Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bella !?! 3. kapitola

14.11.2009 (18:00) • BMWx6 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2092×

3. kapitola       Ell?

Pohled Rosalie

Je to tři měsíce, co Ell odešla. Pořád tomu nemohu uvěřit.

Sedíme ve školní jídelně. Můj manžel sedí vedle mě a vtipkuje s Bellou. Edward se chová jako by nic. Od té doby o ní nemluví. Vlastně skoro nikdo. Dělají jako by u nás nikdy nebyla.

Nebavilo mě to, zvedla jsem se, odnesla tác s nedotčeným jídlem a šla k autu. Škola byla nudnější, než kdy jindy.  Jela jsem směr domov.

Doma byla Esme i Carlisle. Ti to nesly podle mě nejhůře. Esme se téměř neusmívala, Carlisle trávil většinu času v práci. Ale v přítomnosti Belly se jejich chováni pokaždé změní. Pozdravím je a jdu k sobě do pokoje. Balím si věci. Do pokoje vlítne Esme. „Ty odcházíš Rose?“

„Neboj se Esme, jedu na lov.“

„Dobře, pojedu tedy s tebou.“

„Ne počkej, chci jed sama.“ Smutně přikývne a odejde. Potřebuji být chvíli sama.

Jela jsem do jedné rezervace. Byly tam přemnožené pumy a medvědi. Bylo to hodně daleko od Forks. A to jsem potřebovala.  V rezervaci jsem zastavila kolem půlnoci. Než jsem, vystoupila z auta, zazvonil mi mobil. Na displeji bylo neznámé číslo.

Zvednu to. „Halo?“

„Rosalie?“

„Ell? Jsi to ty?“

„Jo Rose, jak se máš?“

„Ty se mě ptáš, jak se mám? Kde si Ell?“

„Já jsem venku a ano ptám se tě, jak se máš.“

„Ell, jak se mohu asi mít, když tu nejsi. Chybíš mi. A nejen mě. Myslela jsi na Esme a Carlisla?“

Ty mi taky chybíš Rosalie. No pokud jde o rodiče, mají za mě náhradu.

„Ell, chybíš jim. Bella tebe nikdy nenahradí! A jak se máš ty? Jsi v pořádku?“

„Možná máš pravdu. No a já se mám… docela dobře. Neřekla to zrovna přesvědčivě. „Rose, už musím končit.“

„ Počkej, zavoláš ještě?“ S nadějí se ji optám. A doufám v kladnou odpověď.

„Jistě, sestřičko. Ahoj.“

„Ahoj Ell.“

Pohled Emmeta

Ell a hon za svobodou trvá, už dohromady čtyři měsíce.

Doma byla nálada jak na funusu. Tam jsem zásadně nevtipkoval. Ani jsem neměl náladu. Jen ve škole jsem se pokoušel rozesmát Bellu. Dávala si útěk Ell za vinu. Jenže mé vtípky ztrácely šmrnc, nebylo to ono.

Pamatuju, jak jsme s Ell trochu poškádlili Tanyu z Denali. Jo to byly časy. Dali jsme její mobilní číslo do inzerátu sex po telefonu. Po prvním telefonátu její šokovaný výraz stál za všechny prachy. Nebo když jsme se, schovali na lustr u nás doma a pak skočily na chudáka Jaspera. No, řekněme, že jsme se pak, tak trochu propadli do sklepa. No, holt riziko, když jste upíři. Ale kdo to měl vědět?

Jo to mi chybělo. Blbnou se svou malou sestřičkou. S Rosalii jsme neměli ani, už naše chvilky. Aspoň se trochu zabavila, když spravovala můj Jeep. Ell ho trochu jaksi promáčkla, při drcnutí do Edwardova auta. Bohužel, Edwardovo Volvo putovalo rovnou do šrotu. Stejně si plánoval, koupit nové auto, Ell to jen urychlila.

Byl jsem v obýváku a sledoval noční basebalový zápas. Čekal jsem na hovor od Jaspera, měli jsme na víkend vyrazit na lov. Mobil zavibroval, automaticky jsem ho zvedl.

„Tak, kde se flákáš Jazzy, mám chuť si zadovádět s medvídkem.“

Chvíli se nikdo neozýval. Zatřepal jsem mobilem. Snad ten krám není rozbitý. Jemně s ním bouchnu o svou hlavu a přiložím si ho zpět k uchu. Kde se po chvíli ozve…

„ No, nevím, kde se zrovna fláká Jazz, ale vím, kde se flákám já.“

„Ell?“ Zařval jsem. Stoupl jsem si a zase zpátky sebou hodil na gauč, který se semnou převrhne dozadu.

„Ehm, jo. Co to bylo za ránu?“

„Ale ségra, to jen gauč zas blbne. Tak jak si užíváš svobodu? Kde jsi? Jsou tam medvědi? Máš nějakého kluka? Vrátíš se? Stýská se mi.“ Zakňučím poslední větu. Ell se na druhém konci drátu rozesměje.

„Co je tady k smíchu, já to myslel vážně.“ Rozesměje se ještě více.

„Emmete, od kdy ty něco myslíš vážně?“ Pobaveně se mě zeptá.

„Od té doby co si pryč.“ Odpovím popravdě. Ell se přestane smát.

„Je mi to líto Emmete, já musela. Pochopil bys to, kdybys byl na mém místě. Teda… myslím, že bys to pochopil.“

Nadhodím uražený tón. „Hele, to tak vážně pochybuješ o mém intelektu?“

„Občas jo. Jiný se nevozí na grizzlym, křičí u toho - Zoro utočí a černým klackem maluje na stromy velké E.“

„Tak moment, tohle bylo jen jednou,“ale byla to sranda.

„No, dobře tak bys mě pochopil. Spokojený? Co je doma nového?“

„ Jo, jak blecha! Doma nic moc, vše při starém. Všem se po tobě stýská.“

„Všem?“ Ou, co teď říct.

„Hmm.“ Nic víc ze mě nevypadne. Tím Ell asi nepřesvědčím.

„Aha. „A jsou všichni doma?“

„Ne. Alice, Rose jsou na nákupech. S Jazzem pojedeme na lov. Esme je na týden pryč, restauruje nějaký dům. Carlisle je v práci a Edward je… venku.“ Nic neříkala, byla ticho. Tak jsem se s nadějí zeptal na důležitou otázku.

„Ell, řekneš mi, kde jsi?“

„Ty to nevíš? Alice snad nic neviděla?“

„Myslím, že ne. Nebo nám to neřekla, mrška jedna. A řekneš mi to? Nikomu to nepovím. Pěkně plooosííím.“Zaškemrám. Tohle na ni vždycky platilo.

„Jsem … “ napjatě čekám. „v Evropě.“ Super milión možností. Protočím panenky.

„Nic bližšího neřekneš?“

Promiň Emme , musím jít.“

„Počkej, vždycky jsem tě měl rád. Vím, nikdy jsem ti to neřekl, ale znáš mě, jsem tvrďák. Nechtěl jsem, aby si ze mě Jazz dělal srandu. To víš, že jsem citlivka a tak.“

„Jo jasně Emmete, citlivko! Ahoj.“

„Ha ha vtipné ségra. Někdy zas brkni. Čauky.“

Pohled Carlisle

Doktor Hell byl přepracovaný, poprosil mě, jestli bych nemohl vzít za něho noční službu. A jelikož já se unavit nemohu, jsem ji, radostně přijal.

Seděl jsem ve své pracovně. Bylo deset minut před půlnocí. Byl jsem zabraný do papírů. Někdo zaklepal a vešel. Vzhlédl jsem a byl, překvapený koho vidím.

„Carlisle, neruším?“

                         ≈»

Autor: BMWx6 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bella !?! 3. kapitola: