pořád mi vrtalo hlavou, co se mezi mnou a Bell změnilo. Takovou dobu nám to suprově klapalo, ale teď… Dostal jsem chuť se prostě odvázat a užívat si, nebýt pořád jak pejsek na vodítku u své paničky, což v mém případě byla Bella.

Voda už začala chladnout, a tak jsem vylezl, natáhl na sebe bílé rifle, stříbrnou košili, úzkou koženou kravatku, bílé sako a bílé boty. Vlasy jsem si ležérně nageloval a přestříkal lakem, aby to pořádně drželo, ale ne tak, aby to bylo tvrdý jak kámen. Sešel jsem dolů a najedl se. Vytáhl jsem oběd ze včera, který tam mamka schovala.

Byli čtyři odpoledne. Před domem zastavilo auto a za chvíli vpadli do domu Alice, Esmé, Rose, Emmett a Jasper. Chvíli na to i táta.

„Kam Bella vlastně letěla?“ zeptal jsem se. Myslím, že mi to říkala, ale už si to nepamatuju.

„Do Evropy, konkrétně do Řecka,“ ozval se táta. Všichni na mě vražedně koukali, jen mamka a táta ne, protože ti netušili, co se děje. Mám takové tušení, že Bella odjela kvůli mně. Nejela jen na prázdniny.

„Emme, zapaříme hry?“ otočil jsem se na něj. Chvíli na mě nedůvěřivě koukal, ale pak se usmál a šel zapnout playstation 3.

„Jazzi, přidej se k nám taky,“ zapojil Emm ještě třetí ovladač. Jasper jen přikývl a s neutrální maskou se k nám přidal.

Až do sedmi jsme hráli Need for Speed the Carbons 2. Pak jsem to zabalil a šel mamce oznámit, že jedu ven.

„Mami? Nevadí, když pojedu s klukama ven? Do rána bych měl být zpět. Tony slaví narozeniny,“ zeptal jsem se.

„Dobře, ale dávej si pozor, žádné blbosti a nechci pak o tobě nikde slyšet,“ usmála se a pohladila mě po tváři.

„Děkuju,“ chytil jsem ji kolem pasu a zatočil se s ní dokola. Pak jsem ji políbil na tvář a vyřítil se do garáže. Vzal jsem si mého miláčka černé Lamborgini. Při nastartování krásně zapředl, že jsem ho musel poplácat po přístrojovce.

Pořádně jsem se odpíchl a vystřelil k Tonymu. Během deseti minut jsem stál před jeho barákem.

„Hele, Tony. Co to je za fešáčka před tvým barákem?“ ozval se dívčí hlas za oknem. S úsměvem jsem si nasadil sluneční brýle, i když nikde nesvítilo, a vystoupil. S hollywoodským úsměvem jsem si to mířil ke dveřím, kde už se vykrucovala krásná prsatá blondýnka s dlouhýma nohama jen v podprsence a kraťáscích.

„Čauky, kočko, kde je Tony?“ ležérně jsem se opřel o futra a brýle si vysunul na hlavu.

„Tony? Máš tu kámoše a přímo k sežrání!“ zakřičela dovnitř. Z obýváku se ozývala hudba a ženský smích, který Tony překřičel.

„To bude Ed, pozvi ho dál!“

„Pojď za mnou,“ vtáhla mě do domu za kravatu a zabouchla nohou.

„Copak, kočičko, chceš si hrát?“ šeptnul jsem jí do ouška. Byla tak svůdná, až mnou projížděly vlny vzrušení.

„Hm,“ zamručela a zuby zavadila o můj krk. Vešel jsem do Tonyho obýváku a nestačil se divit. Hrála tu hudba, která byla slyšet až na ulici, Tony seděl v koženém křesle a kolem něj tančily tři slečny. Pořádně sexy slečny jen v úsporném oblečení.

„Čau brácho,“ bouchnul jsem ho do ramene.

„Zdarec, otec odjel z města tak jsem toho využil,“ zasmál se. S úsměvem jsem sebou kecnul do křesla vedle něj a přitáhl si na sebe tu rošťandu, která mi přišla otevřít.

Během chvíle se vrhla na mé rty a po chvíli se k ní přidala i její kamarádka, která to tu moc dobře znala, protože najednou se křeslo sklopilo a ty dvě o mě začaly pečovat. Jedna nahoře, druhá dole.

Myslel jsem, že vyletím z kůže, byl to naprostej odvaz. Ty pipinky mě dokázaly tak nažhavit.

Užívali jsme si celou noc a všechny čtyři holky se u mě střídaly jak na běžícím páse. Kolem šestý ráno děvčata usnula únavou po naprosto úžasných nočních orgiích a já s Tonym jsme si šli dát šluka na zahradu. Sice na mě to působí jen málo, ale ten uvolňující pocit byl úžasnej. Ne, že bych fetoval, ale po tak náročným večeru vám jeden menší slabší joint prospěje.

Pak jsme s Tonym zapařili hry a já odjel domů. Holky pořád spaly, a tak jsem se ani nerozloučil.

„Ahoj mami,“ pozdravil jsem mamku sedící v obýváku u nějakého dokumentu.

„Ahoj, jak bylo?“ zeptala se s úsměvem. Na mysl mi vytanula nahá těla těch holek a ve mně se zvedla vlna vzrušení. Nahoře jsem slyšel vykřiknout Alici, jak se na ni Jazz vrhnul, a pak jak se Emm vrhl na Rose. Mamka díky Jasperovi moji náladu pocítila taky a už se radši neptala. Jen začmuchala nosem a zamračila se na mě.

„Jde z něho cítit marihuana a levný parfém nebo mám jenom halucinace, to… já toho kluka…“

Omluvně jsem se na ni usmál a rychle zmizel nahoru. Další den jsem byl v Port v baru s Tonym. Odjížděl jsem s brunetkou do hotelu. Tam jsme se vyřádili a ráno jsem byl zase doma.

Jeden den byl klid, to jsme s klukama jen pařili hry na playstationu a koukli na erotický film, protože děvčata byla na lovu a táta v práci. Opět jsem myslel na Bellu. Jako pokaždé, když jsem neměl rozptýlení.

Když se holky vrátily, mamka odjela za tátou do práce a moji sourozenci se ujali úkolu - promluvit mi do duše. Posadili mne do obýváku, Alice slavnostně pověsila obrovskou ceduli s nápisem: „Vyslyš nás!“ S povzdechnutím jsem se snažil odolávat jejím myšlenkám, ale když všichni začali zpívat americkou hymnu, byla to úleva i napnutí dohromady.

Jako první předstoupila Alice. Dramaticky se mi podívala do očí, otevřela dopis a začala.

„Milý Edwarde, je nám moc líto, že tě Bella opustila, ale můžeš si za to sám. Prosím, vzdej se těch laciných děvek, které ti nemohou dát to, co naše Bella. Počkej si na její návrat a řekni jí to. Nebo ti utrhnu koule, ty idiote! Jsi normální, chováš se jako normální lidskej vypatlanec! Čeho tím chceš dosáhnout? Až budeš chtít s něčím pomoct, tak ke mně se neobracej! A okamžitě ti říkám… ne, neříkám, já ti to rozkazuju! Zrušíš všechny plány a budeš se věnovat nám! Posloucháš mě?“ nejprve začala klidně číst z papíru, ale konec na mě křičela už bez předlohy.

Zděšeně jsem se přikrčil, šel z ní docela strach. Jasper ji chytil do náruče a začal ji uklidňovat.

„Edwarde, jsi můj bratr a to co děláš, se mi nelíbí, vždyť takhle budeš mít kupu dětí a ani o tom nebudeš vědět.

„Byla bych ráda, kdybyste se k sobě s Bellou vrátili, ale když to nechceš ty, tak se usaď alespoň u jedné dívky a nestřídej je každý den jako ponožky. Doufám, že si to vezmeš k srdci a víš, že se na mě můžeš vždy obrátit,“ přečetla Rose svůj dopis.

Emmett se dramaticky chytil za srdce a vyřkl jedinou větu. „Nevím, jestli ti mám říkat debile nebo borče!“ Rose na něj zavrčela a začala ho mlátit. Pobaveně jsem je sledoval. Emmett najednou vzal nohy na ramena a zmizel v lese.

„Edwarde, sice se mi nelíbí to, co děláš, měl by ses chovat dospěle, je ti sice jen 17, ale vždy mi přišlo, že vy, jako poloupíři, jste s inteligencí trochu napřed než ostatní lidé. Nebudu ti radit, co máš dělat a co ne, ale zamysli se nad sebou. Byl jsi slušný kluk a teď hulíš, ojedeš všechno, co má sukni a piješ alkohol. Jasně, vyzkoušet se má všechno, jenže tohle je tvůj stereotyp. Rodiče si začínají všímat vůní levných parfémů, ženského potu, alkoholu, drog a také změn tvého chování. Víš, že za mnou můžeš kdykoliv přijít a já ti pomohu, jen prosím, zklidni trochu hormon, jinak tady budou zástupy holek tvrdit, že s tebou čekají dítě,“ řekl Jasper a s Alicí v náručí zmizel.

Ok, takže zkusím si najít holku. Budeme spolu chodit, vzdám se sexu s neznámými děvčaty a oddám se jedné. Jenže jak začít? Zkusím se mrknout po rebelkách.

S povzdechnutím jsem si stoupnul a šel za Jasperem. Musím ho o něco poprosit dřív, než si začnou s Al užívat.

Lehce jsem zaklepal a Jasper mi otevřel.

„Jazzi? Nemáš náhodou pár drobných do automatu?“ smál jsem se křečovitě. Tahle situace mi přišla trapná.

„Zaplať kartou, ne?“ řekl nechápavě.

„Rád bych, ale nechci, aby mamka s tátou zjistili, co kupuju,“ poškrábal jsem se na hlavě.

„A na co to potřebuješ?“ začal se hrabat v kapsách u kalhot.

„Koupit krabičku kondomů, sice jsem si řekl, že se pokusím o vztah, ale pár balíčků v peněžence neuškodí, ne? Nerad bych měl kupu retardovaných dětí, protože jejich matky nebyly to nejchytřejší,“ odpověděl jsem rozpačitě.

„A co ta krabice plná prezervativů, kterou jsi dostal od Emmetta k 17. narozeninám? Vždyť tam bylo 100 balíčků, pomáhal jsem mu to kupovat,“ vyhrkl nevěřícně.

„No… není?“ pokrčil jsem nevinně rameny. Jazzovi málem vypadly oči z důlků. Jak v tranzu mi podal pár drobných.

Radši jsem je popadl a nepozorovaně se vypařil do garáže.

Uvolněně jsem se opřel. Co budu dělat? Asi si zajedu do města. Otočil jsem auto a vydal se do Port Angeles do obchodu. Nakoupím si ty kondomy, nějaký dobroty a budu se snažit najít nějakou buchtu na chození.

Zaparkoval jsem před Penny marketem a vydal se dovnitř.

S hollywoodským úsměvem jsem se vydal do oddělení se sladkostmi. Najednou mě do nosu uhodila silná květinová vůně s příchutí medu. Kde já jsem to jen cítil?

Jako omámený jsem se vydal za ní. Přes slastně přivřené oči jsem pořádně neviděl na cestu, a když jsem do někoho naboural, otevřel jsem je dokořán.

Přede mnou stála dívka s čokoládovými vlasy stejnými jako moje Bella. Totálně mě to rozhodilo. A když se při otáčení otřela o můj klín, můj kamarád na to okamžitě zareagoval.

„Ahoj, něco v nepořádku?“ zeptala se a rukou se dotkla mého vystouplého rozkroku.

Otevíral jsem pusu jako ryba.

„Ne,“ dostal jsem ze sebe přiškrceně. Když mě ta Bella tak deptá, tak co se nejdřív zaměřit na holky s Bellinými znaky?

„Máš ráda dobrodružství?“ zeptal jsem se. Dívka se na mě hloupě usmála a přikývla.

„Super, tak to pojď se mnou,“ chytil jsem ji za ruku a ona za mnou cupitala jako pejsek.

Na kase jsem popadl balíček kondomů a zaplatil. Holce se v mysli vyrojily myšlenky, jak spolu budeme chodit a držet se za ruce. Ok, zkusit to můžeme. Vzal jsem ji na oběd do restaurace. Jmenovala se Fiona. Jako ta princezna ze Shreka, uvědomil jsem si. Vyspali jsme se spolu jen jednou. A rozešel jsem se s ní po týdnu. Byla zrovna u nás doma, poprvé. Abych pravdu řekl, moc rozumu nepobrala, tak se ani nedivím, že když se ji Esmé zeptala, jestli má hlad, ona s naprostou nechápavostí odpověděla: „Proč?“

Ach jo, a tak jsem se další den vydal hledat někoho jiného. Tentokrát ukecaná holka s vyšším IQ než ta předešlá. Měla hnědá kukadla a byla malá. S ní jsem vydržel čtyři dny. Až moc mi připomínala Bellu a to mě dohánělo k šílenství. Ten den, co jsme se rozešli, jsem si řekl, že budu vyhledávat Bellinu podobnost.

Od teď budu vyhledávat ty, co se jí ani trochu nepodobají.

Den na to jsem v baru našel Kamil. Byli jsme spolu jeden a půl týdne. Opravdu milá holčina. Černé dlouhé vlasy, zelené oči, postava celkem ucházející, povahově byla spíš rockerka. Docela jsme si rozuměli.

Vše se rozpadlo v den, kdy ji vzala Alice na nákupy. Pak přijela a dala mi na výběr, prej ona nebo rodina. A je jasné co jsem si vybral. Stejně se mi její přístup k mé rodině nelíbil. Mamce říkala máti, tátovi doktůrku, Emmettovi bejku… No prostě děs. A to byl den, kdy jsem si řekl, že holky na chození jsou docela nebezpečné. Chtěl jsem si dát na chvíli oddech. Žádné randění, žádný sex. Ale moc dlouho mi to nevydrželo. Neměl jsem žádné rozptýlení a Bella mi na mysl přicházela častěji a častěji. Dokonce jsem si začal všímat holek, které měly její podobu. Kolikrát jsem chtěl nějakou oslovit, ale udržel jsem se. Byl jsem z toho rozpolcený, občas na mě padly deprese. Vyčítal jsem si rozchod s Bellou. Teď bychom pravděpodobně seděli u televize a koukali na komedii nebo bychom byli někde venku na procházce, když je tam tak hezky.

A už jsem zase u toho. Přemýšlím, co bychom s Bellou zrovna teď dělali a to jsem nemohl dopustit. Zvedl jsem telefon a zavolal Tonymu… potřebuji rozptýlení nebo mi z toho hrábne. Stala se ze mě chodící troska. Už dva dny jsem totiž ležel na posteli, a kdyby mi mamka nenosila jídlo, asi bych umřel hlady.

Bella mi úplně zatemnila mozek. Radši jsem se dal do akce, jako je dlouhá sprcha, učesání, převlečení a oznámení rodičům.

Tak co říkáte na nového Edwarda? Myslíte, že budou s Bell opět spolu? Nebo si každý najde někoho jiného? Tahle kapitolka je delší než obvykle, tak doufám, že to oceníte. Prosím, na kolenou s psíma očima a ohrnutým spodním rtem, nechejte mi tu nějaký komentářek. Moc mě to těší. Vaše Pawi.

< >

Autor: Pawi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Celý život spolu?! 19. kapitola: