tak tohle je má první povídka doufám že si ji užijete probíhá přd začátkem rozbřesku a během něj tak pište kritiku
01.05.2009 (22:00) • Enely • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2428×
„No jo vždyť už jdu.“zvolala jsem směrem dolů, počkejte na mě
Můj starší bratr Alex si koupil nové auto za své vlastní našetřené peníze a teď nám ho chce předvést.
Je to obyčejný černý Opel, ale Alex z něj má děsnou radost. Už od včerejška nás všechny přemlouvá, ať jedeme na projížďku a po dlouhém přemlouvání se mu to povedlo. Táta chválí Alexovi snahu a Alex se celý nadnáší pýchou. Sedám si na přední sedadlo vedle spolujezdce, protože rodiče chtějí sedět spolu tedy vzadu.
Cesta ubíhá docela rychle už jsme se vymotali z ulic Port Angels a frčíme po rovných silnicích státu Washington. Postupně se cesty kolem nás začínají zalesňovat a Alex si to frčí pěkně rychle. Až bych řekla, že to trošku přehání. Když náhle se přes silnici vrhlo stádo jelenů. Alex jede moc rychle, až už to nemůže ubrzdit.
„ Alexi brzdi“ zakřičela jsem ale už bylo pozdě Alex to nezvládl. Přes silnici ještě mokrou po dešti udělal smyk a naboural do stromu slyším zvuk nafukujících se aierbecků a pak už jenom tma.
Po otevření očí zjišťuji že jsem v nějakém neznámém bílém pokoji. No jo už cítím pach dezinfekce.
Než stačím cokoliv udělat do pokoje vstupuje krásný mladý doktor. Ve tváři má smutný výraz .
„Ahoj jmenuji se Doktor Cullen a jsem tvým ošetřujícím lékařem. Jak se cítíš?“
Děkuji, dobře co se mi vlastně stalo?“
„Tvůj bratr mněl vážnou auto nehodu a leží na jednotce intenzivní péče. Ty jsi kupodivu v pořádku máš pouze naražená žebra , jedno se zlomilo a poškodilo plíce, ale jinak jsi opravdu v pořádku“
„Jak moc je to špatné s Alexem?“ Jeho výraz posmutněl.
„No výš hodně špatně. Na jeho straně se neroztáhl airbag a on utrpěl vážná zranění hlavy je velmi malá pravděpodobnost na přežití ale máme naději. Neboj se.“
„No a co rodiče?“ jeho výraz ještě posmutněl a mně začala ovládat panika.
„Oni, oni jsou mrtvý?“ Zeptala jsem se jedním dechem.
„Ano“ odpověděl tím nejsmutnějším tónem.
„Ne, ne to nejde“ a začala jsem lapat po dechu. Myslím, že se dusím a tak jsem začala mávat rukama ve vzduchu, pak už jsem jenom slyšela někoho volat „ Zavolejte doktora Andersona!“ a tma.
Najednou jsem se probudila, mohlo to trvat dny i minuty, ale najedou, slyším hlas
„Tak co jak se cítíš“pomalu otvírám oči a otáčím hlavu po sametovém hlasu.
„ No docela dobrý co to bylo?“
„Víš, jak jsem ti říkal, že máš jedno žebro zlomené“ kývla jsem hlavou.
„Tak ono ti poškodilo plíce, ne propíchlo, ale poškodilo, takže při větší zátěži na plíce se ti špatně dýchá“
„Jak dlouho jsem byla mimo?“
„Asi 3 hodiny“
„Doktore , jak to vypadá s Alexem?“ otočil hlavu , už byl na odchodu ale ve tváři měl smutný výraz.
„Špatný, ale moc toho nevím. Uvidíme zítra, dobrou noc „
„Děkuji“
Autor: Enely (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Amy Cullen 1. kapitola Konec:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!