Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Amy Cullen 5. kapitola Rosali

tttttttttttttttttttt


5. díl je z pohledu Rosali. Vlastně jsem z Rosali udělala tak trochu chudinku tak mi to prosím odpusťte. Díky za komentáře moc mně podporují. Také prosím omluvte chyby.

Rosalie:

Překvapila mně, ne udivila mně. Od první chvíle kdy jsem ji uviděla. Byla krásná, ale ne jako já jasnými rysi ona byla taková jiná taková spanilá a něžná. Velmi mě překvapilo její upřímné chování, čekala bych, že bude nekonečně žíznivá protivná a smutná. Tohle mě odzbrojilo. Viděla jsem, jak v sobě dusí stesk po rodičích a jak trpí ale také šťastnou. A teď jako rána z čistého nebe. Ale tak upřímně a čistě, nebylo v tom nic špinavého. Zkoumavě jsem si ji prohlédla. Tak tohle je členka mé nové rodiny? Dívka, která miluje pravdu. Ale je taková jiná, ne zvědavá spíše starostlivá, myslím, že ji dám šanci.

„Dobře“ po tváři se ji rozlil šťastný dětský úsměv

„Ale teď chci slyšet tvůj příběh“ prohlásila jsem naoko přísným hlasem, ale myslela jsem to dobře. S úsměvem kývla a začala:

„Narodila jsem se v Port Angeles a také jsem tam žila než se stala nehoda.“ Ve tváři se ji pro změnu objevil smutný výraz soucitně jsem kývla. „Na prvním stupni jsem nebyla moc oblíbená, protože jsem nikdy nedokázala proti někomu jít, protože jsem se c ítila v jeho situaci. Vždy mi bylo líto i těch největších zloduchů. Nedokázala jsem být zlá na učitele ani na ostatní spolužáky. Na druhém stupni školy jsem naopak byla velmi populární, patřila jsem do party dívek, které byly velmi populární já díky svým vlasům oni díky své kráse. Ale nastal problém, poznala jsem, kdy mě pomlouvali a kdy pomlouvali ostatní a já jsem jim to blbá říkala. Oni mi samozřejmě nevěřili. Já jsem si vlasy nabarvila a také žehlila. Přestal jsem být oblíbená. Miluji knížky neustále čtu, chodím na výtvarku a vždy jsem se chtěla naučit na klavír. Víš, moc se těším na Edwarda, až začne cvičit mou schopnost a naučí mně jak s ní pracovat.“ Já jsem nechápala ona je úžasná taková čistá, to co si prožila. A bez problému mi to řekla: Ona je po Emmettovi první člověk kterému jsem to řekla. Ohromeně jsem na ní koukala. Tohle je to co jsem potřebovala.

ZA 2 DNY:

Dnes jsme s Amy, připravovali chytičku pro Edwada a Bellu. Bylo to skvělé Amy pořád o něčem vyprávěla zatím co já natírala stěny a poslouchala. Je taková veselá, i když ji postihlo to, co se stalo. Pak jsme byli na lovu, ukázala jsem ji jak lovit aniž by se ušpinila. Zítra přijede Edwart s Bellou.

„Alice máš naplánovaného něco na zítřek? Myslím, že by si Edwart s Bellou něco zasloužili.“

„Já si Rosali myslím že největším překvapením bude Amy.“

„To se bavíte o mě?“ zeptala se Amy, která přišla do pokoje.

„Ano, jak jseš na tom se svým ovládáním?“

„Docela dobře včera jsme byli s Alicí nakupovat a nikoho jsem nezakousla“ řekla to úplně vážně, ale mě cukali koutky, protože jsem zaslechla ironický tón ve slově něco. Ale stěně, byl to ctihodný výkon.

Když najednou tu byl ten divný pocit.

Co je, už zase jsi navštívila můj mozek? Ne ale, potřebuji si s tebou o samotě promluvit, mám starosti. Dobře. Pomyslela jsem si. V tomhle jsme byly vážně dobré, myšlenkové hovory. Až svou mysl ovládne, bude ve mně a já o tom ani nebudu vědět ale teď je to skvělé. Ale co jí dělá starosti?

„Amy pojď, půjdeme vybrat, co si vezmeš zítra na sebe.“ Alice se na mě zamračila, ale já jsem na ní vrhla takový pohled, že pochopila. Sice byla malá Amy velmi silná ale také nebezpečně křehká. A tohle bylo naše malé tajemství. Amy vstala a šla do knihovny. Nechápala jsem ji, ona trávila většinu času u knížek.

„Amy já ti na zítřek něco půjčím, pojď ke mně.“ kývla hlavou

Pomalu jsem zavřela. Počkala jsem, až se Amy ujme slova, protože ji k něčemu nutit je k ničemu. Stála zády ke mně, ale začala.

„ Víš Ros, včera jsem si povídala s Jesprem a on říkal, že Bella voní nejlíp na světě a také říkal je velmi nešikovná. Já se hrozně bojím že ji ublížím. Ano dneska jsem byla nakupovat, ale celou dobu jsem čekala v autě a koukala na lidi kolem sebe. A co když se jim nebudu líbit a Edwart mně nebude mít rád, já, já do něj vkládám takové naděje, tak se na něj těším. Co když ho zklamu. Nebudu se moc naučit to, co on mi říká. Co když mně bude Bella nenávidět za to, že s ním budu trávit spoustu času. Také jsem slyšela něco o vlkodlakovy se kterým se Bella kamarádí. Já mám Ross hrozný strach. A pak je tu další věc. Když se přemístím k někomu do hlavy tak je to strašně složité protože já vidím všechny tvoje vzpomínky, ale moje jsou tam taky. Nikdy nevím, jestli se to stalo mně nebo tobě, a tak je to u všech.“ Tohle vše na mě vyřítila v hrozné rychlosti. Něco z toho byly obyčejné obavy, ale také se tam našli opravdové věci na zamyšlení. Nasadila jsem milý úsměv, i když mně ledacos trápilo a začala ji uklidňovat.

„Neboj se Amy, Edwardovi a Belle se určitě líbit budeš. Mluvila jsem s Edwardem po telefonu a říkal že se na tebe moc těší. Vlkodlaka také nemám moc ráda, ale je to takový náš otevřený spor já nechápu v čem je tak skvělí ale on hrozně páchne. Pojď, půjdeme vybrat, co si vezmeš na sebe, už se tím netrap, spoustu otázek na tvůj dar ti Edwart zítra odpoví. A také si ještě dnes skočíme na lov, ať jsi zítra co nejvíce odolná."

Nakonec jsme vybrali lehké růžové šatičky jemně fialkovou krajkou. Moc ji slušely. Pak jsme se vydaly na lov. Ona si v tom libuje. Je neskutečně rychlá, na svůj mladý upíří věk není moc silná ale, pokud jde o rychlost, je neskutečná. Řítili jsme se lesem za starou pumí samicí. Amy mi samozřejmě utekla, ale já jsem věděla, že co ona má do rychlosti já do šikovnosti. Když jsem najednou ucítila ten nechutný pach mokrého psa, nechala jsem Amy běžet dál, ať nasytí svou žízeň. Já jsem se zastavila a zavětřila. Jackob. Jeho puch jsem poznala na 100 metrů. Asi chce vědět kdy přijede Bella, nebo kdo je Amy. Jestli to chce vědět tak ať přijde za Carlisem já nejsem žádná informační stanice pro vlkodlaky. Když to už ke mně běžela, rozzářená a ušpiněná Amy.

„Proč jsi neběžela se mnou, byla výborná myslím, že právě sežrala nějaký jiný zvíře, zítra to určitě zvládnu. Chceš ještě něco ulovit?“ asi si všimla že jsem tak zaražená.

„Ne díky nějak mně přešla chuť“

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Amy Cullen 5. kapitola Rosali:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!