Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » „Bude líp, uvidíš...“ - 5. kapitola

Bella stráví večer se svou sestrou... Jistě si dokážete představit, jak tohle může dopadnout.

Přeji pěkné čtení. V. ;)

21.04.2012 (08:30) • vilinka • FanFiction na pokračování • komentováno 35× • zobrazeno 4162×

„Tak co chceš dělat, ty prcku?“ Snažila jsem se být na ni milá. Sice jsem ji nenáviděla, ale byla roztomilá a k čemu by bylo, kdybych jí dělala něco zlého. Jistě, urážela jsem ji, ale to bylo vše.

„Hlát!“ vykřikla a už mě prudce táhla do svého pokoje. Povzdychla jsem si a vstala. Chytila jsem ji do náruče a vykročila. Chvíli jsme jen tak potichu šly, ale nakonec mi došlo, že se jí to moc nelíbilo. Začala se mi v náruči mrskat a vztekat se.

„Pusť!“ křičela. Už jsem se rozhodla ji pustit, aby nedostala hysterický záchvat, ale bylo pozdě. Zaryla mi své nehty do krku a táhla. Trpce jsem se usmála, já vždy tvrdila, aby jí Renée ty nehty stříhala častěji. Začalo to příšerně bolet. No, nedávala jsem to najevo.

„Ty malá svině!“ Bylo to trochu přehnané oslovení a já si to uvědomovala, přece jen, bylo to ještě malé dítě. Nedokázalo to pochopit

„Proč jsi to udělala?“ zeptala jsem se té malé a chytila za ruku, abych s ní mohla odejít do koupelny, kde bych si ošetřila krk.

„Ploto!“ vykřikla a zasmála se. Ve mně to jen vřelo, ale stále jsem si připomínala, že je to jen malé, dvouroční dítě, které nic nechápe.

„Jak myslíš, Stello, ale aby se ti to jednou nevymstilo!“ vytkla jsem jí. Avšak věděla jsem, že to nepochopila, na to byla moc malá.

„Jo, jo,“ smála se a poskakovala. Jen jsem nad tím zakroutila hlavou a vlezla do koupelny. Posadila jsem ji na stoličku a doufala, že tam aspoň chvíli zůstane.

Chvíli jsem se prohlížela a pak jsem došla k názoru, že zas tak hrozný to nebude. Přesto to dost bolelo a já nic nechtěla nechat náhodě.

 „No, super. Učil tě někdo chování?“ Otočila jsem se na svou sestru. Absolutně mě nevnímala a pohrávala si se svými prsty. Kdyby všemu nepředcházelo její chování, byla by teď tak roztomilá a já bych se na ni nemohla vynadívat.

„Stello?!“ Snažila jsem se upoutat její pozornost. Neúspěšně.

„Jak chceš, ale až budeš něco potřebovat ty, taky si tě nebudu všímat,“ brblala jsem si pod nos a ošetřovala svou ránu. Moc to bolelo, ale nedalo se nic dělat.

Po chvíli jsme mohly odejít. Pomalu a opatrně jsem ji položila na zem a chytila za ruku. Nechtěla jsem riskovat další její agresivní útok.

„Tak pojď, půjdeme se dívat na televizi, jen si něco vezmu v pokoji.“ Přesněji jsem si chtěla vzít notebook, protože jsem počítala s tím, že se Stella bude dívat na televizi a já napíšu Edwardovi.

„Ne!“ křikla. „Já si chci hlát!“ vztekala se.

„To už jsem viděla, jak si chceš hrát, takže ticho!“ přikázala jsem a pro tentokrát ztichla.

„Bellinka je zlá,“ dupla si. Nechápu, proč zrovna já musím mít tak rozmazleného sourozence.

„To Stellinka taky.“ Ironicky jsem se usmála. „A teď už pojď!“ Začala jsem ji prudce tahat ze schodů. Nemohla jsem se ani divit, když mi začala odporovat. Zřejmě nebyla ochotná spolupracovat.

„Hele, ty malej fracku. Chápu, že mě zrovna v lásce nemáš, já na tom nejsem podobně, ale teď jsme tady samy a nezbývá nám nic jiného, než spolu vyjít, tak sakra spolupracuj!“ vztekala jsem se, možná i hůř jak ona. Bylo to směšné, připadala jsem si jako v některém z těch rodinných seriálů, kde se mladší sourozenci takto prali. Jenže tohle byla pravda, žádný úchylný seriál.

„Tak prostě půjdeš spát!“ rozhodla jsem a začala ji zase vláčet na druhou stranu směrem k jejímu pokoji.

„Pust mě, nepůjdu pát!!!“

„Jasně, sestřičko, chápu, že se ti to nelíbí, ale teď tady rozhoduju já.“ Dotáhla jsem ji až do ložnice. Normálně bych tam s ní zůstala, ale neměla jsem náladu, a tak jsem ji položila na postel a nechala ji tam. Tohle prostě nebylo dítě, jen obyčejná zrůda.

„Tak, a teď si dělej, co chceš.“ Samolibě jsem se usmála, jak dobře jsem to zvládla, a odešla do svého pokoje. Byl nejblíž k tomu jejímu a bylo lepší, abych nad ní nějaký dohled měla. Co všechno dokáže provést malé dítě, že?

Zase jsem zapnula počítač a doufala, že na mě Edward stále čeká. Vím, bylo to celkem neuskutečnitelné přání. Určitě má na práci lepší věci, než celý den sedět u počítače a číst výlevy malé holky, která se nemá komu svěřovat. K mému neštěstí tam ale nebyl a mně poklesla nálada ještě níž.

Co jsem si taky myslela? Stejně jsem doufala, no, zbytečně. Nemůže na mě věčně čekat, má svůj život a nemůže svůj volný čas věnovat jen mně. Určitě má rodinu, milující rodinu, která chce, aby byl s nimi.

Podívala jsem se na hodiny. Něco po deváté a vedle v pokoji byl klid. Nezvyklé… Stella si ráda hrála až do noci, takže dnes musela být moc unavená. Ne, že by mi to vadilo, v situacích, které se podobaly této, jsem to jen uvítala.

Zavřela jsem počítač a ještě hodnou chvíli seděla na pohovce. Možná jsem o něčem přemýšlela, možná ne. Prostě jsem v té chvíli absolutně nevnímala a jen seděla. Tyhle stavy jsem musela mívat poslední dobou často a já je milovala. Byly to jediné chvíle, kdy jsem nemyslela absolutně na nic. Ať už na Phila, který mi ničil život, nebo na Renée, která mi měla stát oporou, nebo na Edwarda, na kterého jsem sice myslela v dobrém, ale ubíjela mě vzdálenost mezi námi. Moc ráda bych zrovna jeho poznala, protože s ním mi bylo opravdu dobře, i když mě utěšovala jen slova, která napsal. Nemohl mě utišit tak, že by mě snad objal, pošeptal slova útěchy… Které jsem, myslím, potřebovala víc, než pár slůvek, které mohl psát za obrazovkou kdokoli. Ale i tak jsem nepřestávala věřit, že tam opravdu sedí Edward, kterého jsem si vysnila.

„Tak nic…,“ povzdechla jsem si, když jsem vstávala z postele. „Je čas se přestat litovat a ukázat světu zase svou silnou stránku, Bello.“

Pomalu jsem se rozešla k pokoji mé sestry. Nevěděla jsem, jestli ji tam uvidím, jak sedí naštvaně na své posteli a pozoruje okolí, nebo jak spinká. Modlila jsem se pro tu druhou možnost, nesnesla bych, kdyby tu ještě začala řádit. S nadějí jsem vešla do jejího pokoje. Oddechla jsem si, opravdu spala.

 

Musela jsem uznat, že bez toho neustálého řevu bych ji mohla považovat za andílka. Byla nádherná a hlavně roztomilá.

„Určitě bys byla úžasná sestřička, kdybys nebyla jako on,“ zašeptala jsem jí do ouška, když jsem ji přikrývala a dávala pusu na čelo. „Ale jsi, a tak asi nikdy kamarádky nebudeme…“

Zavřela jsem dveře a sama odešla spát. Nic už se stejně dělat nedá a já nechci být vzhůru tak dlouho, abych musela potkat ty dva.

 

---

Kapitolu bych ráda věnovala TorencCullen. Díky tobě jsem začala oficiálně uvažovat o pohledu Edwarda. :)

---

Chtěla bych vám všem moc poděkovat za komentáře u minulé kapitoly. Moc mě potěšily a dodaly mi chuť k psaní.

Zároveň se omlouvám za délku této kapitoly. Vím, že není nejdelší a taky nejlepší, ale několikrát jsem ji přepisovala, protože byla hrozná. :'( Snad vám to vynadradím tím, že na další kapitolu mám přichystaných 3000 slov. ;)

---

Dovolila jsem si kvůli vám zařídit takovou menší anketu. Budu ráda, když odpovíte. :)

 

Miniaplikace

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: vilinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek „Bude líp, uvidíš...“ - 5. kapitola:

Přijde mi, že si Bella svůj vztek tak trochu vylévá na málé sestře. Trochu mi přijde, že se k ní chová podobně, jako Phil k ní, protože malé děti takové jsou, jako je její sestra. Aspoň z toho, co jsem vypozorovala. Ale možná to je jenom můj mylný odhad.
Píšeš skvěle!

Stretnú sa tí dvaja niekedy? Chcem ich vidieť spolu, A chcem zniesť toho blbého Phila z poviedky, neznášam ho a nepáči sa mi tam, aj keď viem že tam byť musí... A opäť úžasná kapitolka Vill

No, nejdřív se vyjádřím k tomu, jaký jsou lidi... No, už mám na jazýčku vulgarismus. Že chtěj pohled Eddieho ti řeknou, klik na smajla se už nekoná... No jo, hrozný je ten morální úpadek lidstva...
Ke kapitole...
Já mám taky nějaké ty zkušenosti s takovými prcky, ale už ti nebudu opakovat, že na malý zrůdičky se musí jinak, to tu už máš, takže přejdu k věcem, které se ma naopak velmi líbily.
Ten stav Belly, kde nic nedělá, kde na nic nemyslí... Ty jsou fajn chvilky Taky jsem ráda, že jsme si hezky odpočinuly od Phila. Stella je sice takový zmenšený Phil, ale taky dobrý :D
Myšlenky, pocity a emoce a ostatní tyhle věci umíš popsat opravdu famózně, pro tebe je tahle povídka přímo stvořená, protože tady právě o ty city jde.
No, jako vždy. Stě tleskám a jdu na další snovou kapitolku

Pěkné... Něco tak otřesného mám doma, ale zvykla jsem si... No, spíš on nevyvázne se zdravou kůží, ale to je jedno... :)

Táák Vilinka sľúbila som ti komentár No dala by som ho sem aj tak pretože tvoje poviedky sú proste úžasné a dokonalé A hlavne táto! Totáálne tú poviedku žeriem Len pokračuj ďalej a budem veľmi spokojná

Tak čtu další kapitolu. Jen mě trochu mrzí, že sis nezjistila, co dokáže říct dvouleté dítě. Tak, jak se chová v tvé povídce, by muselo být super učenlivé, což dnešní děti nejsou ani za boha. Ano děvčata jsou šikovnější, ale až takhle ne. Nedokáže říct plnou smysluplnou větu, ale jen slova,když už. Ani nedokážou dělat naschvály. Netuší, co by se stalo, kdyby... takové věci dělají nevědomky.
A většinou, když není po jejich, vyvádí, jak smyslu zbavení. Křičí, brečí, vztekají se. Ukazují, jak umí brečet, a snaží se o to, aby jim dal člověk co chtějí oni.

Omlouvám se, že píšu kritiku, ale i ta slouží k úspěchu pokračování. Kdybych neměla 2,5 letého prcka, nechala bych to být, ale vzhledem, že ho mám, musím se ozvat. Snad si to nebudeš brát zle, ale něco si z toho vezmeš.

A závěr? Až na nedostatky - čekám na další dílek. A převelice děkuji za věnování. Potěšilo i ta zpráva u toho.

Takže... Zaprvé by mě zajímalo, jak jsi udělala tu anketu... tedááááá. Já bych to asi nezvládla, nikdy jsem to takhle ještě neviděla.
A teď ke kapitolce. JElikož mám malého brášku a on má stejně malou sestřenici, vím, jak se děti chovají, ale takhle teda ne. A rozhodně se mi nelíbí, když jí nadávala sprostě. Ať už jsou malé děti strašné, jak chcou, tak takhle by se k nim chovat nemělo. TEda, pokud nechceš, aby byly ještě horší, až vyrostou. Promiň, ale tohle chování mi to totálně zkazilo. Jo, kdyby řekla, že se to nedělá, nebo jí i trochu vynadala, ale slušně. Třeba, že se maminka bude zlobit. To by dítě pochopilo, ale tohle bylo fakt hnusné.
Promiň.
A teď k estetické stránce věci. Líbilo se mi, že ses snažila trochu víc popisovat a musím tě aspoň za tohle pochválit. Jen takhle dál a bude to mistrovské dílo jak po téhle stránce, tak i po dějové stránce (což už svým způsobem je).
Howg.

veľmi sa teším na ďalšiu kapitolu a keď má byť dlhá..

Tak dneska jsme si mohli trochu oddechnout. A co si jako Edward myslí? Někde trajdá, když Bella potřebuje podpořit.

Honem další kapitolku :D

já se bála,že si tam samaněco udělá ..

už aby byl další díl

Vil, zlato moje, mrzí ma, že sa dostávam ku kapitole tak neskoro, ale dnes som mala nabitý program. No nič.
Kapitola bola krátka, ale mne to nevadí, pretože som si už zvykla. No a taktiež sa hrozne moc, moc, moc teším na tých tvojich rekordných 3000 slov dokonalosti. No ale ešte nejako musím prežiť tých päť dní. Ach jaj. No a, Vil, zlato, poviem ti, že tá malá ma vážne dostala. Také malé protivné dvojročné decko. Rovnaké ako jej idiotský otec. Akože ja som len vážne pozerala tupo na obrazovku, keď k nej Bells bola taká milá a ona ju aj tak normálne na drzovku poškriabala na krku. Krava! No fakt! A je mi úplne jedno, že je to ešte decko, je protivná a rozmaznaná! No ale Bella sa zachovala dospelo a je fajn, že sa nenechala ovládnuť zlobou, lebo ja by som jej určite poriadnu navalila. No ale aspoň že nakoniec zachrápala a dala pokoj. No a tá myšlienka, že Stella je rovnaká ako jej tatko, tak to je úplná pravda! A priznám sa, že som bola sklamaná aj za Bellu, že Edward nebol prihlásený, ale ako čitateľ som zato rada. Edward má proste ešte kopu času. No a k tomu pohľadu, Vil, myslím si, že by bol určite zaujímavý, ale nechcem ho. Nie, pretože takto sa mi to páči a takto je to super. Samozrejme, to bude určite super, aj keď bude Edov pohľad, bude to predsa len od teba, ale ja ho proste nechcem. Ale podľa statistiky asi bude. No nevadí mi to nejak extra moc. Neboj. Opäť dokonalé, Vil.

opravdu nádherná kapitola, bellina sestra je fakt kvítko. předpokládám, že edward odešel někam pryč, třeba na nějakou večeři?? moc se těšim na další kapitolu a určitě stojím o Edwardův pohled

nemohly by se Edward s Bellou už setkat?

Asi se tady po někom budu opakovat, ale byla to úžasná kapitolka... Jako vždy K tomu pohledu, je pravda, že by mě zajímalo, jak se na to kouká, jestli je upír nebo v jakym stylu si ho pojala... Ale na druhou stranu, proč nenechat nějaký tajemství? Každopádně se vsadim, že ať si vybereš jakkoli, určitě to bude skvělý rozhodnutí a bude to psaný stejně procítěně a vtahujícně , jako píšeš doteď Opět klobouk dolů...

Ta malá je pěkná potvora, mám taky malou ségru a dělat mi to co ona tak se asi zblázním Myslím,žy bys ten Edwardův pohled měla napsat, docela by mě zajímalo, jak se tváří na ¨zprávy od Belly.

Pomaly nás zasväcuješ do Bellinho života, do jej súkromia a pocitov a to sa mi páči. Tá mala by mňa osobne dosť naštvala. Bella má teda trpezlivosť a páči sa mi ako si stále opakuje, že je to len decko a ten koniec, že ak by nebola po tom chlapovi... Ja som zvedavá, ako sa toto ešte vyvinie.

Skvělá kapitolka, nemůžu se dočkat pokračování, já osobně o pohled Edwarda moc nestojím, myslím že takhle je to lepší.

Pane jo, jeeště že nemám mladšího sourozence... ale chtěla bych.

Vil, tak toto bolo naozaj úžasné. Kapitola bola napísaná vážne krásne, ako vždy
Tá malá potvora je strašná. Má iba dva roky a už takto blázni. Keď je už podľa Belly taká roztomilá, tak by sa tak mala aj správať. Áno, je to ešte dieťa, ale pekne šialené! Mám celkom skúsenosti so strážením detí, ale keby som mala strážiť toto, tak ma asi trafí šľak. Dieťa by neprežilo Keď už je táto malá taká sprostá, to už potom aký bol Phil? Kriste pane, ľutujem jeho matku
Ak ide o ten pohľad Edwarda, tak som zA to, aby to ostalo tak, ako to je. Viem, že to tak nebude, lebo je očividné, že nás, čo chceme pohľad Belly prehlasovali, ale.... No, ja to nechám na teba. Páči sa mi to, ako to je, pretože sa v každej kapitole udeje niečo iné, zaujímavé. To ma na tom strašne baví a núti ma to byť strašne nedočkavá na ďalšiu kapitolu. Proste, Bellyn pohľad ma baví a ty by si mala pokračovať ďalej tak, ako to baví písať teba. Každopádne to bude skvelé, takže..
Vil, máš úžasný talent
Klaniam sa

pěkné

Naprosto úžasné!!.. Píšeš skvěle, baví mě číst co jsi napsala.

Přidat komentář:

Nick:

Text: