Angelique Whisperová vyrůstala pouze se svojí mamkou a právě ona byla jediným člověkem, kterého měla. Jednou ale její mamka zemřela při autonehodě. Dospělá Angelique měla na výběr ze tří možností: zůstat bydlet ve starém domě sama, bydlet u zlé tety nebo se odstěhovat pryč. Angelique se po tom, co druhá možnost moc nevyšla, rozhodla odstěhovat, a to hodně daleko - do města nedaleko Volterry, a právě tímto rozhodnutím nabral její život zajímavý směr.
21.03.2013 (15:45) • Lola159 • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1608×
Jsou to už tři měsíce od doby, kdy zemřela má mamka. Myslím, že se s tím nikdy nesrovnám, jelikož teď jsem vlastně úplně sama. Táta mi zemřel, už když mi byly tři. A moje babička je trochu netypická, je ve výzkumné laboratoři na Antarktidě a tam s ní bydlet nemůžu, jelikož tam můžou jen zaměstnanci. Ještě je tu moje teta a bratranec, u nich jsem bydlela před dvěma měsíci, ale nedalo se to vydržet. Teta je na mě zlá a bratranec mě obvinil z čarodějnictví a být středověk, nahlásil by mě a nakonec bych skončila na hranici. Navíc má příšerného kamaráda, který je u něj každou chvíli, a když byl minule se mnou sám, pokoušel se mě osahávat.
Myslím, že je dobře, že jsem se odstěhovala, koneckonců jsem přece dospělá. A nejspíš je čas začít nový život a já se ho rozhodla začít tady, nedaleko Volterry.
Pronajala jsem si tu malý byt a sehnala práci v knihovně. Pracuji docela často, ale dnes nemusím, dnes jsem se rozhodla navštívit ten zajímavý hrad, který se ve Volteře nachází. Oblékla jsem si světle šedivé rifle, pruhované tílko, modrý kabát, vzala si boty a kabelku a mohla jsem vyrazit.
Procházela jsem se po Volteře a zastavila se u fontány. Prohlížela jsem si fontánu, když jsem najednou uslyšela známý hlas. „Tak až sem se nám schovala naše čarodějnice.“ Byl to můj bratranec a jeho kamarád. „Dnes nám ale neutečeš, Angie,“ řekl bratránek, a pak mě společně s kamarádem popadli každý za jednu ruku. Snažila jsem se jim vyškubnout, ale marně. Křičela jsem, ale všude byl ruch a nebylo mě slyšet. Věděla jsem, že mi bratranec může ublížit, jednou mě dokonce zamkl ve sklepě, těžko říct, co udělá teď.
„Odvedeme tě někam a spálíme tvé tělo, nikdo se nic nedozví,“ vyhrožoval mi bratranec.
„Pořád věříš tomu, že je čarodějnice?“ ptal se jeho kamarád.
„A ty snad ne? Proč jsi sem teda chodil?“
„Chtěl jsem ji vidět, ale ok, spálíme ji, ale nejdříve si s ní chci trochu užít,“ řekl zas ten kamarád.
Najednou se voda ze studny zvedla a stříkla na oba dva, lekli se a pustili mě. Rozběhla jsem se a chtěla utéct, ale chytili mě znovu.
To se do toho ale vložili nějací kluci. Odtrhli ode mě bratrance a jeho kámoše a ti se tak lekli, že utekli. Ti kluci byli zvláštní, měli hodně světlou pleť a červené oči. Ten větší z nich mi řekl: „Aro s tebou chce mluvit.“ Chtěla jsem se zeptat, kdo je Aro, ale než jsem stačila vyslovit větu, objevil se přede mnou jakýsi muž, také měl světlou pleť a červené oči. Vypadal docela hrozivě.
„Můžeš být ráda, že jsem tu byl a všiml si, jak jsi zvláštní, a rozhodl se ti pomoct.“
„Zvláštní?“ zeptala jsem se.
„Ano, tu vodu v té fontáně jsi zvedla ty, nebo to snad byla náhoda?“
„To nevím, kolem mě se dějí podobné divné věci pořád.“
Podíval se na mě a pak vzal moji ruku. Po chvilce ji pustil a řekl těm dvěma, ať mě odvedou na hrad a ubytují v nějakém pokoji, že si myslí, že po proměně budu mít velice zajímavý dar.
Sám odešel za skupinou v černých pláštích. A také šel směrem k hradu.
Dovedli mě až k hradu a já si uvědomila, že bych s nimi neměla chodit, chtěla jsem se otočit a utéct, ale chytli mě a obrovskou silou mě táhli do hradu.
Dotáhli mě až do jakéhosi pokoje, kde mě zavřeli. Bála jsem se, jelikož jsem neměla ponětí, co se děje.
BONUS: Část příběhu z Arova pohledu (Není to zcela nutné číst, ale pokud si to přece jen přečtete, alespoň se dozvíte, jak to viděl Aro.)
Zrovna jsem se vracel se svojí gardou z jednání s našimi, pokud se to tak dá říct, přáteli ohledně plesu. Už jsem šel Volterrou až k hradu, když jsem ji uviděl.
Měla tmavě hnědé vlasy a kráčela si to směrem k fontáně, byla krásná. Měl jsem pocit, jaký jsem nikdy neměl, jako by to snad byla láska na první pohled.
Přiběhli k ní nějací kluci, drželi ji a vyhrožovali. Chtěl jsem běžet k ní, ale vypadalo by to divně, takhle se já, Aro, přece nechovám. To, co jsem viděl dál, bylo zajímavé. Voda z fontány se zvedla a stříkla na ně, tu vodu ovládla jistě ona, ona má dar. Nyní jsem byl rozhodnutý. Poslal jsem Felixe a Demetriho, ať je odeženou a ji mi přivedou.
Když jsem se jí dotkl, viděl jsem její minulost, její starosti a zvláštní chvíle v jejím životě, kdy se živly kolem ní chovaly, jako by je ovládala.
Řekl jsem Demetrimu a Felixovi, ať ji ubytují na hradě, a já se zbytkem gardy odešel také na hrad.
P.S.: Je to moje první kapitolová povídka, tak snad to nebude tak hrozné. Jinak mě potěší každý váš komentář.
Následující díl »
Autor: Lola159, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Angelique 1. kapitola - Volterra:
moc hezký :) těším se na další dílek :)
paci sa mi to..:D urcite pokracko..:D
Tak tohle bude určitě skvělá povídka. Moc se těším na další kapitolu.
Článek ti bohužel vracím. Pokud chceš vložit do textu nějaký obrázek, učiň tak pomocí odkazu, nikoliv tak, že vložíš obrázek přímo do textu.
V textu máš nějaké překlepy, tak si to prosím ještě jednou projdi a oprav.
Až tak učiníš, zaškrtni "článek je hotov". Děkuji.
Ahoj, je mi líto, ale článek ti musím vrátit.
+ Do názvu článku nepatří závorky, srdíčka, dolní pomlčky a podobné zbytečné znaménka.
+ Obrázky, které jsi do článku vložila, se nezobrazují.
+ Rozhodni se, jestli tvá hrdinka bude Angelique nebo Anqelique a drž se jedné verze.
+ Za dvojtečky, čárky, tečky, otazníky a vykřičníky se vždy píše mezera.
+ Dávej si pozor na čárky.
+ Volterra se píše se dvěma r.
+ V textu se nepoužívá podtržení - plete se s odkazy, pokud chceš text zvýraznit, máme tučné písmo nebo kurzivu.
+ Dávej si pozor na překlepy, záměny písmenek a pod.
Patrně máš korektora, neboť v textu kapitoly se chyby nevyskytují, ovšem "doprovodné" texty jsou o něčem jiném, takže si je prosím oprav, oprav si obrázky, název a poté zaškrtni Článek je hotov, děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!