Je tu poslední dílek...Nevím...možná mi bude Linzey chybět....Určitě mi bude chybět...Nevím...najednou mám divný pocit, ale můžu vám slíbit, že mám namyšlených hooodně dalších ffek, nových zápletek a postav....Nepřestanu psát
17.05.2009 (21:15) • LonelyRebel • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1523×
Když Edward přijel domů a vešel do Williamova pokoje, Linzey se akorát probouzela.
Všichni ji nechali prostor a drželi se dál.
Edward cítil tok a zmatek jejich myšlenek a Jasper, který se i s Emmetem vrátil, zase cítil její měnící se a nestálé pocity.
Alice viděla její nerozhodnost.
Pomaličku se posadila a všechny si prohlédla krvavě žhnoucíma očima.
„Co...co...se stalo..“dotkla se svého hrdla. Zjevně překvapena svým melodickým a nádherným hlasem nebo to mohlo být způsobeno ohněm, který spaloval její krk.
„Ty jsi nic nepamatuješ?“zeptal se William.
„Ne...pamatuji si, že ten upír chtěl kousnout...chtěl kousnout Bellu něco mi říká, že mi na ní nějak záleželo...a pak se zakousnul do mě.....A nakonec jen bolest...bolest....“mluvila jako v tranzu.
„Bude to dobré....“promluvil Carlisle.
Linzey přikývnula.
„Hrozně to pálí!“vydala ze sebe.
„Musíš se mnou na lov!“řekl bez okolků William.
„Půjdu taky!“nabídla se Rosalie a k ní se přidala i Alice.
Než kdokoli stihnul cokoli namítnou byli pryč a zbytek rodiny očekával jejich návrat.
„Jak vypadá? Cítí všechno? Jak reagovala? Jak...“Bella bombardovala na druhý den Edwarda spoustou otázek.
„Bello, by to na dlouho ti všechno říkat....“
„Musíš mi to říct!“namítla.
„Chce s tebou mluvit...“
„Vážně?“Belle radostí poskočilo srdce.
„Jo! Včera po prvním lovu nám skoro sehrála hysterickou scénu! No chápeš to? První hysterický upír!“
„Tak po škole jedu k vám!“
„Bello, já sem zásadně proti!“
„Edwarde...“
„Ostatní mě přehlasovali!“řekl zdrceně.
„Vidíš!“Bella se vítězně usmála. „Po škole se jede k vám.“
Bella nervozně přešlapovala před domem Cullenových.
„Nerozmyslela sis to?“
„Ne!“
„Bello, hlavně musíš pomaličku...Jen vejdi do místnosti a drž se za mnou....A ničeho se neboj všichni ji budeme jistit....A ještě něco....tvá krev voní líp než ostatních lidí, takže...“
„Jasně takže to bude pro Linzey horší fajn! Už pojdme dovnitř!“řekla netrpělivě.
Vešli dovnitř. Jen za nimi zapadli dveře Edward si stoupnul před Bellu, že skoro neviděla vůbec nic co se odehrává před ní.
„Edwarde, bráníš oběma ve výhledu!“vyštěkla rozčíleně Rosalie. Edward něco zavrčel, ale pak o kousek poodstoupil.
První koho si všimla před sebou byl Jasper, vysoce soustředěný na uklidňování emocí a na každý Linzeyin pohyb. Vedle něj stáli jako v linii Esme a Carlisle.
Za nimi se okolo okouzlující osoby krčil z jedné strany William a Alice a z druhé Rose a Emmet. William ji pevně držel za ruku a Emmet byl připraven kdykoli, jakkoli zasáhnout.
Bellin pohled se vrátil k té okouzlující osobě. Byla krásnější než Rosalie. Nejkrásnější stvoření na této planetě.
Její kůže byla bledá jako všech ostatních v této místnosti. Všechny její drobné nedokonalosti byly pryč. Vše na ní bylo tak dokonalé. I dlouhé rovné vlasy volně hozené kolem ramen. Nesení těla...vše.
Toto nebyla Linzey jak ji Bella znala. Nebyla to její sestřenice, ale možná jen vzhledově.
„Bello?“zašeptala Linzey a Bella nepoznávala ani její hlas. Třeba to bylo tím jak se snažila nedýchat.
„Linzey?“ napětí v místnosti by se dalo krájet.
„Můžeš udělat další dva kroky dopředu!“usmála se Alice jako by četla Belliny myšlenky.
Bella bez zaváhání takto udělala a přiblížila se k první „obrané“ linii.
„Linzey....je mi to tak strašně líto....“ Udělala ještě pár kroků a dostala se na úroveň Alice. Pár kroků od Linzey.
Bella viděla rozšiřující se Linzeiny zorničky s každým jejím dalším krokem.
„Je to riskantní!“zavrčel až výhružně Edward.
„Bello, není to tvoje vina! Mám tě ráda udělala jsem to pro tebe!“ Linzey promluvila a tím nasála i vzduch v místnosti.
Tělem jí projela Bellina vůně. Všechny smysly se soustředily jen na ten jediný pach.
Když teď znovu pohlédla na Bellu, Bella poznala, že toto není její pohled. Nebyl to pohled Linzey, která řekla mám tě ráda. Toto byl pohled krvelačného upíra odhodlaného zabít ji.
„Ne!“Alicin výkřik se roznesl místností.
Vše se sehrálo tak rychle.
Linzey se vrhla přímo na Bellu, ale Alice se vrhla před ní dřív než se Linzey skoro odrazila. Jako na povel se na blondýnku vrhli všichni až na Edwarde, který popadnul šokovanou Bellu a odnesl ji z místnosti.
„Ne...ne...ne...“Bella sebou zmítala a z očí ji nekontrolovatelně valily velké slzy. Za pár minut si uvědomila, že je v autě.
„Byla to hloupost!“říkal sám sobě Edward a řítil se po silnici k domu Charlieho Swana.
„Edwarde! Ne! Musím se tam vrátit! Říct ji, že ji mám taky ráda!“
„Bello! Nechápeš to?! Nemůžeš tam! Nezvládá to! Zabila by tě jen bys vystoupila z auta!“
„Ne! Tomu nevěřím!“
Edward ji odnesl na její postel. Bylo štěstí, že Charlie měl ještě službu.
Bella nervozně sledovala jak mluví do mobilu a pak ho položil.
„Bello, Linzey a William odjíždějí....“
„Ne!“
„Bello, bude to tak nejlepší! Linzey to skoro psychicky nevydržela! Chtěla po nich, aby ji zabili! Musí odjet! Odjíždí za pár minut!“
„Dej mi k telefonu Williama!“
„Proč?“
„Prostě ho vytoč!“vykřikla.
Edward poslechl a vytukal rychle číslo do mobilu.
„Ano?“ozval se upírův hlas.
„Ahoj Wille, tady Bella. Dej na ni pozor!“
„Bello, dám!“
„Ne! Wille! Myslím to vážně! Ochranovala jsem ji já! Teď na ni dáš pozor ty! Slib mi to! Musíš být jejím andělem!“
„Slibuju ti to...Bello je to vše? Musíme vyrazit?“
„Jo...teda ne....řekni, že ji mám ráda....“
„Řeknu...Pa...“
Bella němě zírala na mobil, který stále svírala v ruce.
„Jak...jak dlouho budou pryč?“hleděla stále nepřítomně do zdi. Jen její ústa podávala otázky.
„3roky možná dýl......“
„Tolik času....tak moc času...tak dlouho ji neuvidím....“
„Bello, neboj uvidíš ji jak nejdřív to bude možné! Bude o ni dobře postaráno má sebou Williama...A jak jsi řekla je to její anděl....“
„Jo její Anděl jako já....další Anděl bez křídel....“nad touto větou se konečně usmála.
THE END
Autor: LonelyRebel, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Anděl bez křídel 20.díl KONEC:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!