Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Beatenist, but weak 6. kapitola

07.09.2009 (15:00) • MyLS • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2247×

Když jsme vystoupily z letadla, první co mě udivilo, byla obloha – byla černá a slabě pršelo. Vypadalo to, jakoby se stmívalo, ale ony byli 2 hodiny odpoledne.

Samozřejmě jsme měli přistavené auto a Jane chtěla abych řídila, ale když viděla jak se klepu, sedla si za volant ona. Klepala jsem se proto, že jsem měla strach – strach o Edwarda. Zmizel  ve středu, hned jak se dozvěděl, že se stěhuji, Alice mě uklidňovala, že se brzo vrátí a mě nezbylo nic jiného než jí věřit.

Přijely jsme k domu, byl celkem moderní a taky velký, ale co mě zaujalo, byla překrásná zahrada s pergolou za domem, jezírkem a božstvím stromů, byla nádherná.

Pak jsem si šla prohlédnout dům, měl 2 patra + malinkatá půda. V přízemí byla kuchyně, obývací pokoj, ve kterém bylo na malém podiu piáno(moje podmínka), koupelna a knihovna.

V 1. - 3 pokoje pro hosty, k dvou z nich patřila koupelna a k jednou mu s koupelnou i šatna.

V 2. – byl jen jeden velký pokoj – můj, patřila k němu koupelna a šatna. Pokoj byl největší v domě, zaujal mě ale otvor na stropě, vzala jsem si stoličku a otevřela ho. Byla tam půda velká jako polovina mého pokoje, hned jsem věděla co tam bude. Bude tam moje ‚schovka‘ , koupím si polštáře,… atd. Už teď jsem tu místnost milovala.

Jane se nastehovala do pokoje pro hosty bez koupelny a šatny, říkala, že ona šatnu nepotřebuje, má skříně a koupelna je v přízemí.

Ještě dneska jsem chtěla je do obchodního centra, tak jsem nějak hledala na internetu. V Camdenu – to je město do kterého jsme se přestěhovaly -, bohužel žádné nebylo , ale našla jsem Obchodní centrum Nobles v nedalekém městě.

Koupila jsem si tam hromadu polštářů, olejovou lampu, malinkou knihovničku taky sedací pytel. Jane byla zvědavá na co to všechno mám, ale nic jsem jí neprozradila.

Jane, se rozhodla, že na zbytek týdne zmizí na lov.

Konečný pokoj byl okouzlující, kochala jsem se, když zazvonil zvonek u dveří, tak jsem tam běžela.

Když jsem otevřela, zůstala jsem stát jako opařená. Stála tam Alice s Jasperem.

„No ták, to mě ani neobejmeš?“ řekla Alice a skočila mi kolem krku, až teď jsem se vzpamatovala.

„Ahoj, co tady děláte? Říkala že přijedete na návštěvu, ale že tak brzo.“ Vysoukala jsem ze sebe nevěřícně.

„My můžeme odejít.“

„Ne! Opovaž se! Pojďte dál.“ Řekla jsem a táhla ji do domu.

Alice si nejdřív chtěla prohlédnout dům, tak jsem jí šla dělat průvodkyni a Jaspera jsme posadily k televizi.

„Opravdu nádherný, nejvíc se mi líbí zahrada a tvoje ‚zašívárna‘“ Řekla a já jsem přikývla na souhlas.

Potom jsme se zavřeli u mě v pokoji a povídaly si, přišlo i na Edwarda.

„Už se vrátil?“ Ptala jsem se.

„Ano, před našim odjezdem se vrátil, byl v Denali, pohádal se s Tanyou a ta se přiznala že poprosila Irinu, aby zrušila tvůj štít a použila svou moc.“ Řekla a já jsem sklopila hlavu.

„Bello, on tě stále miluje, vypadá hrozně, ostatně, ty ještě hůř. Bello, já vím že se to nedá tak rychle odpustit i pře to, že on byl mimo, ale taky vím, že ty ho miluješ víc, než on tebe.“ Přikývla jsem, rozbrečela se a skončila v náručí Alice.

POHLED EDWARDA:

Co jsem to udělal? Měl jsem jí odolat, já tu Tanyu nenávidím z celého mého srdce, a ještě víc.

Já Bellu miluji, ale jak mě může ona milovat po tomhle? Nemůže. Udělal jsem něco, co se nedá odpustit a za co se budu navždy nenávidět.

Hned den po mě – v úterý přijela domů moje rodina, ale bez Alice, ta zůstala s Bellou.

Jejich vzpomínky mě ničily, byli hlavně o Belle, byla na tom 100× hůř než já. A to mě ničilo, ale já si to zasloužím.

. . . .

V pondělí přiletěla Alice i spolu s Bellou a Jane. Když jsem byl nablízku, tak se Alice snažila své myšlenky krotit, ale občas jí něco ujelo.

Bella ovlivňuje počasí, podle toho, jakou má náladu, a podle toho, že pořád pršelo, byla bouřka , nebo ty tornáda, když se to všechno stalo, jsem usoudil, že je na tom hrozně.

Ve škole jsem se s Bellou snažil mluvit, ale její ‚spojenci‘, ne radši kamarádi – Alice, Jane, Jasper, Rose a Emmet vysvětlili, že Bella se mnou mluvit nechce.

Toho, že o mě Bella nestojí a nejsou se mnou ani moji sourozenci,využila Jessica, ale v úterý jsem to už nevydržel a vyjel na ni.

„Já o tebe nemám zájem ano NIKDY mýt nebudu! Pochop to konečně a přestaň mi otravovat život!“ Zakřičel jsem na ni a odešel z jídelny. Cítil jsem jak se na mě všichni dívají.

* * * *

Ve středu, po škole, když kupodivu byli všichni doma, ujela Alice myšlenka – Bella se bude stěhovat.

Hned, jak jsem to slyšel, jsem běžel do Denali a doslova ‚seřval‘ Tanyu, která se ke všemu přiznala, ale mě už to nijak nepomůže.

Domů jsem se vrátil v pátek odpoledne, Bella odletěla hned ráno a já jsem se snažil zjistit kam, ale nic jsem se nedozvěděl.

Alice s Jaspere se právě chystali odletět za Bellou a plánovali tam nějakou dobu zůstat. Alice není blbá, takže si všechny peníze co měla na kreditní katě vybrala a kartu nechala doma – abych ji nemohl vypátrat, ale já na něco přijdu.

POHLED BELLI:

Uběhly už 2 týdny, od té doby, co jsem se sem nastěhovala. Alice a Jane mě pořád někam tahaly, aby mě rozptýlily a Jasper to podstupoval kvůli Alice a mě taky. Dohodly jsme se, že se o školy ještě nezapíšeme a budeme tvrdit, že jsme tady na hodně dlouhých prázdninách, potom se sem ‚přestěhujeme‘ jakoby na trvalo a přihlásíme se do školy.

Počasí jsem se už naučila trochu ovládat a lepšilo se, někdy dokonce i svítilo slunce, ale to jen když jsem přes den spala, nebo jsem se přemáhala kvůli Alice, která na tom byla tak špatně, když mě viděla zničenou.

Na to s Edwardem jsem se snažila zapomenout, dokonce jsme spolu mluvili i přes telefon – volala jsem Cullenům jak se mají,..atd., ale zvedl to Edward.

A asi 4 po našem ‚rozhovoru‘ se to stalo.

„Bello, pojď jdeme na nákupy.“ Volala na mě Alice.

„Alice, běž s Jane nebo Jasperem, já na to nemám náladu.“ Odpověděla jsem a dál si česla knihu ve své ‚žašívárně‘.

„Okamžitě pojď sem, nebo si tam pro tebe dojdu.“ Křičela a to už jsem radši odložila knihu, převlékla se a naklusala k Alici.

Mým autem jsme jeli do Nobles, z kterého byla Alice nadšená – tohle obchodní bylo asi 3× větší než Obchodní centrum v Tacome a bylo tady hodně obchodů – tím hůř pro mě.

Alice mě samozřejmě táhla do každého z nich a kupodivu jsem dnes nemyslela jen na Edwarda a nakupování mě bavilo, takže jsem měla dobrou náladu a venku svítilo slunce. Ale pak mě Alice donutila to slunce schovat za mraky, abychom se mohly vrátit domů.

Doma jsem počítala tašky – 78. z toho bylo asi 30 mých a zbytek buď Alice, Jaspera, nebo Jane.

Alice mě navlékla do top trička, mikiny, zimní vesty ( byla právě zima), minisukně, pruhovaných podkolenek a bot. Já bych tuhle kombinaci nikdy nezvolila, ale když se jí to líbí, tak proč ne, chci jí udělat radost, pak mě ještě nalíčila a narovnala vlasy žehličkou.

„Tak a teď půjdeme na lov.“ Oznámila mi.

„Co? V tomhle na lov? Ani mě nenapadne, to mám zmrznout?“Odvětila jsem.( i když jsem upír, bývá mi zima nebo horko)

„Neboj, ty určitě nezmrzneš.“ Řekla a ušklíbla se, ona zase něco chystá a já musím vědět co.

Nakonec mě přemluvila, já jsem šla na pumy a Alice šla na laně, domluvily jsme se, že se sejeme doma.

Zrovna jsem si vychutnávala 2. pumu, když něco zašustilo, myslela jsem se, že je to Alice, která na ě něco chystá, tak jsem pila dál, ale pak jsem cítila, že se to blíží ke mně. Rychle jsem odhodila pumu a otočila se. Zůstala jsem stát s otevřenou pusou jako přivařená na místě.

Autor: MyLS (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Beatenist, but weak 6. kapitola: