Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Broken Heart: 11.část - Together forever

03.06.2009 (15:30) • Terisekk • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3546×

Uběhl další týden byla jsem už v ,,8.měsíci''. Volal Charlie tomu řekli, že jsme ještě na svatební cestě, nevím jak to uděláme když porod nepřežiju, ale napadlo mě, že umřu na nějakou nemoc. Moc jsem nad tím nepřemýšlela, jelikož za mnou byl pořád Edward a nenechal mě takhle přemýšlet.

Jednou sem zase takhle přemýšlela, Edward byl zrovna pryč a byl u mě Jacob. Jakobovi se moc nelíbilo moje pití krve, ale to mi upřímně bylo jedno. Stejně už ho asi neuvidím a pokud bych náhodou přežila bude mě nenávidět protože budu chtít strávit věčnost s Edwardem a proto musím podstoupit přeměnu.

,,Bello, nemuselo to tak dopadnout, mohla by si žít, nemusela by si být matka...'' začal zase Jacob to nejdebilnější téma, jako už tolikrát. Vím že nechtěl abych byla s Edwardem, abych umřela, natož bych byla upírem, chtěl abych byla sním, ale já už jsem si vybrala, vím bez koho nemůžu žít.

,,Jacobe, sakra nezačínej, pokud si přišel jen kvůli tomu můžeš -'' nestihla jsem to dopovědět protože mě moje dítě koplo a něco ve mně křuplo, byla to strašná bolest, nedalo se to vydržet.

,,Bello!'' vykřikl Jacob a hnedka byl na nohách a klečel u mě.

,,Carlisle!'' křičel ke schodům, ještě štěstí, že Carlisle byl doma, uvažoval o tom že půjde s ostatníma na lov, ale Edward ho přemluvil aby zůstal kdyby se něco stalo.

Jacob mě vzal do jeho teplé náruče a rychle běžel do Carlisleovi provizorní ordinace. Lehce mě položil na lehátko, ale i přes vší opatrnost to zabolelo. 

,,Co se stalo?'' zeptal se hned Carlisle.

,,Já nevím'' odpověděl Jacob se slzami v očích.

,,Rozčílila se na mě a pak křupla nějaká kost, řekl bych že to odnesla pánev..'' pokračoval. Nevěděla jsem jestli opravdu byla pánev zlomená, ale bylo to možný jelikož v té oblasti to strašně bolelo.

,,Uděláme rentgen, a uvidíme co se s tím dá dělat.''

Rentgen ukázal, že to byla opravdu pánev, jen sice na křuplá, zafixovali mi to a měla jsem být v úplném klidu a co nejméně se hýbat. Ležela jsem zase na tom lůžku které bylo v obýváku. Nelíbilo se mi to, ani nevím co mi na to řekne zbytek rodiny, hlavně Edward, toho jsem se nejvíce bála, bude si to zase vyčítat že odešel a nechal mě tu se ,,psem''.

Když přišli všichni domů z lovu, první vešel Emmet, hned se zarazil ve dveřích a strnul.

,,Ahoj'' pozdravila jsem ho nevinně. Edward si asi přečetl jeho myšlenky a hned vrazil do dveří a upíří rychlostí byl u mě.

,,Co se stalo Bello?'' zeptal se mě, v očích mu byla vidět ta bolest, kterou jsem tak nesnášela, o to víc když jsem za ní mohla já. Všichni teď stáli ve dveřích a nevěřícně a se strachem se na mě dívali. První přišla Esme.

,,Zlatíčko co se stalo?'' zeptala se mateřsky a pohladila mě po čele.

,,Myslím, že Carlisle vám to vysvětlí líp'' promluvila jsem potichu, nedokázala jsem se jim podívat do očí.

Carlisle je slyšel, takže hned šel dolů a vysvětlil jim co se stalo, když byli na lovu. Nakonec řekl, že to nemusí skončit jen u pánve, může se to klidně opakovat. To mě zaskočilo, to mi neřekl. Cítila jsem jak se mi z obličeje ztrácí krev a já se třesu.

,,Lásko, uklidni se prosím, mohla by si dýchat a přestala by jsi si prosím kousat ret?'' promluvil ke mně. Vůbec jsem si neuvědomovala že si koušu ret, stačilo by tak málo a mohla bych zase vytvořit spoušť, zase jsem si vzpomněla na své osmnácté narozeniny. Viděla jsem těch pět hladových očích co se na mě dívalo a odolávalo mé krvi.  Na vrčícího, nedýchajícího Edwarda který mě bránil. Taky jsem si vzpomněla na to kdy mě opouštěl a nechal mě samotnou v lese.

,,Nad čím přemýšlíš?'' zeptal se mě Edward, který už seděl vedle mě a držel mě za ruku.

,,To by si nechtěl slyšet'' odpověděla jsem mu a sklopila oči.

,,Bello..'' vzal mi obličej do dlaní abych se mu musela dívat do očí.

,,Nikdy se mi neboj něco co si myslíš ikdyby mi to způsobilo bolest'' řekl a políbil mě, byl to polibek bez zábran, už se nemusel bát že mi ublíží, vzpomněla jsem si na naší louku - na náš první polibek, bylo to opatrný, nevěděl co dělá, přesto to bylo nádherný. Taky jsem si vzpomněla jak jsem ho poprvé viděla v jídelně, absolutně krásný, na jeho nenávistný pohled. Na Jamese, Viktorii a Laurenta.

Odtrhl se ode mě.

,,Miluju tě'' zašeptal, jeho dech mě hladil po tváři.

,,Já tebe víc'' odpověděla jsem mu.

,,Tak to bych se hádal'' zašeptal a zasmál se tím úsměvem, který sem tak milovala, poprvé za celé moje těhotenství.

,,To mi připomíná, že jsi mi měla říct na co si myslela'' řekl a pořád se usmíval, rozhodla jsem se že to stejně ze mě dostane, takže jsem rozhodla začít tím, co mu způsobí nejmenší bolest.

,,Tak dobře, ale slib že nebudeš naštvaný.'' věřila jsem že by ho to nenaštvalo, ale zase by si to vyčítal. Vyčítal by si že mě tu nechal samotnou.

,,Dobře, slibuju'' jen řekl a pokynul abych pokračovala.

,,Začnu od začátku... Vzpomínala jsem jak jsem poprvé přijela do Forks. Jak jsem to tu nenáviděla, do té doby než jsem poznala tebe samozřejmě''  zasmál se a políbil mě do dlaně. Začala jsem pokračovat

,,Vzpomínala jsem jak jsem tě poprvé viděla, přirovnávala jsem vás k andělům, ani nevím jak jsem mohla pak uvěřit že jste normální lidé. Taky jak jsi se na mě díval, s nenávistí. Teď už vím proč'' usmála jsem se na něj.

,,Taky jsem vzpomínala na náš první polibek a na naší louku, která ztratila kouzlo když jsem na ní byla sama s bez tebe s Laurentem'' lehce zavrčel u Laurentova jména, ale nevěnovala jsem tomu pozornost, chtěl přeci slyšet úplně všechno... Pokračovala jsem řekla jsem mu všechno na co sem vzpomínala.

,,Proč jsi ta to všechno vzpomínala?'' zeptal se mě když jsem skončila.

,,Každý na konci rekapituluje.'' řekla jsem neslyšně, teda neslyšně jen pro lidské ucho, ale ne pro dům plný upírů.

,,Bello, ty neumřeš, udělám vše pro to, abys byla na živu.''naklonil se ke mně a políbil mě.

Najednou jsem slyšela ze shora: ,,To je ono, že mě to nenapadlo dřív''  byl to Carlisle, nikdy jsem ho neslyšela takhle křičet. Byl to šťastný křik, asi přišel na něco velkého. Koukla jsem na Edwarda bylo mi hned jasný že ví, na co přišel. Edward se tvářil nadšeně

,,To by mohlo vyjít'' mluvil si pro sebe.

,,Edwarde?, co to je?'' zeptala jsem se ho.

,,Bello, Carlisle přišel na to jak by si mohla přežít porod, není to sice vyzkoušený, ale mohlo by to vyjít'' po tváři se mu rozlil ten nejkrásnější úsměv.

,,Jak? Nenapínej mě'' byla jsem upřímně zvědavá, zajímalo mě to, líbila se mi naděje že bych mohla být s Edwardem.

,,Víš náš jed lečí, pamatuješ já, Esme, Emmet, Rosalie. My všichni jsme umírali, ale upíří jed nás vyléčil a proměnil v upíry, a Carlisle si myslí, že když by jsme tě po porodu přeměnili, náš jed by tě vyléčil, ale nebyla by si už člověk ....'' odmlčel se

,,Edwarde, když budu moc být s tebou tak cokoliv, ty víš že je to co jsem si nejvíce přála - být s tebou navždy''

Edward s Carlislem celý večer projednával můj porod a přeměnu a já jsem usínala s pocitem že s Edwardem zůstanu navždy.

Všichni začaly být nervózní i já, jelikož se chýlil 8. týden ke konci a já byla skoro v ,,9.měsíci''. Bylo to strašný s nimi vydržet. Alice s tou jsem se moc do styku nedostala, protože jí z mého dítěte bolela hlava. Jasper ten byl nejvíce nervózní, protože cítil pocity ostatních a to mu musela dát zabrat. Rosalie si i přestala lakovat nehty a byla pořád ve střehu. Ze všeho nejhorší bylo, že i Emmet přestal vtipkovat a ani už se nekoukal na baseball.

Poprvé jsem se tu cítila opravdu jako ve vězení. Nelíbilo se mi to, bylo tu takové ticho. Carlisle byl pořád v pracovně a promýšlel co bude dál. Nikdo nechodil na lov. Všichni byli u mě a hlídali.

Ležela jsem, jako vždy poslední týden jsem nikam nemohla jít, díky nakřuplé pánvi, jen v nejnutnějších případech a to bylo jen na záchod a osprchovat se. Edward seděl vedle mě a držel za ruku. Když v tom moje dítě zase do mě koplo. Muselo mi to zkřivit obličej, protože hned Edward zvedl hlavu

,,Co se děje?'' zeptal se a vpíjel se mi do očí.

,,Náš malý šťouchálek do mě kopl, nic se neděje'' uklidňovala jsem ho. Když v tom do mě kopl znova a silněji

,,Au'' vykřikla jsem, hned tu byl i zbytek rodiny. Viděla jsem jak přišel i Jacob, hned šel ke mně. Opět do mě kopl a tu už mi zase něco zlomil.

,,Bello? Něco jí to zlomilo musíme hned to ordinace'' řekl Carlisle a já jsem cítila jak mě studené ruce nesly, byla to strašná bolest, mám asi něco s páteří.

Odnesly mě do ordinace a začaly vyšetřovat, byl tam i Jacob. Usmála jsem se na něj, ale asi mě neviděl. Najednou jsem cítila něco v puse jak se to žene ven - byla to krev. Padala jsem dál a v dáli jsem slyšela Edwardův hlas jak křičí mé jméno. Nemohla jsem mu odpovědět - nešlo to.

Konečně jsem za se začala vnímat. Nevím jak dlouho jsem byla mimo.

,,Edwarde?'' zašeptala jsem.

,,Je to holka, Bello máme holčičku'' slyšela jsem Edwarda. Konečně jsem mohla otevřít oči. Všude byla krev.

,,Reneesme, ta je nádherná'' vzala jsem si jí do náruče, ale cítila jsem jak moje srdce slábne, nemělo už sílu bojovat. Padala jsem zase do temnoty. Vzaly mi moje dítě chtěla jsem křičet, ale nemohla, nemohla jsem bojovat za své dítě cítila jsem se bezmocná.

Začala jsem cítit strašnou bolest. Všude mě pálilo, tak jako když mě James kousl. Bolest byla nesnesitelná. Bylo mi jasné že začala přeměna. Chtěla jsem křičet, ať mě zabijí, ale nemohla jsem, vím že u mě sedí Edward a bude mu způsobovat bolest pokud budu křičet. Byly to nekonečný dny bolesti a pálilo mě celé tělo, požár v mém těle byl nesnesitelný.

Konečně začala bolest ustupovat, a já jsem začala cítit části svého těla. Cítila jsem jak mě někdo drží za ruku, byl to určitě Edward. Konečně jsem mohla otevřít oči. Viděla jsem každý detail v místnosti. Bylo to neskutečné. Viděla jsem svůj odraz v zrcadle, byla jsem nádherná, to nebylo ani možný.

Konečně můžu být s Edwardem navždy.

*KONEC*

Děkuji všem co četli mojí 1. povídku, děkuji za podporu kterou mi poskytly vaše komentáře. Určitě budu psát novou povídku. Strašně vám děkuji za přízeň. Moc to pro mě znamenalo.=-*

Autor: Terisekk (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Broken Heart: 11.část - Together forever: