„Phile, myslím, že bys se sebou měl něco dělat, jsi nemocný,“ začala jsem mu promlouvat do duše, což se mi možná vymstilo. Jedna mi přiletěla a celkem silná. Má hlava se setkala s palubní deskou a nezabránil tomu ani pás...
Přeji pěkné čtení. V.
11.04.2012 (16:15) • vilinka • FanFiction na pokračování • komentováno 39× • zobrazeno 4437×
Bella
„Tak tohle ne, slečinko! Na tomhle jsme se nedomluvili, ty malá děvko! Řekl jsem, že se potkáme doma, a ne, že mi utečeš…“ nadával mi do mnoha dalších výrazů.
Pevně mě chytil za zápěstí a zkroutil do nepřirozeného tvaru. Za něj mě pak odtáhl až na sedadlo spolujezdce. Poslušně jsem se připoutala a jen čekala, co nastane pak. Pořádně jsem se zavrtala do sedadla a snažila se s ním splynout, další nemožná věc, o kterou se pokouším…
„Doma ještě uvidíš, to teprve bude utrpení,“ mumlal si pod vousy, když jsme jeli. Při každém jeho slově mi vstávaly chlupy na těle. Mlčky jsem pozorovala okolí, bylo to lepší než něco říct. Normálně bych asi opravdu něco řekla, ale teď to bylo velmi nebezpečné. Byl rozzuřený do nepříčetnosti a já jsem, myslím, nebyla daleko od pravdy s tím, že by mě byl schopen zabít.
„Tak už, kurva, něco řekni, ty čubko! Co jsi to udělala?“ řval mi do ucha a já se jen odtahovala, nebo se o to pokoušela, protože mi to svým stiskem nedovolil.
Mlčela jsem.
„Tak už mluv!“ Zatřásl mi prudce ramenem.
„Ne-nejsem tvá hračka.“ Z hrdla se mi začaly drát vzlyky.
„Tak to se pleteš, já si s tebou můžu udělat, co chci. Je to jen na mně a ty mi to dovolíš. Jinak tě zabiju, rozumíš?“ Vyhrožování mu opravdu šlo. Škoda, že můj pud sebezáchovy se ve chvílích, jako je tato, pohyboval na nule.
„Já se tě nebojím,“ prskla jsem mu do obličeje. V této chvíli to byla pravda, alespoň pro teď. Cítila jsem, jak se mi adrenalin valil žilami, byla bych snad ochotná udělat cokoli, jen abych se osvobodila.
„A to by ses právě měla, pokud však nechceš zdechnout…“ Byla jsem potichu a on si snad myslel, že vyhrál, omyl. Teď bych se nevzdala, ani kdyby to mělo znamenat záchranu lidstva. Ne, prostě bych to neudělala.
„Proč si myslíš, že se tě bojím?“ pokoušela jsem jeho, už tak dost napnuté nervy, dál. „Jsi jen ubohý kretén, který neumí nic jiného než ubližovat.“ Mé věty mi vyčarovávaly na tváři úsměv, i když ironický a znechucený. Přesto to byl úsměv, který mi dodával odvahu v to, že tohle dokážu. I když možná s pár ranami po těle.
„Víš, kdybych si tento boj nechtěl užít, byla bys už dávno mrtvá. Nikdo by tě nehledal, jsi jen další z mnoha malých, ustrašených holčiček, které jsem už zabil…“ Prožíval každé slovo a mně došlo, že on není pouhý násilník. Je to blázen a zřejmě by se měl jít léčit.
„Phile, myslím, že bys se sebou měl něco dělat, jsi nemocný,“ začala jsem mu promlouvat do duše, což se mi možná vymstilo. Jedna mi přiletěla a celkem silná. Má hlava se setkala s palubní deskou a nezabránil tomu ani pás.
Rána byla pořádná, to jsem musela uznat, ale zažila jsem větší, a tak jsem si z toho nic nedělala. Jen další boule na mé, už tak dost pošramocené, hlavě. Nic závažného, třeba na to nakonec umřu, a tam mi bude líp. Nikde nebude Phil, jeho slova, jeho ruce… Bude mi tam dobře… Přes to všechno mi však neuniklo tiché „au“, které jsem nestihla zadržet.
„Vidíš, přesně takhle to bude, pokud mi budeš odporovat. Možná i horší,“ uvažoval nad tím, jak moc mě bude bolet to, co mi provede…
Pak se rozjel domů. Nevěděla jsem, jestli bohudík, nebo bohužel. Bohudík s ním už nebudu muset být v jednom autě. Bohužel mě může kdykoli navštívit v mém pokoji a něco mi provést.
„Víš, kdybys byla hodná holčička, tohle by se ti nikdy nestalo. Mohli bychom spolu vycházet, nikdo by tě nemlátil…“ snažil se mi promlouvat do duše.
„Myslím, že to neklapne,“ odporovala jsem mu. „K tobě já vždy budu hnusná, už jen kvůli tomu, cos mi provedl.“
„Já že jsem ti něco provedl? Kdybys mě pořád tak neprovokovala, tohle by se nemuselo dít!“ Asi si myslel, že má vždy pravdu. On zrovna, takový primitivní tvor se špatným pohledem na svět.
„Jistě, pane dokonalý. Za všechno vlastně můžu jen já, že?“ Celý tento náš rozhovor by mohl vyznít jako ironické pošťuchování otčíma s dcerou. Tak to však nebylo, i když bych za takovou verzi dala vše. V klidu bychom se bavili o nedůležitých věcech, smáli bychom se a nic nebrali vážně. Pak by nám doma Renée připravila večeři a společně bychom sledovali nějaký film. Já bych pak šla spát a Phil jako správný, hodný, nevlastní otec, by mě ráno hodil do školy…
Tohle byl, bohužel, jen neuskutečnitelný sen, protože to se nikdy nestane. Maximálně to, že mě na konci mého příběhu zabije…
Abych pravdu řekla, málem jsem na vás zapomněla. Kvůli Velikonocím mám dneska úterý, tak se moc omlouvám.
Doufám, že se vám kapitola líbila a chtěla bych se zeptat, jestli byste rádi pohled Edwarda...
Budu ráda za komentáře, Vil. :)
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: vilinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek „Bude líp, uvidíš...“ - 3. kapitola:
jasně že by byl pohled Edíka skvělej
.Hrozně se mi líbí Belluška....není to taková ustrašená chudinka,co zaleze do kouta a necha si všechno líbit
. Jenže mi je jí líto
.Phil je kretén o tom žádná...a taky tenhle příběh je neskutečný
.Už se třesu na další díl
Táákže... Přečetla jsem tenhle příběh a řeknu ti, že námět je docela zajímavý. Příběh je smutný a smutnější o to víc, že to ve světě není rarita.
Každopádně. Chtěla bych ti poradit. Sice píšeš, co si Bella myslí, ale popisy okolí a jejích pocitů skoro vynecháváš. Dialogy jsou celkem hezké, řekla bych jen, že někdy moc... dětinské... Promiň, lepší výraz jsem nenašla, ale z toho se vypíšeš. Každopádně bych zapracovala na těch opisech, ať se to zase neskládá JENOM z dialogů. Potom to bude určitě lepší a půjde se do toho ještě více vžít.
Doufám, že tě má kritka neurazila.
ouuu ten Phil je sviňa...
že ju zabije???
aby ešte niekto nezabil jeho..
a dobre mu tak...
Jasnééé.. chceme pohľad Edwarda...
teším sa na ďalšiu kapitolu...
alebo skôr:
Edwardův pohled mě zajímá a jsem zvědavá na pokračování
určitě pohled Edvarda už se nemůžu dočkat
hej pohľad Edward aby bodol :D
som zvedavá ako sa do toho zapletie ..určite to bude zaujímavé..
inak.. prečo také.. krátke kapitoly?
to musíme vylepšiť ..!
jo klidně zajímal by mě pohled Edwarda...Chudák Bella Phil je takovej hajzl
Prosím další píšeš úžasně akorát mě mrzí že je to krátké,ale já rozumím byly velikonoce...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!