Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Až na věčnost! - 30. díl

19.02.2016 (20:15) • ShoSho • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1566×

EDIT: Článok neprešiel korekciou gramatiky!

Vše se to odehrálo hrozně rychle. Kolem sebe jsem viděla jen šmouhy. Uklidňovalo mě jen to, že mě Edward držel a cítila jsem jeho blízkost. V jednu chvíli mě někam odnášel a v druhou chvíli jsme stáli v obývacím pokoji a kolem nás stáli všichni z rodiny, kromě Jaspera a Alice. Uklidňovalo mě jen to, že ty dva budou snad v pořádku.

„Jsou venku, před domem. Celá garda a chtějí nás zabít, do jednoho,“ prohlásil Edward zachmuřeně.

„Pokusím se s Arem domluvit, byli jsme přáteli, snad se to nedorozumění vysvětlí.“ To zareagoval Carlisle. Poté se podíval Esmé do očí, políbil ji a s hlubokým nádechem, který vlastně nepotřeboval, se vydal před dům. Nikdo z nás ho nedokázal zastavit. Náhle snad všichni ožili a jako jeden muž jsme se vydali za ním.

To, co jsem venku spatřila, mě skoro položilo. Myslím, že jestli tohle přežiju, budu z toho mít noční můru příštích minimálně dvě stě let. Před domem, v půlkruhu, bylo nastoupeno mnoho desítek, možná stovek, upírů. Tolik červených očí a všechny byly upřené na nás. Brrr.

Carlisle vystoupil vpřed a promluvil: „Aro, příteli, je toto“ a rukou ukázal na celou gardu, „opravdu nutné? Bývali jsme přátelé. Nebo to pro tebe nic neznamená?“

„Ano, bývali jsme přátelé. Bohužel, můj milý příteli, jste porušili zákon. A sám moc dobře víš, co to znamená. Ten člověk o nás ví. A vy všichni tedy musíte zemřít!“

„Ne! Nesmíte jim ublížit!“ to už jsem to nevydržela a ozvala se. Musím udělat všechno pro to, aby tito úžasní upíři žili! Vytrhla jsem se z Edwardova sevření a vyšla vstříc jisté smrti. K Arovi.

„Nemůžou za to. Tato rodina střeží vaše tajemství, jak nejlépe umí. To já sama jsem vinna. To mě potrestejte. Ale je nechte žít!“

„Obětovala bys život pro někoho z nás?“ Optal se Arův bratr, myslím, že Marcus, překvapeně.

„Za každého z nich a bez přemýšlení“ odpověděla jsem mu bez zaváhání.

„To je zvláštní, opravdu zvláštní,“ zamumlal si Aro zamyšleně. Pak ke mně vzhlédl: „Mohu?“ zeptal se mě a natáhl ruku. Nevím, co po mě mohl chtít, ale nějak jsem tušila, že je to naše jediná šance. Pomalu jsem natáhla svou ruku před sebe a po malém zaváhání jsem ji vložila do jeho ruky. Aro na chvíli zavřel oči, po minutě je otevřel a já v nich četla překvapení.

„Nic nevidím!“ prohlásil směrem k bratrům. V tu chvíli se k nám přidal Edward. Na mě se ani nepodíval, celou dobu hypnotizoval Ara.

„Bella je pravděpodobně silný štít. Já sám jí nemohu číst myšlenky. Můžeš se přesvědčit,“ s tím mu podával ruku bez jediného zaváhání. Aro se jí s chutí chopil a zavřel oči jako před chvílí se mnou. Během pár sekund se začal usmívat. Myslím, že jsem za tu dobu ani nedýchala.

„Jak vidím, opravdu se snažíte utajit naše tajemství před všemi,“ komentoval situaci Aro jízlivě. „A co tvá sestra, Bello, proč ta zná tak utajované tajemství?“ podíval se na mě Aro s úšklebkem. Ve mně zatrnulo.

„Liz to ví jen kvůli našemu tajemství, které je s tím vaším spjato,“ objevil se vedle mě Jacob. Ani nevím, kde se vzal. Ale v tu chvíli jsem stejně nemohla normálně uvažovat, stala jsem se tak nějak jen divákem toho všeho.

Aro sjel Jacoba od hlavy až k patě a bylo vidět, že mu v hlavě šrotuje.

„Ty jsi alfou místní smečky?“ zeptal se ho Aro zaujatě.

„Ano, a pokud tu plánujete zabít člověka“ a s tím hodil hlavou směrem ke mně, kdyby to náhodou Arovi nedošlo, „budu muset učinit opatření. Naším úkolem je chránit lidi před takovými monstry, jako jste vy. Jsme ochránci lidských životů a věřte mi, nechcete se s námi dostat do křížku.“

Nevím, jestli se ho Aro opravdu bál, spíš si myslím, že ne, ale nad jeho slovy opravdu přemýšlel. Ukročil pár kroků k bratrům a chytl je za ruku. Garda je trpělivě celou dobu čekala, co bude dál. Po chvíli se znovu začal Aro věnovat nám.

„Víte, někteří z vás bývali mými přáteli,“ s tím se významně podíval směrem, kde jsem tušila Carlisla, „někteří z vás mají úžasné dary,“ s tím se podíval do očí Edwardovi a pak se otočil k Jacobovi, „s některými z vás bychom mohli navázat skutečně mocné spojenectví. Ale přátelé! Zákon byl porušen a je třeba vše napravit a potrestat viníky!“ V tu chvíli mnou roztřásla zima, i když jsem si byla jistá tím, že počasí bylo ten den opravdu teplé, alespoň na Forks.

„Počkejte. Myslím, že byste měl vědět vše, než se rozhodnete, Aro!“ najednou se vedle nás objevila Alice. A mě přišlo hrozně vtipné, jak se tam všichni zjevují a já nevím, odkud. A to jsem se chtěla pokusit sama zabránit vyvraždění tolika skvělých lidí, respektive upírů.

Aro vypadal potěšeně, že se tu Alice objevila a až moc chtivě ji vzal za ruku. Trnula jsem hrůzou, co díky jejím vizím uvidí. Aro držel její ruku ještě o něco déle, než tu Edwardovu. Ten vzal za ruku mě a přiložil si ji k ústům. S pozdviženým obočím jsem se na něj podívala, nevěděla jsem, co se děje. Jaký důvod má v téhle situaci líbat mi ruku?! Ale Ewdard se už usmíval. A pak mi to došlo. Alice musela mít vizi, která Ara přesvědčí! Málem jsem nadšením vyskočila tři metry do vzduchu. Ale velmi rychle jsem se vzpamatovala a snažila se zachovat pokerovou tvář.

A pak v okamžiku, kdy Aro pustil Alicinu ruku z té své, se obrátil zády k nám a promluvil nejen ke svým bratrům, ale i k celé gardě. „Vážení, zákon byl sice porušen, ale tato rodina se již postará o nápravu. Přátelé, vydejme se tedy zpět, domů. Nechejme viníky, ať svou chybu napraví.“ Bylo vidět, že mnohým se tento obrat situace nelíbí, ale nikdo z nich se neodvážil proti Arovu rozhodnutí vystoupit.

A Aro si ještě neodpustil poznámku směrem k nám: „My nezapomínáme, přátelé! Máte přesně rok. Za rok se tu sejdeme!“ a s těmi slovy vládci Volterry a celá garda se spořádaně rozešla směrem od domu.

Oddychla jsem si. A ještě jednou. A pak ještě jednou. Funěla jsem jako lokomotiva. Motala se mi hlava. Ne, to není pravda. Nemotala se mi hlava. Motal se celý svět. A viděla jsem kolem sebe hvězdičky. A pak už jen tmu.

Autor: ShoSho (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Až na věčnost! - 30. díl: