Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Amy Cullen 11. kapitola Volttura

Sraz Ostrava!!! 02

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tak tady je 11. Omlouvám se za zpoždění, jde to nějak z tuha. Prosím prosím pište kritiku. Četla jsem povídku, která je podobná té mojí.(jen v tomto díle) Přísahám, že jsem vše vymyslela sama, tak mi to prosím odpusťte. Tak přeji pěkné počtení.

30.05.2009 (14:00) • Enely • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1460×

Vystoupila jsem z auta. Do očí mi svítilo slunce. Ostražitě jsem se rozhlédla po parkovišti, ale bylo prázdné. Naštěstí. Za mnou začali vystupovat i ostatní členové rodiny. Alice, která řídila, Jesper který seděla vedle. Emmett vedle Rosalli která seděla uprostřed. Zaplavila mě vlna stesku. Oni byli všichni naparování, jen já jsem přebývala. Cesta byla dlouhá… hodně dlouhá. Já jsem si pořád nemohla zvyknout na upírství a Rosalli do mě neustále strkala, ať se pohnu. Tahle vzpomínka mi na tváři vyvolala úsměv. Ale ten rychle zmizel, když jsem si všimla nervozity na tvářích mé rodiny. Vchod do podzemí byl blízko, každý jsme popadli své malé zavazadlo.(I Rosalii se po nekonečném přemlouvání rozhodla pro příruční tašku.) A vyrazili na nejbližší vchod do podzemí. Byl na tomto parkovišti. Carlis otevřel dveře malé nenápadné boudičky na úplném kraji. Opatrně jsme vstoupili dovnitř. Rosalii se otřásla odporem. Otočila jsem se na Carlise. Je tohle opravdu nejlepší cesta?

On jen neznatelně kývnul hlavou a pokrčil rameny. Šli jsme nekonečnou chodbou. Přišlo mi, že opravdu nemá konec. Ale po nějaké době začala být světlejší. Pak jsme uslyšeli kroky. Zastavili jsme se a zaostřili. Přicházel k nám dospělí upír.

„Vítám vás u nás, Cullenovi. Koukám, že jste si to udělali jako rodinný výlet.“ A posměšně se ušklíbl. Pak došel ke mně.

„A kdo je tohle? Nová členka? To Ara moc nepotěší. Cullenovi se nám pěkně rozrůstají.“ A znovu se ušklíbl. Nejradši bych mu vytřela nějakou urážku do tváře, ale nevěděla jsem co říct. Byl jako kluci ze školy, kteří neustále prudí a prudí.

„Taky tě rád vidím Felixi. Zavedeš nás k Arovi?“ Řekla Carlis. Felix, tak se upír jmenoval, kývl hlavou a vyšel. Ale nešel normálně, ale svou upíří rychlostí. To byl nezvyk. U nás ve Forks jsem se ji naučila nepoužívat. Ale ono to vůbec nebylo špatné. Bylo to jako bych sundala svou masku a probudila se. Sprintovali jsme chodbou, až na úplný konec, kde byly další malá dvířka. Felix vytáhl svazek klíčů, vytáhla malí klíček a odemkl. Otevřely se dveře do jiného světa. Vstoupila jsem do obrovské místnosti.

 

 

Věci se událi v obrovském sledu. Nejdříve nás odvedli k Arovi a jeho společníkům. Nikdo z nich mě nezaujal. Bella se Arovi předvedla jako novorozená upírka. Já jako nový člen rodiny. To Ara moc nepotěšilo. Jak jsem poslouchala, pochopila jsem, že Cullenovi je největší přátelský celek, hned po Voltturovích. To jim asi nahánělo strach. Ale já jsem řešila jediný problém, mně se tady líbilo čím dál tím víc. Tajemní upíři v šedých kápích. Bylo to fantastické, nechápala jsem nervozitu ostatních členů rodiny. Mlhavě jsem si vzpomněla na Carlisovo varování že Voltturovi získávají upíry, jen pro jejich schopnosti. S Arem jsem si rozuměla výborně. On mi sice šáhnul do dlaně, ale já jsem mohla nakouknout do jeho duše (jestli se to tak dá říct u upíra) a to bylo opravdu zajímavé. A navíc Arovi jsem se nelíbila pro schopnosti, ale proto jaká jsem byla. Jen Lii a  Alice po mě vrhali každou chvíli znepokojené výrazy. Aro, nás pozval, ať zůstaneme na pár dnů. Ostatní členové rodiny nedšení nebyli, ale já jsem ráda byla. Mě ubytovali do jiných komnat než ostatní a Aro mi přidělil průvodce, se slovy že jsme stejně starý tak si budeme rozumět. Jmenoval se Alec, byl hezký milý a zábavný, a měl dvojče, Jane. Zrovna teď jsme se procházeli po zatažené Voltuře. Je to krásné město, takové starodávné. Byli jsme zavěšení do sebe a neustále, hýkali smíchy nad hloupými vtipy, které jsme na sebe chrlili. Bylo to moc fain. Ráno jsem se dostala do křížku s Rosalii. Nechápala mě.

Já jsem byla po dlouhé době šťastná. Jen mě znepokojovala Jane která po mě každou chvíli v mé společnosti vrhala jeden nenávistný pohled za druhým.

„Alecu já už musím jít. Na čtvrtou hodinu jsem domluvená s Alicí na sraz před věží. Chceme pročísnout vyhlášené butiky.“

„Dobře ale do večera se mi vrať, víš, že po setmění chodí na lov Heidy a kdybys, se střetla s touhle asi by to moc dobře nedopadlo.“ A krásně se na mě zasmál. Ten úsměv jsem milovala. Se smutnýma očima ale veselím úsměvem jsem na něj mávla a začala se prodírat davem na hlavní věži na náměstí. Tam už čekala Alice jako vždy přesná. Se smíchem jsem k ní doběhla.

„Promiň, zapovídala jsem se s Alecem.“ Zpražila mně pohledem.

„Amy kdy už si to uvědomíš, Aro si tě chce získat na svou stranu!“

„Alice já se nechci o tom bavit. Alec by mi to nikdy neudělal a už jsem se pohádala s Rosalli a moc mě to mrzí. Upíří vzlykání je nechutný. Málem jsem se udusila, ale to je taky blbost. Pojď nakupovat. Chtěla bych nějaké tílko a tenisky.“

„Ach jo Amy, tak pojď.“ A vyrazili jsme. Nákupy byli moc fain. Tílek jsem měla pět a tenisky dvoje. Alice je beznadějný příklad.

 

Když jsme se vraceli, byla už černá noc, my jsme však rychle našli vchod. Cesta z Aliciních komnat vedla kolem Alecova pokoje, chtěla jsem se tam zastavit a dát mu dobrou noc. Ale zarazili mě zvýšené hlasy.

„Tak co Alecu, ty si tu Amy nějak užíváš. Neříkal Aro, že ji chce pro sebe? Že ji máš jenom přemluvit, aby tu zůstala.“

„Jane, sklapni. Amy je moc fain ale samozřejmě si ji držím od těla. Aro ji bude mít krásně připravenou.“

„Jo od těla! To jsem dneska viděla. Nepřeháníš to trochu?“

„Jane, ty žárlíš.“

„Ne Alecu. Já jen koukám otevřenými očima a vidím tě zamilovaného až po uši. Ještě tě jednou uvidím, naznačím něco Arovi.“

„Ne Jane to prosím nedělej. Víš co, já na tohle nemám náladu. Aro, by mě zabil, kdyby ji viděl. Jak říkám, už se jí ani nedotknu. Má jen užitečné schopnosti. Stejně je taková přechytralá. Ona celou noc čte, a pořád se něco učí. Ale nikdy ji nenapadlo, že to bude potřebovat. Nemám ji rád. Je pro Ara.“

„Tak se mi líbíš Alecu. Tak já jdu.“ Já jsem tam stála jak opařená. Věděla jsem, že mám odejít, ale nemohla jsem. Jane prudce otevřela dveře. Já jsem očima hledala Aleca. Když jsem ho našla, věnovala jsem mu pohled, na který doufám nikdy nezapomene. Byl to pohled plný bolesti, hněvu ale také lásky. Já jsme si myslela že se mu opravdu líbím. Chtěla jsem pryč. Být všude ne jen prosím tady. Vyrazila jsem nejbližší cestou k Rosalii.

 

Autor: Enely (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Amy Cullen 11. kapitola Volttura:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře