Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Až na věčnost! - 25. díl

22.09.2010 (19:30) • ShoSho • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2316×

„Isabello Marie Swanová, má lásko, rád bych tě miloval, opatroval a chránil po zbytek tvého života. Vezmeš si mě, Bello?“

Nevěřila jsem vlastním uším. Nikdy jsem nepřemýšlela, že bych se měla vdávat takhle mladá. Ale teď? Edwarda miluji nade vše. Navíc už mě v normálním světě nic nečeká, ne, když znám tajemství rodiny Cullenů. Ale hned se vdávat? Ale vlastně proč ne? Volturiovi dříve nebo později zaútočí a kdo ví, co se potom stane? Je to sice jenom cár papíru, ale jestli to udělá Edwardovi radost…

„Ano!“ vykřikla jsem a skočila Edwardovi do nastavené náruče. Chvíli jsme se ještě líbali a on mi šeptal krásná, něžná slůvka do ouška, ale po chvíli jsme se zvedli s tím, že to musíme oznámit doma. Pokud to už nestihla všechno vyzvonit Alice.

„Miláčku, počkej ještě. Něco ti chybí,“ zastavil mě Edward a chytl mě za levou ruku. Na prsteník mi nasadil ten nejnádhernější prsten, co jsem kdy viděla. Jen jemný kroužek s menším kamínkem. Pro mě byl ale nejkrásnější, protože byl od Edwarda. Protože znamenal spojení mezi mnou a Edwardem.

Jakmile bylo vše tak, jak má být, sedli jsme do auta a vyjeli. Čím blíže jsme byli k domu, tím víc jsem byla nervózní.

Co na to řekne Charlie? A zbytek rodiny? Alice bude šťastná, takže Jasper taky. To jsem věděla. Ale zbytkem rodiny jsem si tak jistá nebyla.

Než jsem se nadála, parkovali jsme před domem. Edward vystoupil a pomohl mi z auta. Ruku v ruce jsme se vydali k domu.

Ten byl nazdoben, na vstupních schodech byli postavené svíčky. Naštěstí to Alice nepřehnala a pojala celou tu oslavu celkem vkusně. Svíce i všechno ostatní bylo bílé nebo světle modré.

Než jsme stihli vejít do dveří, vyřítila se z nich Alice a prudce mě objala. Moc dlouho jsem to sevření nevydržela.

„Alice! Vždyť mě udusíš!“

„Promiň, Bello, když já jsem tak šťastná! Tak pojďte, musíte to říct ostatním, držela jsem jazyk za zuby.“ Mrkla na mě. O mě se zase pokoušely mdloby.

Edward si znovu vzal mou ruku do té své, tentokrát levou. Vešli jsme a za námi Alice se šíleným úsměvem na rtech.

Najednou se Edward prudce otočil k ní a vykřikl: „Tak to ať tě ani nenapadne, Alice!“

„Copak se děje?“ hned chtěla vědět Esme.

„Alice si už plánuje, jak nám zařídí svatbu. Požádal jsem totiž Bellu o ruku a ta souhlasila,“ odpověděl jí Edward s pohledem upřeným na mě. Nemohla jsem od něj odvrátit oči, tak ani nevím, jaké byly první reakce, ale najednou do mě něco tvrdého narazilo. Charlie. Samou radostí zapomněl, že je z něj upír.

„Bello…, bože…, já ti to tak přeju. To je úžasná novinka!“ Dokonce by brečel, kdyby upíři mohli.

To Esme vzlykala nezakrytě a dokonce jsem zahlédla dojatý výraz u Emmetta.

„Já… to je takové štěstí. Bello, už tě jako člena rodiny beru, ale tohle je mnohem lepší. Panebože, to bude příprav. Musíme pozvat všechny, prostě úplně všechny,“ začala si mumlat pod vousy. V podobném duchu se nesla všechna blahopřání. Jenom Emmett se musel vymykat a hned po objetí si mě vzal do rukou a asi minutu se se mnou radostně točil a výskal. Pár povyhození a měla jsem nohy jak z želatiny. Ne však z toho točení a házení. Byla jsem šťastná.

Najednou Alice zatleskala a zavelela: „Bella si jde odpočinout, ostatní do práce. Za chvíli přijedou první hosté a my nemáme ještě všechno hotovo!“

„Ty jsi ale, Alice. Si neužijeme ani trochu zábavy!“ odfrkl si Emmett.

„Emmette, ty budeš uvazovat mašličky, jestli toho nenecháš,“ vyhrožovala Alice. Všichni se zasmáli a radši se dali do práce, Alice toho byla schopná.

„Edwarde, protože jsi konečně udělal to, co jsi měl udělat, tak pomáhat nemusíš a můžeš jít s Bellou nahoru,“ podotkla ještě rychle, než odběhla. S Edwardem jsme se rychle odebrali do pokoje, nevěděli jsme, jak dlouho její přívětivá nálada bude tak přívětivá.

Jenom jsme si lehli vedle sebe na postel a každý sám jsme přemýšleli. Já došla akorát tak daleko, že jsem doufala, že svatba bude dřív, než dorazí garda z Itálie. V tom mě Edward objal, políbil na krk a zeptal se mě: „Kdy se chceš vdávat?“

„Lásko, mně je to jedno. Pro mě za mě si vyber sám. Zas tak moc mi nezáleží kdy a kde to bude. Hlavně, že se vezmeme.“ Na to konto se na mě usmál a políbil. Očividně jsem odpověděla podle jeho představ.

„Ehm, jsem si téměř jistý, že Alice už to má naplánované dlouho a že bude chtít zařídit svatbu co nejdříve.“ Chtěla jsem mu odpovědět, že mě něco takového taky napadlo a že by to vzhledem k situaci bylo nejlepší, ale nějak jsem to nestihla. Než jsem stačila mrknout, vřítila se do pokoje Alice.

„Všechno je zařízené. Takže, Edwarde, kvůli posledním přípravám běž za Charliem a Carlislem. Bello, my máme spoustu práce, takže nám pomůže Esme a Rose, jestli ti to nevadí. Snad to Jasper stihne,“ dodala si pod vousy. „No šup, šup,“ honila nás, když jsme na ni ještě vytřeštěně koukali, netušíc, co má za lubem.

Edward se tedy rychle spakoval, stihl mi ještě dát polibek na tvář a pak se přiblížily Rose s Esme. Namítala jsem, že už mě Alice připravovala na večírek, ale všechny se tvářily velmi tajemně. Navíc spolu souhlasily, že je výjimečná situace a že musím vypadat kouzelně, ne-li neodolatelně.

Nad jejich chováním jsem kroutila hlavou. Fakt jsem je nechápala.

Takže jsem maratonem šlechtění, líčení a česání musela projít znovu. Ani nevím, jak dopadl můj obličej, znovu přede mnou skryly všechna zrcadla, ale účes jsem měla dokonalý. Takový ten plesový, ale ledabylý. Vlasy byly vyčesané nahoru a v jemných loknech spadaly kaskádovitě dolů až na záda. Obličej mi rámovalo jen pár dobře zvolených pramínků.

Nakonec mě poslaly s bílým spodním prádlem do koupelny, samozřejmě podprsenka bez ramínek. V duchu jsem si lámala hlavu s tím, co se mnou proboha hodlají dělat, ale bylo mi jasné, že Alice je totálně nepředvídatelná.

Takže jsem se studem vyšla z koupelny jen ve spodním prádle a v županu a se strachem očekávala, co mě čeká. Chvíli jsem nevěřícně stála.

„Alice,“ vykřikla jsem naštvaně.

předchozí shrnutí další

Autor: ShoSho (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Až na věčnost! - 25. díl: