Bella se rozhoduje, jestli se vrátí zpátky do Forks. Pište komentáře, unesu i kritiku.
06.08.2010 (11:15) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2306×
„Kam odjedeme teď, mami?“ ptala se mě Renesmé.
„Nevím, zlatíčko, budu se muset poradit s Jakem, hezky se vyspi a ať máš hezké sny.“
Po dlouhých a zakroucených schodech jsem seběhla svojí upíří rychlostí. Dole, v obývacím pokoji seděl můj milovaný muž - Jacob. Bylo to trochu divné, že se upírka vdala za vlkodlaka, ale ani jednomu z nás to nevadilo. Na svoje pachy už jsme si dávno zvykli a můj muž si zvykl, že mu občas zabíjím nějaké příbuzenstvo! Nebyla jsem obyčejný upír, byla sem vegetariánka, to znamená, že se živím pouze zvířecí krví! Tuhle inspiraci mi dala rodina Cullenových, kterou jsem kdysi dávno potkala v městečku Forks.
„Už nevím, kam bychom mohli po těch 90-ti letech odjed.“ Vzdychla jsem si, když jsem si přisedla vedle svého Jacoba!
„Co kdybychom se vrátili do Forks? Zpátky domů tam, kde vzplynula naše láska. Bydlení se tam určitě nějaké najde, a kdyby ne, půjdeme se zeptat Sama, jestli o něčem neví,“ přišel hned s návrhem.
„Můžeme to zkusit, ale co když tam budou i oni? A za Samem by sis šel pěkně sám, tebe jako vlkodlaka snesu, ale ostatním se budu radši vyhýbat!“
„Proč? Však oni by si na tebe, v mojí blízkosti, určitě nic nedovolili,“ utěšoval mě, ale to nic na mém rozhodnuti ohledně Sama a jeho smečky nezměnilo. Na pach Jaka jsem si zvykla, ale další psí odéry bych nepřežila!
„Tak dobře, odjedeme zpátky do Forks. Valím zařídit letenky a pak si skočím zalovit. Půjdeš se mnou?“
„Ale co Renesmé?? Nemůžeme ji tu takhle nechat.“
„Já vím, že máš potřebu ji chránit, ale ona už je veliká a navíc… Je dcera upírky a vlkodlaka, co by se ji mohlo stát?"
„No jo, máš pravdu – opět!“
„Já jsem to slyšela.“ Bez dalších okolků jsem šla zamluvit letenky do Seattlu. Podařilo se mi je objednat na zítřejší patou hodinu. Po telefonátu jsme se tedy vydali na lov. Podařilo se mi zakousnout pumu a jednu srnku, což mě dosti posilnilo, ale myšlenkami jsem byla úplně někde jinde! Strachovala jsem se o tom, že tam potkáme Edwarda a jeho rodinu.
I když jsem žila šťastný život s Jakem a Renesmé, nikdy bych nezapomněla na to, co jsem si s ním prožila. Na ty krásné okamžiky na naší louce a u něho v pokoji. Ten jejich dům stal za to, ale pochybuji, že by se tam Jacob chtěl nastěhovat. Cullenovi nikdy neměl rád, zvlášť po tom co mi provedl Edward. Z čista jasna mě promění v upírku a pak si klidně odjede někam jinam. Kdybych neměla tak skvělého kamaráda, jako byl Jake, nevím, co bych si počala! V hlavě se mi objevil nápad, že můj dávný dům by tam mohl ještě pořád stát, a že bychom se mohli do něj přestěhovat. Tedy pokud by byl obytný.
„Stále přemýšlíš, jestli jsme rozhodli dobře o naší další cestě?“ Vyprostil mě z myšlenek Jakův hlas.
„Ano, ale taky jsem přemýšlela o tom, jestli tam pořád stojí můj a Charlieho dům, a že bychom...“ Větu jsem nedopověděl, protože jsem si všimla, že Jacoba skolila únava. Asi by vás zajímalo jakto, že sním mám dítě, když jsem upír. Někdy jsem to přiznat musela – byla jsem Edwardovi nevěrná.
Nejsem na to pyšná, ale prostě se to stalo. To, že jsem s Jakem těhotná, jsem zjistila těsně před proměnou, takže se dítě proměnilo zároveň se mnou. Bylo to těžké těhotenství, ale vždy tu se mnou byl ten pravý, aby mi pomohl. Jelikož jsem Jakea nechtěla probudit, tak jsem potichu odešla do ložnice, sbalit si pár věcí na zítřejší cestu. Pořád jsem se nemohla zbavit strachu, že se ve Forks objeví Cullenovi. Modlila jsem se, aby se tak nestalo, nechtěla bych, aby se celý příběh opakoval. Při balení věcí jsem našla něco, co jsem myslela, že jsem dávno vyhodila. Byla to fotka mě a Edwarda na oslavě mých 18. narozeninách. Při pohledu na fotku se mi vybavila vzpomínka na Alici, Edwardovu sestru, která měla dar vidění. Zajímalo by mě, jestli vidí to, že se vracím zpět anebo ne.
Než jsem se nadála, bylo už světlo, a když jsem se otočila, viděla jsem, že Renesmé stála ve dveřích. Poznala na mně, že jsem myslela na Edwarda, protože měla dar, že umí pouhým dotykem vyprávět příběhy svého života, ale taky sem tam uměla číst myšlenky. Ovšem nikdy se nedozvěděla, kdo je Edward a jak vypadá. To jsem ji pro jistotu zatajila.
„Tak kam jedem, mami?“
„Do Forks, snad se tam najde nějaké bydlení. Nevzbuď otce, spí na gauči, v noci jsme byli lovit, tak ho to asi unavilo. Jo... odlétáme dneska v pět hodin, tak si po snídani sbal věci.“ Balení věcí probíhalo celkem rychle, protože všichni použili svoji upíři nebo vlkodlačí rychlost. Ještě jsme se rozloučili se starým domečkem a potom uháněli v mém Volvu na letiště.
Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Bella Blacková - 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!