Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Anděl bez křídel 15.díl

"Bello! Tady jsem!"

Linzey zuřivě mávala rucemi přes celé parkoviště, aby si jí její sestřenice všimla.

"Kde jsi byla?"spustila Bella, když byla Linzey dostatečně blízko.

"Promiň. Stopnul si mě učitel biologie!"

"Já už jsem chtěla volat Alici!"

"Věř mi Bello!"

"Dobře! Tak teď jedeme. Celý den mám pocit jako, kdyby mě někdo sledoval!" Bella nastartovala náklaďáček a vyjela z parkoviště.

"Tak ty teď chodíš s Williamem?"

"No asi jo."

"Asi?"

"Asi! Ty ho nemáš ráda že?"

"Ne! Akorát jsem měla problém s tím, že se kolem tebe motá upír, který není až tak úplně...."zadrhla se.

"Vegetarián?"

"Ty to víš?"

"Jo, řekl mi to."

"To bych nečekala!"

"Vidíš..."

Chvíli bylo ticho a pak se ozvala Linzey.

"Ty bys chtěla být někdy jako oni?"

"Jo chtěla. Chtěla bych být s Edwardem navždy! Pořád. A bylo by mi jedno, že jsem upírka!"

"Páni. Tomu se říká láska!" Linzey se zasmála.

"Ty bys nechtěla být s Williamem pořád?"

"Já nevím...neznám ho tak dobře jak ty Edwarda. Určitě jsi po týdnu nevěděla jestli s ním chceš být navždy.....Ale bála bych se, že ublížím někomu z mých blízkých. Že se vrhnu na Charlieho, že ubížím mámě....."

"Aha....Já jsem toho s Edwardem hodně prožila..."
"Jo slyšela jsem. Volturiovi, James......Mohla jsi být upírka, kdyby tě Edward nezachránil!"

"Mohla bych, ale chtěla bych, aby mě proměnil Edward. Vím, že to možná z ní divně, ale chtěla bych v sobě mít Edwardův jed. Né, že bych něco měla třeba proti Carlisleovi nebo tak, ale raději bych byla za Edwarda."

"Tak to si počkáš dlouho. Prý tě nechce proměnit."
"To nechce, ale určitě se jednou nějak dohodnem!"

Bella zaparkovala před domem a obě dvě vysedli a zamířili ke dveřím.

"Co je? Vypadáš nějak smutně!"Bella starostlivě pohlédla na Linzey.

"Bello, já....i když se proměníš...nepřestaneme být sestřenice, že ne?"Linzey se zastavila kousek od dveří, které Bella odemykala.

"Blázínku!"řekla Bella skoro v hlase s mateřskou láskou. "Nikdy nepřestaneme být sestřenice."nechala dveře dveřmi a objala ji.

"Mám tě ráda Bello!"zašeptala Linzey.

"Já tebe taky! Vždycky budeme my dvě jako sestry!"

Obě se rozesmály a vešli do domu. Bella se dívala jak rozverně Linzey vybíhá schody. Byla o rok mladší, ale někdy oproti ní působila spíš jako dítě.

Když Bella byla nucena tak rychle dospět, aby se postarala o mámu, brala starající se úlohu i u Linzey.

Vždy se o ni starala s láskou jako kdyby nebyla o rok mladší, ale byla dítě. Byla nucena ji ochraňovat.

"Bello?"Linzey se na ni dívala skrz zábradlí na schodech.
"Ano?"

"Vždycky si se o mě starala, třeba ti to někdy vrátím!" Bella se jen zasmála.
"Máš v plánu udělat věčeři?"
"Ne! To ne! Jinak vrátím.....třeba propíchnu kůlem upíra nebo tak něco!"

"Linzey proboha hlavně si nikdy nehrej na hrdinku! Todle je samozřejmost, to mi vracet nemusíš! Obzvlášť v takových situacích!" Bella vyšla za ní po schodech.

"Asi už toho přiznávání necháme!"řekla rychle Linzey a vešla do pokoje. Belle v kapse začal zvonit mobil.

"Ahoj Alice!"

"Jdu si dát sprchu!"křikla ještě Linzey a zmizela z pokoje.

"Alice mluv pomaleji!"pronesla Bella do mobilu.
"Viděla jsem, že jsou u vás na zahradě! Připlížili se z toho lesa! Bello!Edward s Jasperem už se chystají jít!Vydrž!"

"Cože?"

"Áááááááá!"Linzey pronikavě zakřičela. Dveře do Bellina pokoje se hlučně rozrazili a v nich stál, pro Bellu, neznámý upír. Bella jen šokovaně stála a její mobil jí vypadnul z ruky.

"Bello!Bello!Bello!"Alice zuřivě křičela do mobilu, ale Bella už jí nemohla odpovědět, protože upír ji popadl a znovu přes dvůr lesem odnášel pryč.