Další kapitola a zase krátká. Moc moc se omlouvám! V této kapitole nejde Bella důvod, proč by se ji mohlo přeci jen líbit ve Forks. pěkné počteníčko a děkuji za komentáře! Odehnalka
25.06.2009 (13:30) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5989×
Bylo 15. října, když jsem seděla na sedačce a čekala na svůj let. Před měsícem jsem oslavila svoje sedmnácté narozeniny. Dostala jsem nové baletní špičky a piškoty. Charlie, neboli můj taťka mi slíbil dárek, až přiletím za ním. Byla jsem dost napnutá, co mi dá. Renée, to je moje máma, pořád opakovala, že nemusím nikam letět, že můžu zůstat tady. To jsem ale nechtěla. Teda chtěla, ale taky jsem si chtěla jít za svým snem. Byla jsem nervózní z nové školy. Mamka říkala, že s taťkem domluvili vše - i to, že často budu chybět. Ono je těžké mít vzdělání a do toho tancovat a mít představení. A když máte představení znamená to každý den tvrdě dřít. Na velké černé tabuli naskočil můj let. „Musím jít mami. Tak se měj. Miluji tě," zašeptala jsem, když jsem ji objímala. Pak jsem objala Phila. Popadla jsem všechny moje kufry a šla k odbavovacím zařízení.
Let byl příjemný a docela krátký. Než jsem se nadála, byla jsem na letišti v Seattleu. Charlie už tam na mě čekal. Když mě spatřil usmál se a na pozdrav mě pevně objal. Nervózně jsem se usmála. Pomohl mi s kufry a zamířili jsme si to k jeho služebnímu policejnímu autu. Ano, Charlie byl policajt, náčelník Forské policie. Cestou jsme se měli stavit v divadle, kde jsem měla podepsat smlouvu a Charlie se mnou, přeci mi ještě nebylo sedmnáct let, a domluvit se na pár základních věcech. To bylo hned. Pak jsme jeli domů. Velice divné - ještě před pár hodinami jsem měla doma ve Phoenixu a teď... Charlie ani já nejsme ti upovídaní lidi, takže v autě zní jen rádio a příjemné ticho. Musela jsem uznat, že zdejší krajina byla úplně jiná. Hlavně tedy bylo všude zeleno. A taky stromy a keře a ostatní takový ty věci. Byla jsem zvyklá na teplo, takže pro mě bylo zdejší počasí studené. Ani nevíte, jak je těžké sehnat teplé oblečení v Phoenixu. Už teď se mi stýská, ale kvůli tanci to klidně udělám. Když jsme přijeli do Forks, už byla tma. Charlie mi pomohl s mými kufry. Byla jsem překvapená, když jsem spatřila před domem Peugeot 107. „On je někdo u nás na návštěvě?" udivila jsem se. Charlie se usmál a zavrtěl hlavou. „Řekli jsem si s mámou, že když budeš tolik jezdit, že ti k narozeninám koupíme auto," usměje se a mě spadne brada. Chvíli jen tupě zírám, pak si však uvědomím co Charlie řekl a já mu padnu kolem krku. „Díky tati!" „A to není vše, dárek ode mě máš v autě," mrkne na mě a já v tu chvíli zapomenu na všechny kufra a běžím ka autu. Charlie mi auto odemkne a slavnostně mi podá klíčky. Rychle otevřu dveře a nasednu za volant. Všimnu si malé sametové krabičky, opatrně ji vezmu do ruky a opatrně ji otevřu. Jsou v ní dvě věci - nádherný řetízek se srdíčkem a pak klíč ode dveří. Nechápavě jsem se na svéjo táty podívala. „Druhá část je v tvém pokoji," vysvětlí. Rychle popadnu kufry a valím do svého nového pokoje. Když novým klíčem otevřu nové dveře, vpadnu do pokoje a znovu, tento den již už po druhé v tak krátké době, spadne brada. Pokoj byl úplně jiný, než si pamatuji. Byl velice podobný tomu, co jsem měla v Phoenixu. Na pravé straně ode dveří byla zeď pokrytá zrcadly a ještě tam byla přidělaná tyč. U levé zdi jsem měla postel, která byla stará, skříň a pár poliček s mými starými knihami. Naproti posteli byl psací stůl, vedle něj moje oblíbení houpací křeslo z dětství a z druhé strany velká hifi věž. Pokoj byl sladěn do modré a hnědé barvy. „Pokusil jsem se, aby pokoj vypadal stejně, aby ses tu cítila doma," ozve se za mnou Charlieho hlas. Otočím se na něj. „To si nemusel...vždyť jsem doma," usměji se a obejmu ho. Charlie mě nechá chvíli o samotě, abych si mohla vybalit. Přeci to tu nebude tak strašné.
Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Baletní střevíčky aneb Tanec pro tebe lásko - 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!