Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Celý život spolu?! 11. kapitola

07.08.2010 (08:00) • Pawi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3606×

Po vyslovení slova nahá, jsem ucítila něco tvrdého tlačící na můj klín. Ačkoliv jsem se snažila, malé uchychtnutí se mi prodralo mezi zuby.

„Já za to nemůžu,“ obhajoval se a začal mi stahovat kraťásky. Už byl u kolen, když někdo zaklepal na dveře a vešel.

„Omlouvám se,“ ozval se mužský hlas. Vykoukla jsem zpoza Edwardova ramene a co nevidim. Ve dveřích stál s rukou před očima…

Ve dveřích stál s rukou před očima Taylor.

„Eh, ahoj, co potřebuješ?“ zeptala jsem se, sesedla z komody a natáhla kraťasy.

„Ehm, jenom jsem se chtěl zeptat, jestli nepůjdete ven. Emmett mě pustil dovnitř. Neotravoval bych, ale Brian jel s rodiči do města, Josh vzal Serenu na nákupy a Joe je nemocný,“ sundal ruku z očí a omluvně a zároveň šokovaně na nás koukal.

„Jediný, kdo mě napadl, jsi byla ty, Bell, a ještě jsem vám chtěl pochválit párty,“ usmál se.

„Jo to neva a díky. Ehm, můžeme se projet na čtyřkolkách,“ pokrčila jsem rameny.

„No to bychom mohli,“ přikývl sklíčeně Ed.

„Nevím, já ji mám v opravně,“ řekl Tay smutně.

„Nevadí, půjčíme ti naší,“ mávla jsem rukou. Edward si oblékl triko a šli jsme dolů.

„Zabiju tě,“ šeptla jsem k Emmettovi. Ten nahodil nevinný kukuč. Jen jsem nad ním zakroutila hlavou.

„Alice, v kolik se vrátí rodiče?“ zeptala jsem se mojí sestřičky.

„V osm,“ řekla a dál si prohlížela katalog.

„Ok, jdeme se projet na holkách, máme 5 hodin čas,“ řekla jsem a mířili jsme si to do garáže.

„Jdu taky,“ zvolala Alice a zmizela na schodech.

„Jedeme s váma,“ přiběhl Jasper a Emmett.

„Hmm…“ pokrčila jsem rameny. Sešla jsem po schodech dolů a našla tam Rose pod svým BMW.

„Zase něco vylepšuješ?“ zeptala jsem se jí. Pomalu vyjela na podložce a stoupla si vedle ponku.

„Jo, jo, když nemám nic jinýho na práci,“ usmála se. Položila na pracovní stůl klíč a utřela si ruce do modrých montérek, které jí moc slušely. Na obličeji měla černou šmouhu, ale i tak byla krásná. Vlasy stažené v nepořádném culíku měla zacuchané.

„Ahoj,“ pozdravila zaskočeného Taylora.

„A-ahoj,“ vykoktal.

„Páni, to si k tobě nedokážu představit, taková krásná holka a vrtá se v autech,“ usmál se.

„Baví mě to,“ usmála se až Tayovi zrychlilo srdce. Emm potichu zavrčel.

„Kam jdete?“ odvedla pozornost od svého manžela/snoubence.

„Chceme projet holky, přidáš se?“ zeptal se Ed.

„Ok, chvíli počkejte, jen se převlíknu,“ řekla a zmizela nahoře.

„Pojďte, zatím si oblíkneme kombinézy,“ pobídl nás Jasper.

Otevřela jsem skříně a vyndala je.

„Jaké máš číslo? Vyber si tu nějakou, myslím, že Edova velikost by ti mohla být,“ nenechala jsem Taylora mluvit a hodila jsem po něm černo-žlutou kombinézu. Já si vzala svojí černo-modrou, Edward černo-zelenou, Emmett černou a Jasper černo-zlatou. Po chvíli přišla Rose ve své černo-červené a Alice v černo-bílé.

Moje blonďatá sestřička hodila po každém helmu a mohli jsme se vydat k holkám. Osm krásných lesklých čtyřkolek bylo zaparkovaných v zadu v garáži pod bílou plachtou a jen volaly na projížďku. Taylorovi jsme půjčili máminu, aby se alespoň projela, protože mamka na tohle moc není.

Po oprášení jsme vyjeli na místní dráhu. Nebyli jsme jediní návštěvníci, byly tam 2 holky a s nimi 2 kluci na motorkách.

Byla to celkem zábava, odreagování před návratem rodičů a příprava na utajování vztahu s Edwardem. Po 3 hodinách jsem zastavila pod kopcem na odpočinek a Taylor se ke mně přidal.

„Takže ty a Ed, jo? Nejste náhodou sourozenci?“ šibalsky na mě mrknul, když si otíral čelo od potu.

„No vlastně Ed je taky adoptovaný, ale rodiče o nás neví, takže to nikomu neříkej,“ prosebně jsem se na něj podívala.

„Neboj, mlčim jak hrob,“ zvedl dva prsty jako skauti.

„A Josh a Serena?“ prohodila jsem směšně a zvedla jsem obočí.

„No jo no, to bylo jasný, že ho ta holka dostane,“ zasmál se a já s ním.

„A tobě se někdo líbí?“ mrkla jsem na něj.

„Jo, dvě holky, ale obě jsou o pár let starší,“ stydlivě se usmál.

„Kdo?“ zvědavě jsem se k němu nahnula.

„Tvoje ségra Rose, je naprosto úžasná, my bychom si rozuměli…“ vydechl zasněně, „… Já se taky pořád hrabu v autech, ale taky rád nakupuju oblečení, rodiče jsou trošku víc bohatí, můj táta je doktor, je primář neurologie, myslím, že se zná s tvým tátou, a mám dvě starší ségry, který mě věčně tahají po nákupech, tak jsem si zvykl a docela mě to baví,“ podíval se na mě a trochu zrudnul.

Tahle odpověď mě zaskočila, on se zamiloval do mojí ségry?

„No, ale myslím, že s Rose ti to vyjde možná jako kamarádství, protože ona je zasnoubená,“ oznámila jsem mu tu novinku.

„Zasnoubená?“ vydechl šokovaně.

„Jo, jo, Emmett jí požádal v sobotu o ruku,“ kývla jsem.

„A ta druhá holka?“ vyzvídala jsem dál.

„Monica, kámoška mojí ségry Jenny, pamatuješ? Byla s náma v kině,“ vychrlil ze sebe rychle.

„Monča je hezká, jdi do ní, no co, že jsi mladší,“ povzbudila jsem ho, až se mojí nadšenosti zasmál. Monica = blondýna s hnědými velkými kukadly, obličej trošku hranatější, postava modelky, byla opravdu hezká.

„Myslíš?“ zeptal se a smutně koukl na přijíždějící Rosalii.

„Co je?“ ozvala se dřív, než jsem stihla odpovědět. Tayovi se najednou zadrhl dech, a tak jsem se na mojí sestřičku taky podívala. Sundala si helmu a prohrabovala si vlasy, aby nebyli zplihlé. Přišlo mi to normální, ale Tay je přece jenom kluk. Tiše jsem se zachichotala. Rose sesedla dolů a šla k nám.

„Ale nic,“ mrkla jsem na ní a ona jen na mě hodila nechápající pohled. Zakroutila jsem hlavou a chtěla nastartovat, ale nic to neudělalo. Zkusila jsem to znovu, ale zase nic.

„To bude asi svíčka,“ řekli Rose a Taylor najednou. Musela jsem se jim zasmát.

„Nechcete si otevřít opravářskou dílnu?“ ušklíbla jsem se pobaveně.

„To není špatný nápad,“ rozzářili se jí očka.

„Co?“ vykulil Tay oči.

„Promiň, ale kolik je hodin?“ přifrčel Ed a sundal si helmu.

„Je 6. Proč?“ zeptala se Rose.

„Bello sedej,“ poklepal za sebe. Nandala jsem si helmu a nasedla. Doufám, že mi čtyřkolku vezmou domů. Rose si určitě nějak pohraje a přitom ji opraví.

„Sejdeme se doma,“ mávnul na ostatní, kteří zastavovali na „odpočinek“, a vyjel někam pryč. Jeli jsme lesem, ale nakonec jsem začala poznávat náš dům z boku.

„Proč jedeme domů?“ zeptala jsem se. Edík se jen usmál svým sexy úsměvem, ale mlčel. Zaparkoval v garáži, sundal mi helmu, kterou položil na železný stůl na kolečkách, a vyběhl se mnou do našeho pokoje. Zmateně jsem se na něj podívala. Mrkl na mě a zmizel dole, najednou byl zase tady a zavřel dveře, laškovně se na mě podíval a přibližoval se. Namáčkl se na mé tělo a něžně mě políbil.

„Bude mi to chybět, polibky, tulení, mazlení…“ zamumlala jsem a vnikla mu do úst jazykem. Jemně jsme jazyky o sebe třeli a Ed mi pomalu sundával kombinézu, která během chvíle se žuchnutím spadla na zem. Vytáhla jsem z nohavic nohy a odkopla ji někam pryč.

„Nedáme si nejdřív sprchu?“ odtrhla jsem se od něho a ukázala na své zpocené tělo.

„Tvé přání je mi rozkazem, miláčku.“ Chytil mou hlavu jednou rukou za týl a jednou mi jazykem promnul dutinu ústní. Ihned se odtáhl a svlékl se. Pozorovala jsem ho při tom, a cítila narůstající vzrušení po celém těle. Sám potom ke mně přešel a sundal mi triko, kraťasy a spodní prádlo. Chytil mě do náručí a odnášel mě do koupelny. Stihla jsem zaregistrovat i jeho vzrušení a černě doutnající oči. Sama pro sebe jsem se usmála.

„Co je?“ šeptnul mi do ucha a postavil mě na dlaždice.

„Nic,“ hypnotizovala jsem jeho hruď, zatímco on nastavoval teplotu vody. Až když tam bylo příjemných 37,5°C, nasadil si na ruku žínku, na kterou nanesl mé oblíbené medové mýdlo, a počal mě s ní omývat. Mručela jsem, jak to bylo příjemné. Jemně a něžně otíral paže volně spuštěné dolu, pak přešel na boky, bříško, hrudník, žebra, záda, zadeček, u kterého jsem musela vzdychnout stejně, jako když přejížděl přes ňadra. Potěšeně se usmál a přejel na stehna. Stála jsem k němu čelem, a když jsem už nemohla udržet nápor doteků, vrhla jsem se pomalu na jeho rty.

Zřejmě byl tak vzrušený jako já, protože neprotestoval a přimáčkl mě blíž k sobě, až mě do stehna tlačila jeho erekce. Volnou rukou si mě přitáhl za záda a druhou mi pořád mydlil zadeček. Snažila jsem se na něj namáčknout tak, aby mezi námi nebyl žádný vzduch. Ruce jsem mu vpletla do vlasů a stoupla si na špičky.

„Edwarde,“ vzdychla jsem, když mi rukou zajel na vnitřek stehna.

„Ano?“ usmál se ve vášnivém polibku.

„Chci tě!“ vydechla jsem. Na to ihned reagoval, vyhoupl si mě na boky a zahodil žínku. Nohy jsem spojila v kotnících a tím ho uvěznila v sevření. Opřel mě o orosené dlaždice na stěně a rty přesunul na můj krk. Slastně jsem zaklonila hlavu a otřela se o jeho vzrušení.

„Bell,“ vzdychl. Samolibě jsem se usmála a manévr opakovala. Rty mi přilípl na klíční kost a líbal stále níž, až se dostal k ňadrům. Celou plochou jazyka přejel po bradavce. Prudce jsem se prohla v zádech a vydechla slabé „Ach.“

Edward zvedl hlavu a podíval se mi do očí. Cítila jsem z nich otázku, a tak jsem přikývla a Edward do mě pomalu vnikl.

„Edwarde,“ vydral se mi výkřik z hrdla a mé ruce sevřely jeho bronzovou hřívu. Ed se zasekl a se strachem v očích na mě stočil pohled. Blaženě jsem se usmála a tím ho uvolnila. Usmál se také a opět mi okupoval rty. Začal přirážet, pomalu, opatrně, ale já toužila po vášni, tak jsem mu boky vyšla vstříc trochu prudčeji, rychleji. Pochopil a tempo zrychlil. Sprchovým koutem se ozývaly vzdechy, mlaskání a naše hlasité dýchání.  Prsty jsem zarývala do Edwardovy bělostné kůže na ramenou a zádech. Začala jsem pociťovat cukání a zvětšující se oheň v podbřišku. Edward se hladově přitiskl na mé rty a ještě víc zvýšil tempo. Jeho ruce se mi zarývaly do zadečku a boků. Skousla jsem Edwardův ret a chvíli na to mě zachvátila vlna úžasného orgasmu. Z hrdla se mi vydral hlasitý sten a vzápětí na to mi v uchu zazněl Edwardův projev orgasmu. Hlavu jsem si položila na Edwardovo rameno a snažila se rozdýchat.

„Miluju tě,“ šeptla jsem.

„Taky tě miluju,“ políbil mě do vlasů a postavil na zem. Zamručela jsem a přitulila se k němu.

„Lásko, ještě chci něco udělat, měli bychom vylézt,“ usmál se.

„Dobře,“ kuňkla jsem a opláchla si pěnu z těla. Ed se rychle omyl a omotal si ručník kolem pasu.

„Počkej v posteli, zlatíčko,“ jemně se otřel o mě rty a zmizel. Vypla jsem sprchu a uklidila šampony se sprchovými gely. Mokré vlasy jsem si vysušila ručníkem, omotala si osušku kolem těla a otevřela jsem dveře do pokoje, spolu se mnou se vyhrnula pára. V pokoji jsem si lehla na moji postel, na kterou se vejdou i dva lidé. Hlavu jsem si podepřela polštářem a čekala. Chvíli na to se otevřeli dveře… vešel Edward. V ruce držel mísu s nakrájeným ovocem, šlehačkou ve spreji a miskou plnou čokolády.

„Máme ještě 40 minut, já mám chuť na sladkou Bellu,“ prohodil laškovně a všechno položil na noční stolek.

„Oh, když o tom mluvíš, dala bych si tohle mango s…“ ukazovala jsem kroužky prstem nad stolkem a nakonec jsem ho zapíchla do Edwardovy hrudi.

„První já,“ řekl nekompromisně a zatlačil mi do ramen, abych se položila. Podvolila jsem se a nechala si rozvázat ručník. Ležela jsem pod ním v rouše Evině.

Usmál se a vzal šlehačku. Začal od pupíku, kolem kterého udělal srdce. Mírně jsem se zachvěla. Bylo to vzrušující a měla jsem z toho až husí kůži. Na bradavkách vznikly kytičky, na vršku ňader nakreslil krajku a pod nimi dokončil šlehačkovou podprsenku. Nezapomněl nakreslit poslední část spodního prádla-kalhotky a ty celé vybarvil. Trošku jsem se styděla, to přiznávám, ale snažila jsem se to zahnat. Edward s velikým úsměvem odložil sprej vedle misek a do ruky vzal tu menší mističku. Lžičkou pořádně nabral a pak jsem jen cítila teplý proud čokolády stékající opatrně dolů. Po celém těle se mi tvořili, všelijak kroutící se obrazce, jen srdce kolem pupíku celé vyplnil čokoládou.

Sbíhaly se mi sliny při pomyšlení Edwarda s čokoládou a Ed jako by to vycítil, a tak mi dopřál alespoň tu čokoládu. Malým stékajícím proužkem hnědé tekuté hmoty zamířil přímo do úst. Chtěla jsem se nadzvednout, ale zatlačil mě zpět do polštáře a vedl čokoládovou cestičku ze rtů, po krku přes ňadra až k velkému srdci na břiše. Edie si prohlédl mé tělo a asi byl spokojen se svou prací, protože vedle mě na postel položil mísu s nakrájeným ovocem.

„Miluju tě,“ špitl a políbil mě.

„Já tebe taky,“ zamumlala jsem v polibku. Když už nám docházel dech, Ed se přesunul na krk. Jazykem stíral čokoládovou cestičku. Bylo to tak příjemné, že jsem musela slastí přivřít oči a zaplést prsty jedné ruky do vlasů. Druhou jsem mu přejížděla po nahých ramenech. Rty slíbával šlehačku a čokoládu na jedné bradavce. Z krku se mi vydralo jemňoučké mručení. Předu jako kočka, uvědomila jsem si, ale hned to hodila za hlavu.

Edwardova ruka zašmátrala v misce s ovocem a kousek něčeho oranžového si strčil do pusy. Ihned se pak vrhl na mé rty a já cítila chuť pomeranče. Zasunul mi jazyk do úst a já se rychle připojila. Kousek ovoce měl ještě v puse a já mu ho s radostí ukradla.

„Mrško,“ špitl a polibky přesunul na druhé ňadro, se kterým si hrál dvakrát tak dlouho.

„Edí? Máme málo času a já jsem celá lepící a sladká,“ vzdychla jsem.

„Já vím, škoda, že jsme v té sprše byli tak dlouho,“ pronesl Ed smutně a přesunul se na čokoládové srdíčko o pár centimetrů níž. Moc jsem si to sladké mučení užívala a nechtěla nikdy skončit. Budu muset vydržet několik dní bez Edwardových doteků. Tak moc bych to chtěla rodičům říct, ale nemůžu. Nechci si zkomplikovat život vyzvídáním, jak jsme zjistili, že nejsme biologičtí sourozenci, a ještě zkoumáním našich darů. Ó la la, to bude složitý. Nějak jim to řekneme, za chvíli… no možná za pár dní, nebo týdnů… měsíců, nejradši bych to odložila na 10 let, ale jsem rozhodnutá říci jim to, až na to budou připravení.

Z mého rozjímání mě vytrhl Edwardův jazyk na mém nejintimnějším místečku.

„Co-co to dě-děláš?“ vylítlo ze mě.

„No… snažím se dát pryč tu šlehačku, lásko,“ šibalsky se usmál a slízl další kousek. Vzdychla jsem a prohnula se v zádech.

„Edwarde.“ Znovu jazykem přejel přes moje místečko.

„Ano?“ podíval se mi do očí.

„Já…“ nalila se mi horkost do tváří. Ed se jen šibalsky usmál a slíbnul zbytek šlehačky. Polibky se vracel až k mým rtům. Opatrně na mě nalehl a políbil mě na rty.

„Jsi rozkošná,“ přitiskl rty na mé líčko. Rukou přisunul mísu s ovocem na úroveň našich hlav, mezi zuby vzal kus manga, mého nejoblíbenějšího ovoce, a strčil ho do mých pootevřených rtů. Půlku jsem ukousla a zbytek mu nechala. Sladce se usmál a i se mnou se posadil. Přetočil nás tak, že ležel na zádech on a já mu seděla v klíně. Roztáhla jsem nohy, abych se mohla posadit pohodlně. Nohy jsem pokrčila v kolenech, položila je z každé strany Edwardových boků a přitáhla si prostěradlo. Přikryla jsem se jen od pasu dolů a Edwardův podbřišek a kousky stehen.

Ruce přesunul na můj zadeček, jednou rukou pod prostěradlem a druhou přes tu jemnou bílou látku ho mírně třel.

Blaženě jsem se usmála a sehla se pro polibek. Ed měl roztomile rozčepýřené vlasy do všech stran, až mi to vykouzlilo ještě větší úsměv na tváři.

„Copak?“ zeptal se a odhalil své nebezpečně sexy zuby.

„Sluší ti to,“ usmála jsem se. Sedla jsem si a na Edwardovu hruď položila misku s čokoládou. Do hrsti jsem vzala pár kousků ovoce a na břicho z něj udělala smajlíka. Do čokolády jsem namočila kousek jablka a dala kousnout Edwardovi, na krku se tvořila cestička, jak přebytečná čokoláda stékala dolů. Zbytek jsem si strčila do pusy. Chvíli jsem nás tak krmila, ale Edwardův krk byl jaksi trošku moc od čokolády, tak jsem mu chtěla trochu pomoci. Misku od čokolády jsem radši položila zpět na noční stolek a sehla se. Jazykem jsem pomalu a po malých kousíčcích slízávala jemnou, mléčnou čokoládu z jeho hebkého a sladkého krku.

„Ach,“ vzdychl a rukou, která nebyla pod dekou, přejel na moje záda. Rychle jsem se mu mrkla do obličeje a všimla si, jak slastně přivírá oči. Musela jsem se potěšeně usmát. Už mi zbýval jenom malinký kousíček, když někdo vpadl do pokoje.

Zděšeně jsem se posadila.

„Zase,“ zaklel Jasper a vyděšeně na nás koukal. Edward mi rychle přitáhl prostěradlo až ke krku. Vděčně jsem se na něj usmála a on si sedl. Obmotal kolem mě ruce a výhružně na Jazze zavrčel.

„Co to děláte?“ vykoktal.

„Jaspere,“ podíval se na něj Ed.

„Dobře, dobře, jen Alice vzkazuje, že za 5 minut tu jsou rodiče,“ řekl a zase zmizel.

„Chudák Jazz,“ zasmála jsem se.

„To jo, má na nás štěstí,“ zabořil mi hlavu do vlasů. Chvilku jsme takhle seděli, když nám najednou něco došlo.

„Pět minut!!“ zakřičeli jsme a letěli do koupelny.

Ed si umyl krk a já celé tělo jen opláchla vodou a přejela po něm žínkou, abych se zbavila lepkavého pocitu. Za minutu jsme byli v šatně a já si na sebe brala domácí oblečení, které jsem měla včera. Ed si oblékl kraťasy, které ležely na židli a tílko na zemi. Bordelář, uchechtla jsem se. Ed na mě zvědavě upřel oči. Jen jsem zakroutila hlavou a odnesla zpocené oblečení do pračky.

„Co je?“ zeptal se v myšlenkách.

„Nic,“ zasmála jsem se.

„No tak, miláčku, řekni mi to,“ objal mě a nasadil psí kukuč.

„Jen jsem si řekla, že jsi bordelář,“ zasmála jsem se nahlas a utíkala dolů.

„Copak jste dělali?“ přiběhl Emmett ze shora už převlečený.

„To tě nemusí zajímat,“ zavrčela jsem a naposledy políbila Edwarda, protože jsem uslyšela bouchnout dveře od auta. Všichni jsme přišli už převlečení ke dveřím.

„Ahoj! Jsme doma!“ zakřičela vcházející mamka.

„Ahoj, mamí,“ skočila jsem jí kolem krku.

„Ahoj, holčičko, tak jak jste tu přežili?“ zeptala se.

„Neměli bychom se ptát my, jak jste se měli?“ pustila jsem ji a Emmettovi přebrala tátu.

„Hej, jsou to i mí rodiče,“ fňuknul a sklonil hlavu.

„Ale Emmettku,“ objala ho Esme. Ten kolem ní obmotal ruce a šibalsky se na ostatní usmál. Odstoupila jsem od táty a nechala ho ostatním sourozencům.

Po přivítání jsme se všichni posadili na pohovku a do křesel.

„Tak jak bylo?“ zeptala se Alice horlivě.

„Ale… odpočinuli jsme si, ale stýskalo se nám, je tam opravdu nádherně,“ usmála se na každého mamka, ale u mě se zasekla a zamračila se.

„Bell? Máš na krku čokoládu?“ zeptala se mamka a přemýšlela, jestli by to mohlo být něco jiného. Emmettovi blýsklo v očích pochopení a už chytal záchvat smíchu. To bude něco, řekla jsem si a nešťastně zakňučela. Vůbec se netěším na Emmettovy vtípky.

„Ehm… já…“ podívala jsem se vyděšeně na Edwarda. Emmett propukl v hlasitý smích a mamce taky cukaly koutky. Jóó, mami, kdybys věděla…

„My s Edwardem jsme…“