Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Anděl bez křídel 7.díl

"Neboj se! Nic se jí nestane! Víš, že upíři řídí skvěle!"šeptl jí William do ucha a zmizel za ní. Bella teď mohla nechat vybobtnat svůj vztek na povrch.

"Alice! Zbláznila jsi se?! Je to upír!!!!!Upír!!!!"vykřikla.

"To jsme tu všichni!"Alice nasadila pobavený úšklebek. Její reakci určitě viděla.

"Ano, ale vy nejste jako ostatní! Ale William nemá tolik zkušeností s pobytem mezi lidmi jako vy!"

"Bello, dýchej!"poradil jí Edward, když vyrchlila celou řadu argumentů.

"Bello, neublíží ji. Má taky četné zkušenosti. Jeho rodina žila dlouhé roky společně s lidmi. Sice si jednou do měsíce na lov lidí vyrazili, ale jinak byli na zvířecí krvi! Bude to dobré!" Carlisle se zapojil do Belliného uklidňování a kupodivu se mu to dobře dařilo.

"A ke všemu, kdyby to mělo skončit špatně viděla bych to!"dodala Alice.

"Co když se rozhodne rychle?Nečekaně? Povaně špatný vítr a...."

"Žádné a!Nebude!"řekl přísně Emmet a tím Bellu uklidnil. Jen poraženě přikývnula.

"Jste zvláštní rodina..."pronesla jen tak mimochodem Linzey a prsty lehce přejela po palubní desce. "Proč myslíš?" Will na ni pohlédl.

"Měl by ses dívat na cestu!"

"Ještě nikdy jsem nehavaroval!"

"A doufám, že dokud budu v tomto autě sedět ani s tím nezačneš!"

"Slibuju, že nezačnu!"slíbil s úšklebkem a vrátil se k předchozímu tématu. "Proč jsme zvláštní rodina?"

"Nevím....Neexistuje moc rodin, které při sobě tak skvělé drží. A taková velká rodina. Nejsou mezi vámi spory. Tolik sourozenců a ke všemu adoptovaných. Žadné neshody?"

"Ne....jen občas malá výměna názorů. Nic velkého. Nejčastěji problémek s Rose...."

"A ještě....."

"Co?" William věděl, že by byla blbost, kdyby došla na to, že je upír. Předpokládal, že by byla schopná utéct i z jedoucího auta jak by byla vyděšená. Nechtěl ji vyděsit. Co víc on jí nechtěl ani ztratit. U jiných lidí, se kterými se dostal do takto blízkého kontaktu, měl touhu zabíjet, nemohl dýchat, ale s ní to bylo jiné. Její vůně mu dělala příjemně. Když ji cítil připadalo mu, že jeho jedna část, která byla před stoletími ztracena se znovu nalezla.

"Ta podoba...."vydechla to tak tiše jako by se za tuto úvahu styděla.

"Jo no podoba...."procedil skrz sevřené rty Will. Edward měl pravdu, když ho varoval před tím, že ona je něco jak FBI v sukních. Dokázala z rodiny sestřeničinýho kluka udělat totální zapeklitou záhadu, kterou taky byli.

"Jste všichni tak....tak krásní a ….ta světlá pleť,oči.....ano barva očí....je zlatavá sice u tebe je trošku tmavší, ale chytá medový nádech.....a pohyby.....ladné a elegantní....jste tiší....."stále šeptala, ale William to slyšel jako kdyby křičela. V duchu si přál jediné: Ať v tom dál nešťourá nebo zjistí to co ji chtěli všichni v domě zatajovat jak nejdéle to půjde.

"Ani nevím jak je to možné..."uchechtl se naoko.

"Ale někdy mi příjde jako, že něco tajíte! Některé pohyby a pokyny hlavou.....To už asi trošku fantazíruju!"zasmála se.

"Žadná tajemství! Jen obyčejná šťastná rodinka!" Tak nerad ji lhal, ale uvnitř sebe si namlouval, že jí nelže, že ji pouze chrání a zatajuje celou pravdu. Ovšem teď v něm mírně trhlo. Zítra dojde do školy. Ve škole se o Cullenových potuluje spousta fámů. Třeba když ji Bella udrží od ostatních spolužáků.....Rychle tuto myšlenku zahnal. To nepůjde. Bude tam nová všichni se na ni snesou jak včely na med. Budou ji seznamovat s prostředím, se spolužáky a ze záhadami a zasvětí ji do drbů. Určitě ji neujde, že se Cullenovi drží bokem. Co bude dělat. Jak ji to zatají? Nevědomky se mu tvář zkroutila v bolestném pohledu.

"Děje se něco?" její jemný hlas ho vyrušil, měla starostlivý pohled.

"Ne...nic jen jsem tak přemýšlel.....Edward pro Bellu jezdí každé ráno.....Co kdybych tě taky ráno vyzvedl? Aby si nemusela s nimi!" Netušil, kde se mu tento nápad v hlavě zrodil. Najednou ho bezmyšlekovitě vypálil.

"Ty chodíš taky do školy ve Forks?"zeptala se překvapeně.

"Ne.....Nechodím tu do školy. Carlisle chce, abych si tu zvyknul. Možná to příjde časem!" Příjde to určitě i kdyby měl celou rodinu prosit na kolenou. Bude tam kvůli ní chodit. Na co to myslí? Zná ji pár hodin a přijde mu to jako věčnost. Místo ní by klidně skočil do ohně!

"Kdyby něco takového chtěl Charlie...."povzdechla si a pak se vrátila do přítomnosti. "Ty nebudeš spát? Nerada bych abys kvůli mně musel vstávat tak brzo." V duchu se uchechtl. Spát? Já a spánek?

"Ne! Vstávám brzo normálně."

"No tak jestli ti to nedělá problém, tak....jo...."přikývnula a na tváři se jí rozlil úsměv. William zastavil před domem Charlieho.

"Budu moc ráda!"dodala a otevírala dveře.

Nechtěl, aby odešla. Ještě ne. Nechtěl říct jen obyčejné: Ahoj.
"Ty Linzey...."rychle se otočila. "Ano?"

Sakra na co to myslí nemůže ji teď říct, že ji má rád....co rád, že se do ní zamiloval. Vysmála by se mu.

"Jsem taky moc rád.....že jsi neodmítla."

"Jo...."

"Tak ahoj zítra!"

"Jo zítra Williame. Ahoj!"

Zabouchla za sebou dveře a on v autě osaměl.

"Pospěš si Linzey! Edward tu bude za chvíli!!"křikla Bella na sestřenici a nazula si tenisky. Jen co je došněrovala uslyšela zatroubení.

"Už je tady!"vykřikal znovu a vyšla ze dveří. Ovšem před dveřmi ji čekal šok. Žádné Volvo, žádný Edward, ale Aston Martin V12 a William.