Další kapitola, Bella má už svojí misi před sebou, a taky se dovíte kdo čóruje Charlieme perníčky
23.03.2010 (21:00) • Wool • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1735×
Cupoval mě na kusy, ještě než mě docupoval tak jsem viděla jak Edward pokukuje jak cupuje a směje se jak sluníčko. Prudle jsem otevřela oči, a zjistila že jsem vlastně celá. To je fajn, i když mě to vyděsilo, nevyděsilo mě to tak že bych přestala se svým hobby.
Koukla jsem na budík a na něm bylo 3:14, huff naštěstí né jako v tom hororu. Koukla jsem neveřícně znova a digitální budík ve tvaru kostky, který tlumeně ozařoval můj pokoj barvami které se měnily, digitální číslice překlikla ze 14 na 15. Budík zrovna měnil barvu, ironie na červenou.
„Ahoj Bello. Stýskalo se ti?“
Řekla postava která vzpřímeně stála u skříně, neviděla jsem obličej ale ten hlas mi byl povědomý. Vykoukl na mě Edward a něco se mu zalesklo v ruce.
„Mám nůž a nebojím se ho použít! Kde jsou moje hodinky?“ Skočil po mě napřáhl nůž, zabodl ho do mé vodní matrace a pak mířil na mě...
„Ááááá!“
Zprudka jsem otevřela oči a prudce se posadila na posteli. Úplně to šplouchlo, ta matrace, z té prudkosti se rozvlnila že jsem si připadala jak na moři. Krása sen ve snu. Koukla jsem na budík 2:00. Bezva ještě tak pár hodin spánku, takže už je neděle.
„Co já teď mám dělat když jsem vzhůru?“ odpověděl mi na to táta který když jsem to řekla hlasitě zachrápal a tiše pochrupoval dál.
Vstala jsem, došla dolů do kuchyně a otevřela ledničku. Vzala jsem džus a začla hledat skleničky, otevřela jsem jednu horní poličku a tam byly různo tvarované skleničky, vzala jsem první co jsem nahmátla. Na ní bylo napsáno I love Disco(miluju Disko) a flitry se na tom nápisu třpytily.
„Páni Diskant?“
Dostala jsem chuť na perníček, táta si je schovává v šuplíku, ten šuplík má na 5místný kód. Zkusila jsem Metal, to byl vždycky kód. Nic, no tak teda za zkoušku nic nedám, zkusila jsem Disco. Tišše to cvaklo a konečně jsem si mohla vzít perníček. Stále stejné, táta je zbožňuje, je to značka Jeník a Mařenka.
Vzala jsem kapesní balení a rozbalila ho, perníček jsem si dala do pusy a začla kousat.
„Kdo mi to tu loupe perníček?“ Otočila jsem se a uviděla tátu s Baseballkou v ruce.
„Ahá to si ty Bello, promiň ale občas mi Billy čóruje perníček. To co sníš dokoupíš. Dobrou,“ řekl Charlie.
„Dobfou,“ řekla jsem ještě s perníkem v puse.
Já to nechápu to jak tu řvu, jak vržou schody ho neprobudí ale když mu rozdělám perníčky tak to slyší. Co mám teda dělat když už jsem vzhůru? No jedna možnost by tu byla, ale to bych se musela převlíknout, no což du se teda převlíknout.
Šla jsem teda nahoru a začla hledat svoje zlodějské oblečení, jo je ve skříni v krabici. Tak jsem se převlékla a vzala si své nádobíčko. Tak rukavice, falešné klíče, baterka, kukla, foťák. Ták a je to v batohu.
„Připravte se obyvatelé města Forks! Jdu to tu prozkoumat a nehodlám se nechat chytit!“ řekla jsem svojí povzbuzovací větu a šla jsem.
U schodů jsem si nebyla jistá jestli mám jít přes schody, vrátila jsem se do pokoje a otevřela okno. Ještěže mám u svého okna vysoký strom na který se dá bezpečně dostat i na něj vylézt. Tak jsem slezla ze stromu dolů a šla dál. Vypadala jsem jako nějaký noční turista. Šla jsem si tak po chodníku, nasadila kapucu a šla dál. Po pár blocích jsem se zastavila. Koukla jsem na hodinky. Bylo 2:47. Tak jsem se rozhlédla a koukla na jeden moc hezký domeček. Vyfotila jsem ho, rozhlédla se jestli někdo nekouká a šla dál. Obešla jsem ten dům a našla zadní vchod. Vytáhla jsem svojé nádobíčka a už to šlo. Za pár vteřin jsem tam byla.
Potichu jsem otevřela dveře (nikdy nevíte jestli vržou). Šla jsem obhlídnout kde co a ták. Nacházela jsem se v hezké kuchyni. Prošla jsem chodbou do obýváku. Všude byli samé vázy s květinami tak sem jich pár přemístila. No nic moc na vzatí tak jsem šla dál a dál, došla jsem ke schodům.
Od schodů do pokoje, naproti schodům se nacházejícím. Asi pracovna byl tam notebook, a spousta papírů a knížek. Prohlídla jsem nějaké knížky. No tudle jsem ještě nečetla, řekla jsem si tak v duchu a koukla na obálku: Harry Potter a relikvie smrti. Naložila jsem jí do batohu. Notebook brát nebudu to né. Vyšla jsem z pracovny a šla jen o dveře vedle. Nápisy na dveřích typu Vstup zakázán jsem přehlídla.
Dětský pokoj, klučičí, samej Spiderman a Batman. Hele PSP to se hodí na E-bay. Šoupla jsem ho do tašky a šla se juknout co to je na stole. Bylo to velké a vypadalo jako oltář. Přišla jsem k tomu ještě blíže, protože jsem si myslela že vidim... Ták počkat vidim dobře jsem to já. Někdo mě tu uctívá nebo co? Na oltářku, poctěný mě, byla položená kniha. Koukla jsem do ní. To jsem neměla dělat rozrušilo mě to.
Na první stránce bylo Pan a paní Mikovi Newtonovi pod tím obrázek nějaké zamilované dvojice na lavičce, s přilepenýma hlavama Mika a mě. No jasný ten neznámej kluk bez fotky na Facebooku byl Mike a ilegálně si mě stahoval do alba. No tak teď jen tak někoho neschválim. Listovala jsem dál. Některé fotky byly pravé, třeba ta jak jsem si hrála s Mikem na pískovišti. Taky jak jsem ho poprvé zmlátila, vypadly mu přední mléčné zuby. A taky moment kdy jsme měli domek na stromě a tajnou společnost, samozřejmě sme byli tři na této fotce, já, Mike a Jake, chudák Jake byl přelepený Spidermanem. Radši jsem nelistovala dál. Zaklapla knihu, dala jí tam kde jsem jí našla a rychle odkráčela hledat něco dál.
V koupelně nic moc nebylo, tak jsem přešla k posledním dveřím, ložnice. Jak jsem zjistila, po otevření dveří, nikdo teda vážně nebyl doma. Vybílila jsem šperkovnici, přemístila pár věcí na nočním stolku a vyšla z pokoje ven.
Slyšela jsem jak vjíždí auto do garáže. Nebyl čas na zbyt asi určitě jsou tu. Otevřela jsem okno a přešla po střeše dolů. Seskočila jsem a pelášila domů.
Pokračování Příště!
xxx Předchozí Kapitola X Další Kapitola xxx
Autor: Wool (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Bello tohle není tvoje! 3. Kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!