Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bolestivá realita9-piknik nebo postel?

02.07.2009 (20:00) • NikkiR • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2403×

Bella:
Nevím kolik bylo hodin ale uslyšel a jsem jak se otevřely dveře a Edward přišel a potom si lehl vedle mě. Choval se zvláštně přitiskl se ke mějako kdyby si myslel že mu uteču ale nikdy bych to neudělala, myslel si nejspíš že spím a já nechtěla tenhle okamžik něják skazit tak jsem myslela jenom na naše společné chvíle.
„Miluju tě“zašeptal mi do ucha a já jsem úplně ztuhla, tohle si přeje každá holka na světě aby byla s tím koho miluje a on ji.
„Nechci tě ztratit“řekla jsem a začal mi broukat do ucha nějákou písničku na kterou se potom budu muset zeptat, ihned jsem usnula.

Když jsme se ráno probudila viděla jsem jak vedl emě leží Edward a moje nálada se zlepšila. Byla jsem štastná že je tady semnou a že neodešel třeba v noci.
„Dobré ráno“řekl a políbila jsem ho a zašeptala jsem mu do ucha...
„Nádherný ráno“odtáhla jsem se a šla jsem ze sebe udělat aspon trochu člověka ikdyž nebude to lepší.
Potom jsem sešla ze schodů a viděla jsem Emmeta a Jaspera u televite, Alici s Rose jak se dívají na nějáké časopisy.
Přiběhla ke mně Rose a začala mě objímat nechápala jsem proč a potom se rozkřičela.
„Budu se vdávat!!!“nejdřív mě to překvapilo a potom jsem její obětí opětovala a šla jsem do kuchyně, cítila jsem se jako doma.
„Ahoj Esmé, ským se vlastně Rose bere?s Emmetem?“zeptala jsem se protože mě to zajímalo.
„Jo s Emmetem mám s toho velkou radost“řekla a podala mi vajíčka šla jsem si sednout ke stolu. Když jsem jedla cítila jsem jak na mě někdo ustavičně kouká ale něják jsem se snažila na to nemyslet. Když jsem dojedla Esmé mě vytrhla talíř z ruky a dala ho do myčky, tak jsem ji poděkovala a šla jsem za ostatníma do obýváku.
„Tak co budeme dneska dělat?“zeptala jsem se a tak jsem na sebe strhla nechtěnou velkou pozornost.
„Co nákupy?navrhla Alice...
„Co baseball?“navhl Emmet...
„Co plánovat svadbu?“navrhla Rose...
„Co piknik?“navrhl Edward. Přišla jsem k němu a zašeptala ,, Jenom my dva?“chtěla jsem sním být osamotě.
„Jo“odpověděl a políbil mě.
„Du se obléct počkej na mě“řekla jsem a šla jsem do pokoje kde jsem nechala včera oblečení, bohužel dneska tam nebylo tak jsem na sebe hodila ty šaty co jsem měla včera ale to už v pokoji byla Alice a podala mi jiné šaty, chtěla jsem odmlouvat ale bohužel to nešlo. Potom jsem šla dolů za Edwardem a řekla jsem mu že se chcu stavit domů, naštěstí souhlasil tak jsem vyjely. 
Cesta byla rychlá už jsem si zvykla na Edwardovo řízení, šly jsme spolu do mého pokoje vzala jsem si ryfle a vyslékla jsem ze sebe šaty. Stála jsem tam chvíly ve spodním prádle a najednou mě napadlo že bych ho mohla trochu poškádlit. Přišla jsem k Edwardovi a začala jsem ho líbat, chvíly mi připadal jak socha protože se nehýbal. Ale potom mě taky začal líbat a skončily jsme na postely, tohle nebylo jako nikdy předtím v tomhle bylo strašně lásky a touhy. Ležela jsem na něm a nelíbilo se mi že má stále oblečení a já jsem skoro nahá, začala jsem mu svlékat košily nebránil se spíš mi ještě pomohl. Jeho ruce putovaly po mém těle a moje po jeho, začala jsem mu svlékat kalhoty a líbat na hrudˇ. Jeho tělo bylo nádherný tak moc že jsem si to ani představit nedokázala, chvíly jsem nevnímala a byly jsme oba nazí a stále jsem se líbaly. Potom se na mě Edward podíval a já věděla nad čím přemýšlí.
„Bells můžeme ještě-“nestačil to dopovědět protože jsem ho přerušila.
„Chcem to“řekla jsem a věděla jsem že to cítí stejně. Potom do mě vnikl byl to pocit.... nedal se popsat byla to nádhera.
Později jsem usnula vedle Edwarda a doufala že tohle nebyl jenom sen.
Později jsem se probudila a snažila si vzpomenout jestli to byl jenom sen nebo jestli se to opravdu stalo, byla jsem ve svém době ale Edward vedle mě neležel. Oblékla jsem se do prádla a do županu a šla jsem dolů do kuchyně jestli ho nenajdu tam.
Byl tam a dělal něco dobrýho k jídlu tak jsem šla za ním.
„Ahoj lásko“řekla jsem a objala jsem ho ….
„Bells musím ti něco říct“řekl a vypadal strašně vážně bála jsem se co uslyším, že mě nemilu je?že mě využil?
„Bells nedívej se na mě tak není to tak strašný“řekl a já nevěděla jako to myslí.
„Odjedu na pár dnů s celou rodinou za Carlisleovýmy známímy budu zpátky než se naděješ“řekl a já věděla že to myslí vážně ale bála jsem se co když se nevrátí...
„Vrátíš se?“zeptala jsem se..
„Samozřejmě“řekl a to co vařil dal na talíř a donesl ke stolu.
„Tedˇ musím jít, ozvu se“řekl a odešel, dívala jsem se jak svým Volvem opouští místo vedle mého nákladáčku a doufala že ho brzo uvidím.

Autor: NikkiR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bolestivá realita9-piknik nebo postel?: