V 13. kapitole byla Renesmé na lovu, kde se později objevil taky Embry. V téhle kapitole se dozvíte, jak pokračoval den ve škole. A kdo všechno se o Renesmé bál! Přeji příjemné čtení.
09.11.2010 (10:15) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 952×
Do školy jsem došla na konci první hodiny, říkala jsem si, že nemá smysl chodit na fyziku, takže jsem počkala na zazvonění v jídelně. Na zazvonění jsem nečekla moc dlouho, asi tak pět minut. Po hodině se v chodbách školy vynořila hejna studentů, kteří byli rádi, že mají první hodinu mučení za sebou.
„Nazdar, kočko,“ oslovil mě někdo ze zadu. Byl to Lukáš, se kterým jsem se seznámila na oslavě, a se kterým chodím na fyziku.
„Ahoj, fešáku, jaká byla fyzika?"
„Psali jsem test. Kde ses flákala ty?“ Nemohla jsem mu říct pravdu, takže jsem odpověděla to, co jsem měla v omluvence,
„Na kontrole. Je tam ještě učitel?“
„Jo, drbe tvého bratra. Já mizím, tak se zatím měj a někdy zase pokecame. Jasný?“
„Jasný a dík.“ Podíval se na mě těma svýma zlatýma očima, ve kterých se třpitil odlesk světla. Usmál se na mě, pak se obrátil a pokračoval v cestě.Vydala jsem se do učebny, abych se mohla omluvit za zmeškanou hodinu. Jak říkal Lukáš, učitel zpovídal Jakea. Co zase vyvedl?! Počkala jsem, až ho učitel propustí, a pak jsem vešla dovitř. Táta mně poslal v hlavě vzkaz, že si o tom promluvíme pozděj.
„Á, paní Blacková. Nejdete trochu pozdě?“
„Ani ne. Byla jsem u lékaře a tady vám nesu omluvenku!“
„Dobře, dobře. Půjčte si od svého bratra sešit a dopište si dnešní látku, ano?
„Ano, nashledanou.“ Za rohem učebny na mě čekál táta.
„Co jsi zase provedl?“ vybídla jsem ho. Vysvětlil mi, že jeho poslední písemky nedopadly dvakrát nejlépe, a že mu učitel doporučil, ať si sežene doučování, třeba mě. Nad tím jsem mávla rukou, táta se z toho vylíže sám. Mě teď čekala matematika. Po cestě do učebny mě pozdravilo pár lidí, kteří si pochvalovali sobotní akci.
„Renesmé.Renesmé!“ volala na mě ze zadu Alice.
„Ahoj, Alice. Jak se máš?
„Já se mám fajn, ale co ty? Měla jsem vizi, že jsi byla dnes ráno v nebezepečí. Viděla jsem tě na lovu, a jak na tebe co si čeká ve křoví, a pak se mi to ztratilo. Měla jsem děsný strach. Co se potom dělo?“
„No... z toho křoví vylezl Embry. Říkal, že ucítil upírský pach, tak se po něm radši rozběhl, kdyby náhodou...!“
„A víš určitě, že tam nebyl nikdo jiný?“
„Nevím, proč? Alice, co se děje?“
„Kdyby tam byl jenom Embry, neviděla bych nic. Vlci mi moje vidění narušují.“
V tom zazvonilo na hodinu. Zalezly jsme do lavice a věnovaly se látce. Chtěla jsem jí říct, ať mně to dopoví po hodině, ale ta se potom vypařila jak pára nad hrncem.
O veliké přestávce jsem se sešla s mamkou a taťkou v jídelně.
„Už je ti líp?“ ptala se mamka.
„Jo, o mnoho líp.“
„Nevypadáš na to. Něco se stalo?“
„Ne, všechno v pohodě, tati,“ řekla jsem, i když v pohodě nebylo nic. Pojď si promluvit, uslyšela jsem v Edwardově hlavě.
„Jdu si vzít něco k jídlu,“ohlásila jsem, když jsem se zvedela ze židle. Pokynula jsem nenápadně hlavou Edwardovi. Ten se zvedl a vydal se stejným směrem jako já.
„O čem jsi chtěl mluvit?“
„Ráno jsem přečetl v Aliciné mysli, že jsi v potížích. Co se stalo na tvém lovu?“
„Ale nic, jenom se tam objevil Embry. Proč se všichni tak bojíte jenom o mě? Kdyby šlo o tu upírku, tak jsme v nebezpečí všichni a ne jenom já.“ Málem jsem začala křičet. Už mě štvalo, jak se každý bojí jenom o mě.
„Možná proto, že je vždycky nejblíže tobě. Na oslavě byla v lese, který je za naším jezírkem, a kde jsi byla s tím jedným vlkem. A teď mohla být i na tvé louce. I když nejsi moje dcera, měl jsem o tebe strach. Bella by nepřežila, kdyby se ti něco stalo.“
Tahle kapitola není moc dobrá. Psala jsem ji když jsem nebyla ve své kůži, takže se omlouvám. Snad napíši příště lepší.
Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Bella Blacková 14. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!