Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Až tak moc tě nežeru - 5. kapitola

24.06.2014 (19:15) • baroslava • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 2406×

5. kapitola

Pohled Edwarda

Celou noc i ráno jsem myslel na tu krásnou divu, která otočila můj život o stoosmdesát stupňů. Najednou jsem se nepoznával. Několikrát za den jsem se přistihl, že se přiblble usmívám od ucha k uchu, a to u mě bylo divné. Po dlouhé době jsem se upřímně smál a prožíval neznámé pocity, které lomcovaly mým tělem a chováním. Neměl jsem představu, jestli takhle vypadá láska, ale po nekonečné době jsem měl zase dobrou náladu, kterou mi Alice rázem zkazila. Bez zaklepání vešla do mého pokoje a podala mi časopis, kde jsem byl na titulní straně a nad tím stál velký tučný titulek „Zpěvák hudební skupiny The Hope je již zadaný”. Posadil jsem se na pohovku a rozevřel dvoustranný článek o mě.

Všechny fanoušky legendární skupiny The Hope musím zklamat, ale poslední nezadaný člen této kapely má již přítelkyni. Uběhl pouze týden od ukončení jejich kariéry a Edward si již našel spřízněnou duši, která se podle mého nejmenovaného zdroje jmenuje Isabella Swanová.

Hodil jsem časopis naštvaně vedle sebe, protože mi z toho bylo špatně. Nedokázal jsem pochopit, kde to vzali a jak to mohli vědět tak rychle. Potřeboval jsem nutně mluvit s Bellou a všechno jí to vysvětlit. Zvedl jsem se a šel do své šatny, kde jsem se převlékl, když mě vyrušila zase Alice.

„Edwarde, co to má znamenat?” ptala se a koukala na obal časopisu, kde jsem se otřesně usmíval podle mojí krásky.

„Já myslel, že ty tady vidíš budoucnost,” zavrčel jsem a mířil do garáže ke svému autu, když si Alice nastoupila do mého Volva.

„Jedu s tebou a pro tvojí informaci jsem tohle vážně neviděla,” soptila a mávala mi časopisem před obličejem, když jsem vyjížděl z garáže.

„Včera mě otravovala na dějepise jedna holka a Bella se zmínila, že jsem už zadaný,” přiznal jsem a jel směrem k ní domů, protože mi bylo jasné, že tam bude spousta novinářů, kteří ji budou otravovat, a měl jsem pravdu.

Její dům jsem poznal hned, protože před ním stálo několik dodávek a před dveřmi stepovalo několik desítek lidí s mikrofony a fotoaparáty. Zaparkoval jsem smykem na její příjezdové cestě a nasadil si sluneční brýle. Procpat se těmi lidmi bylo těžké, ale za několik málo minut nám už dveře otvírala moje diva oděná jen v županu a papučích s nechápavým výrazem.

„Ahoj. Můžeme si promluvit?” zeptal jsem se jí a ignoroval dav, který se na mě tlačil a fotil mojí krásku polonahou. Pustila nás s Alicí dovnitř a já zatlačil na dveře, abych je zavřel, protože se rvali dovnitř i novináři.

„Měl bych se ti omluvit. Nevěděl jsem, že se to tak rychle rozkřikne,” řekl jsem kajícně a podal jí časopis s mojí fotkou.

„Vlastně to byla moje chyba. Zapomněla jsem, že máma Tyffany je novinářka,” přiznala a skousla si nervózně spodní ret.

„Takže máme dvě možnosti. Buď v tom budete pokračovat a předstírat, že jste pár, a nebo vše popřeme,” zhodnotila to Alice a těkala pohledem ze mě na Bellu, ale nikdo nepromluvil.

„Fajn, tak si to rozebereme. Kdyby tady Bella předstírala, že spolu chodíte, tak ty by jsi měl konečně klid. Žádné pozvání na rande a žádné plácance přes zadek. Naopak byste se mohli spolehnout na to, že vaše fotky budou v každém časopise a budou o vás psát i věci, které nejsou pravdivé a naštvou vás,” podívala se na mě Alice a nadzvedla obočí.

„Na druhou stranu, kdybychom to popřeli, tak bude nejspíš Bella za prolhanou holku, které se bude vysmívat celá škola, že si myslela, že s tebou chodí, a neměli byste pokoj ani jeden z vás,” dodala Alice a já se podíval na Bellu, která koukala na moji sestru dost vyjeveně.

„Beru první možnost,” vydechla Bella a já na ni vykulil oči, protože tohle jsem vážně nečekal.

„Fajn. Musíte vypadat zamilovaně a pořád se k sobě mít. Nejen ve škole, ale i v soukromí, protože paparazzi jsou všude. Neříkám, že se musíte líbat, ale asi se tomu nevyhnete, takže se jdi obléct a já dám tady Edovi první pomoc, protože nám trochu zamrz,” popohnala Alice Bellu do prvního patra a já byl mimo, protože ona právě souhlasila, že spolu budeme na oko chodit.

Věděl jsem moc dobře, co to znamená, protože spolu budeme muset strávit hodně času, a já nevěděl, jak to budu v její přítomnosti zvládat. Mohl jsem děkovat bohu, že to Alice takhle zařídila. Na druhou stranu jsem ji chtěl roztrhat, protože Bella je pouhý člověk a já ji musel ochránit před svým zlým já, které by určitě nenáviděla.

„Sakra, Edwarde, prober se,” třásla se mnou Alice, ale já byl ve svých myšlenkách, které se točily kolem Belly.

„Nechtěl jsi právě tohle?” ptala se Alice a máchla rukou k prvnímu patru.

„Hm?” dostal jsem ze sebe a zadíval se na mou sestru, která byla mírně naštvaná.

„Ty ten přiblblý zamilovaný úsměv nemusíš ani předstírat, protože ho už máš pár dní,” podotkla Alice a natočila hlavu doprava, když mě přitom skenovala.

„Já nejsem zamilovaný,” obořil jsem se na ni, protože tak daleko jsem určitě nebyl.

„Fajn, když si to myslíš, ale Jasper cítí to, co ty, když jsi v její přítomnosti, a Emmett si myslí, že jsi na drogách, které účinkují i na upíry, tak si to přeber,” odfrkla si Alice a otočila ke schodům, protože slyšela Bellu, jak zavřela dveře od pokoje.

Teď už moje kráska sešla dolů oblečená v černých legínách a žlutých šatech, které jí dosahovaly těsně pod zadek. Vlasy měla sčesané do culíku a byla lehce namalovaná. Nesmírně jí to slušelo a já byl zase v transu.

„Jdeme?” zeptala se nevinně a já se usmál.

„Vidíš, zase to děláš,” ukázala na mé rty Alice a já se na ni zakřenil.

„Jinak bude nejlepší, když tě teď Edward bude vozit do školy a ze školy jeho autem. Bude to vypadat věrohodněji,” podotkla má sestra a já se podíval na Bellu, která přikyvovala.

„A teď se hrdličky vezměte za ruku a jdeme na to,” zajásala Alice a já zakoulel očima z jejího nadšení.

Chytil jsem Bellu za ruku, kterou měla příjemně teplou, a já ucítil to zvláštní mravenčení na mé dlani. Dlouho jsem se díval na naše ruce, když mě upoutala Bella, která si mě přitáhla blíž k tělu.

„Neboj, to zvládneme,” zašeptala a povzbudivě se na mě usmála. Chytila mě okolo pasu a já se zachvěl, protože byla tak neskutečně blízko mého těla, které na ni reagovalo zvláštním způsobem. Byl jsem si jistý, že kdybych byl člověk, tak se mi rozklepou kolena.

Alice otevřela vchodové dveře a Bella si mě přitáhla ještě blíž a já si uvědomil, že tohle bych měl dělat já, ale ona dokázala převzít tu iniciativu, která mně náhle chyběla. Byl jsem rozhozený jejím chováním a tím, jak byla neskutečně klidná. Podíval jsem se na ni, když mě do očí trefil blesk od fotoaparátu a já si uvědomil, že stojíme venku před davem novinářů. Rychle jsem s ní šel ke svému autu a chránil ji svým tělem, aby Belle nikdo neublížil. Otevřel jsem jí dveře u spolujezdce a moje kráska si nastoupila. Oběhl jsem auto a nasadil si sluneční brýle. Nastoupil jsem a vyjel ke škole.

„Tak to jsme zvládli,” oddechla si Bella a usmála se na mě šibalsky. „Jsem zvědavá na ty všechny obličeje ve škole,” zasmála se Bella a nasadila si sluneční brýle.

„Já taky. Myslím, že Jessica a Lauren puknou vzteky,” zasmál jsem se s ní a představil si je s červenými tvářemi, které prasknou závistí.

Vyjel jsem na školní parkoviště, kde byl další dav novinářů a přihlížejících studentů. Zaparkoval jsem co nejblíže k budově školy a vypnul motor. Podíval jsem se na Bellu, která se na mě povzbudivě usmála, a já se odhodlal vystoupit z auta.

Autor: baroslava (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Až tak moc tě nežeru - 5. kapitola: