Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » až na věky věků 5. kapitola


až na věky věků 5. kapitolatáááááááááááááááák 5. kapitolka s názvem Nedá se déle čekat, dáme jí bez omezení? no tak dobrá, jen pro informaci, dala bych to tak od 15ti let takže pozor! jinak doufám, že se vám ten konec bude líbit, ale náš příběh teprve začíná ... děkuju za komentíky a doufám, že přibudou další, je hezké pozorovat, že se vám má povídka líbí, zítra nebudu moct psát, ale čekají na mě tři volné dny, takže něco přibyde. zatím pa Bellska

5. kapitola Nedá se nic dělat

Bellin pohled:

Zatemnělo se mi před očima a já se skácela k zemi, zachytily mě ledové ruce, které mě chytily do náruče, poslední co jsem slyšela bylo vlčí kňučení a vytí .........


Probudila jsem se do tmy zalitého pokoje, ležela jsem schoulená v jeho náručí.
,,Ede?" jeho chladné prsty mě hladily po zádech a cítila jsem lehounké mravenčení i přes jeho košili.
,,Co se ..."
,,Už je to v pořádku" řekl a políbil mě do vlasů
,,Kolik je?" zeptala jsem se
,,Bude deset, spinkej Bellinko" chtěla jsem protestovat, říct mu že jsem se vyspala do růžova, ale ještě před tím se ozvala můj žaludek, který nedostal dlouho najíst.
,,Máš hlad" byla to řečnická otázka, jelikož už mě nesl v náručí do kuchyně kde přede mě postavil talíř s bramborovou kaší a masem.
,,Víš, nevím jaké to bude, četl jsem si kuchařku, ale popravdě se dá těžce vařit když postup zní: ,osolíme podle chuti´"řekl a usmál se na mě svým okouzlujícím úsměvěm, který mi bral dech.
,,Jez" řekl a sedl si naproti mě. Chvíli jsem vydýchávala a pak jsem se pustila do jídla.
Dojedla jsem a vstala, podíval se na mě, políbila jsem ho na nos.
,,Osprchuju se" řekla jsem a odešla do koupelny, já jsem na slovo zkusíme nezapomněla .........
Po ukončení hygieny jsem si na sebe vzala jeden kousek z tašky, kterou mi balila Alice. Byla to tmavě modrá košilka se spoustou kraječek a nesahala ani do půlky stehen, povzdechla jsem si a k tomu si vzala kalhotky téže barvy. Jelikož jsem netušila kde je, přehodila jsem přes sebe ještě župánek, samozřejmě jak jinak než tmavě modrý, a vydala se dolů, odkud se ozýval zvuk klavíru.
Seděl u klavíru a hrál pomalou písničku, kterou jsem neznala. Když mě uviděl jeho prsty se rozeběhly po klavíru a místností se rozezněla má ukolébavka, sedla jsem si k němu a položila si hlavu na jeho rameno. Po chvíli, asi po páté písni, se moje prsty rozeběhly po jeho zádech a hledaly si skulinku pod jeho oblečení, našly ji. Jeho prsty ztuhly a já ho políbila na krk.
,,Bells"
,,Hmmmmmmm" prohodila jsem a pokračovala v líbání jeho krku.
,,Bells .......... Bells ........." měla jsem ho pod vládou, moje ruce se rozeběhly po jeho hrudi a obkročmo jsem si sedla na jeho klín, své rty přitiskla na jeho a svět se mi ztratil před očima. Líbal mě, vášnivě, svým jazykem se dostal znovu do mých úst a já zasténala. Mé sténaní nebylo nic oproti tomu jeho, vždy když jsem obkroužila rukou jeho sval na břiše, odměnil mě zasténáním. Už jsem nechtěla čekat dál, chtěla jsem cítit jeho rty po celém těle. Odlepila jsem se od něj a zaklonila hlavu, políbil mě na krk. Jednou rukou zavřel křídlo klavíru a poté mě na něj vysadil. Svá ústa znovu spojil s mými a já obtočila nohy kolem jeho pasu, tahle pozice se mi velmi líbila. Jemu asi ne, jelikož si jí ještě zpohodlnil, posunul mě dál a položil na klavír, rozvázal mi pásek u županu a poté se odtáhl, nespokojeně jsem zavrněla.
,,Ne"
,,Ano" řekla jsem a stála ho k sobě
,,Dobře, ale ne tady"
,,Kuchyně?"
,,Esmé má ten stůl ráda"
,,Tvůj pokoj je daleko" zavrněla jsem
,,Bellinko" zašeptal a vzal mě do náručí, cestou mě líbal ..........
Postavil mě na zem a opřel mě o dveře.
,,Ty dveře nemá Esmé ráda?"
,,Ona ne, ale já jo ........ neměli bychom pak soukromí" řekl a schodil ze mě župan, poté zalapal po dechu
,,Bello to je .........."
,,Hm?" zavrněla jsem a rozepla jeho košili
,,Úžasné, ale bez toho to bude ještě lepší" řekl a líbal me na krku, jeho rty se sunuly k mému uchu a já ho povalila na postel. Sedla jsem si na něj a odhodila jeho košili do rohu pokoje. Chtěla jsem jeho hruď políbit, ale ještě před tím, než jsem se k němu sklonila, jsem ležela pod ním a on ze mě servával košilku.
,,Ach ta Alice" řekl a košilku roztrhl
,,Promiň" zamumlal a líbal mě ....... všude .......... Zapletla jsem ruce do jeho vlasů, aby nepřestával .........

Edwardův pohled:

Její ruce v mých vlasech mě nutili líbat jí dál, tak nebezpečně blízko ... blizoučko její krvi, ne jejímu tělu, zapřel jsem se rukou o postel, abych se od ní na chvíli vzdálil a ta pod námi praskla.
,,Ou" zasmála se Bella, ,,i ty můj ničiteli, co se ti na ní nelíbilo?"
,,Nevím" zamumlal jsem a vzal jí na sebe, odkutálel jsem se s ní k pohovce na tlustý koberec, usmála se na mě a znovu se ke mě přitiskla svými rty a své ruce přesunula k mým kalhotám, nechtěl jsem čekat a pomohl jí, poté co jsme byli oba jen ve spodním prádle se rozpustile usmála a začala mě líbat na krku, ztratil jsem svou sebekontrolu a ani jsem nestačil postřehnout jak a kdy, ale neměli jsme ani spodní prádlo. Znovu své ruce zapletla do mých vlasů a já prolomil i tu poslední vzdálenost mezi námi ...........

Bellin pohled:

Vykřikla jsem bolestí, ale nebyla jsem jí schopna vnímat dlouho, vystřídala jí rozkoš a já ztratila racionální myšlení. Jak jeho pohyby nabíraly na intenzitě ztrácela jsem kontrolu, doteď jsem si uvědomovala, jak je to pro něj těžké, teď už ne, křičela jsem a sténala, pohybovala jsem se s ním a líbala ho kam jsem dosáhla. A pak byl konec ...... každou mou molekulu pohltila tak silná rozkož, že jsem nemohla vnímat nic jiného než jeho, Edward si mě překulil nad sebe a já ho políbila na hruď, zrychleně jsme dýchali, jen co se jeho dech uklidnil, já usnula.

Probudila jsem se a jeho ruce jezdily po mých zádech, zavrtěla jsem se štěstím.
,,Bello?" zeptal se
,,Hmmmm" zavrněla jsem
,,Ublížil jsem ti?" zamračila jsem se
,,Ne, proč?"
,,Nech toho, bolí to?"
,,Co?" zeptala jsem se
,,Tohle" řekl a ukázal pár modřin na mém těle
,,Hmmm" zamumlala jsem
,,Hmmm?" zeptal se. Usmála jsem se a políbila ho na rty.
,,To co se stalo včera bylo ... ach Edwarde, zopakovala bych si to i za cenu dalších modřin" řekla jsem a opřela si hlavu o jeho hruď. Usmál se a zvedl mi hlavu prstem.
,,Líbilo se ti to?" zeptal se
,,Jak se na to můžeš ptát?"
,,Odpověz mi, prosím"
,,Dobře, bylo to to nejlepší co jsem kdy v životě dělala, nebo prožila, nevím jak to formulovat, jen ..."
,,To nejlepší?" začervenala jsem se, ,,jsem rád že zdílíme stejné pocity"
,,Vážně?"
,,Ach Bello" zašeptal, ,,myslím, že je čas na snídani" řekl a vstal.
,,Ne" povzdechla jsem si, když se zvedal z koberce, ,,ještě chvilku" zamumlala jsem a stáhla ho zpátky.
,,Za chvíli přijede Esmé a Carlslie, chceš aby nás tady takhle našli?"
,,To je jedno" zamumlala jsem a začala ho líbat, polibky mi vracel, jen jsem ale začala být vášnivější odtáhl se ode mě.
,,Jindy" zamumlal, ,,musíš si zabalit"
,,Ale večer přídeš viď?" nelíbila se mi představa, že bych usínala bez něj.
,,Přídu" usmála jsem se a pohladila ho po tváři, přivřel oči a já svou rukou pokračovala níž, zavrtěl hlavou.
,,Teď ne"
,,Večer?" zeptala jsem se, zasmál se
,,Bells blázníš? A Charliemu budeš tu spoušť v pokoji vysvětlovat jak? Nehledě na to, jsi moc hlučná" řekl a vzal si své oblečení.
,,To budeme čekat až se zase vylidní tenhle dům?" tahle představa se mu taky nelíbila
,,Něco vymyslím" řekl a odešel dolů, já šla do sprchy
Převlékla jsem se do letních šatů od Alice a vlasy si sepla do drdolu. Jeden pohled do zrcadla mi stačil na to, abych zjistila, že to jde, modřiny jsem zamaskovala silonkami a seběhla dolů.
V hale stál Edward, Esmé a Carlslie. O něčem diskutovali, bylo to moc rychlé, pochytila jsem jen pár slov: telefonát, Alice, vize, Volturiovi. Z toho posledního se mi udělalo špatně a sesunula jsem se na schody, Edward byl ihned u mě.
,,Kdy?" zeptala jsem se
,,Dva týdny" a já znovu omdlela, jenže tahle mdloba nebyla jen bezesným spánkem jako ta po rozhovoru s Jacobem, byla to skutečná černá propast a já padalá dál a dál do bezvědomí, ze kterého jsem nevěděla kdy se probudím.

Další kapitola: http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/az-na-veky-veku-6-kapitola/



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek až na věky věků 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!