Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Amnesia 6. kapitola

bello jsem...


Amnesia 6. kapitolaKonečně jsem dokázala napsat další díl a musím vám oznámit, že je i poslední. Takže, co se dozvíte? Jak bude probíhat setkání Belly a Edwarda? Dozví se celou pravdu? To se dozvíte po přečtení této kapitoly. Doufám, že vás tato povídka bavila a opravdu mě zajímají vaše názory, vaše Paes.

6. kapitola:

Vytřeštěně jsem se na ně dívala. Carlisle vypadal naštvaně a „můj anděl“ ze mě nespouštěl oči. Díval se na mě tak dychtivě, až jsem z jeho pohledu zčervenala. Najednou sebou bronzovlasý anděl trhl a promluvil: „Ano, věděl jsem to, ale prostě to nešlo vydržet. Carlisle, musíš mě pochopit!“

Vůbec jsem nechápala, co to říká. Jakoby věděl, co si Carlisle myslel, ale to je přece nemožné, když tady je už asi možné všechno. Bronzovlasý kluk prošel kolem něj a sedl si vedle mě. Jeho vůně mě přímo omámila. Připadal mi jako přízrak, měla jsem chuť se ho dotknout a zjistit, že je opravdu skutečný, ale to by si asi myslel, že jsem se zbláznila.

„Tak jí to vysvětli, Edwarde, vždyť jsi slyšel, co mi říkala,“ řekl Carlisle.

„Ale jak by to mohl vědět?“ zeptala jsem se celá zmatená.

„No, buď to slyšel, když byl za dveřmi, anebo si to mohl přečíst v mých myšlenkách,“ odpověděl mi zcela klidně.

„To myslíte vážně?“ zeptala jsem se váhavě. Možná by oni potřebovali psychiatrickou pomoc.

„Je to pravda. Jenom ty jsi pro mě záhada. Ty jsi jediná osoba, kterou nedokážu přečíst,“ řekl Edward a pohladil mě po ruce. Zase jsem ucítila ten zvláštní chlad z jeho těla. Věděla jsem, že bych se ho měla bát, ale nedokázala jsem to. Přišlo mi nemožné, že by mi mohl chtít ublížit.

„Takže vy asi nejste lidi, že?“ zeptala jsem se.

„Ne, tak docela. Kdysi jsme lidmi byli,“ odpověděl Carlisle. Já jsem se nezmohla ani na slovíčko. Byla jsem docela v šoku a nebyla připravena na to, co mi řekli dále.

„Jsme upíři, ale než se nás začneš bát, prosím, nech si vše vysvětlit. Neživíme se krví lidí, ale zvířat. Nemůžeme stárnout, proto se musíme často stěhovat. Slunce nám neublíží, ale může nás prozradit,“ řekl Edward a stoupl si k oknu. Venku bylo zamračeno, ale na okamžik si sluneční paprsek našel cestu zpod mračen. Dopadl na jeho kůži a v ten okamžik se místností rozneslo světlo podobné z disko koule.

„Hlavně o nás nesmíš nikomu nic říct,“ řekl Carlisle a v očích měl opravdu obavy.

„Nic nikomu neřeknu. A to nejen proto, že by mi to nikdo nevěřil a zavřel by mě do nejbližšího blázince,“ odpověděla jsem a snažila se tuto situaci zlehčit. Po zbytek hodiny jsem se dozvěděla, že jich tu ve Forks žije sedm, kteří tvoří jednu rodinu. Což není zvykem u upírů. Když jsem se zeptala, proč mi o sobě pověděli pravdu, tak se jen Carlisle podíval na Edwarda a řekl: „Běž ji doprovodit do pokoje, a jestli chceš, tak jí zodpověz tuto otázku.“

Vedl mě chodbou a mlčel. Bylo to pro mě velmi tíživé ticho, chtěla jsem, aby něco řekl, cokoliv. Najednou se zastavil a já jsem ho napodobila.

„Odpovím ti na tvou otázku,“ řekl a otočil se ke mně. Mlčky jsem ho pozorovala a snažila se přestat myslet na to, jaké by to bylo, kdyby mě políbil.

„Víš, všichni až na mě mají své polovičky a to, co ti teď řeknu, bude znít bláznivě, zvlášť protože tě ani neznám, ale já se do tebe zamiloval,“ vychrlil ze sebe a nasadil si na sebe neproniknutelnou masku, snad proto, kdyby ho má odpověď zklamala. Přesně jsem věděla, co cítím, a nemusela jsem to ani vyslovit. Jenom jsem si stoupla blíže k němu, on na nic nečekal a sklonil svou hlavu k té mé. Naše rty se pomalu přiblížily, a když se setkaly, jakoby vybuchl ohňostroj. Vlna vzrušení se mi rozlila po celém těle. Dřív, než jsem se stačila nabažit, se ode mě odtáhl. Podíval se na mě a pokřiveně se usmál. Otevřel ústa a řekl: „Bello, vzbuď se.“ Nechápavě jsem se na něj podívala a najednou se mi vše rozplynulo a zahalila mě temnota.

„No tak, Bello, už je čas vstávat,“ slyšela jsem z dálky hlas. Otevřela jsem oči a uviděla Edwarda.

„Edwarde, kde to jsem?“ zeptala jsem se zmateně.

„Přece doma, miláčku. Dneska jedeme za tvou matkou,“ řekl mi se smíchem v hlase.

„Má matka žije?“

„Proč by nežila? Co se stalo?“ zeptal se a teď byl zmatený on.

„Tak to mi nebudeš věřit, co se mi zdálo,“ řekla jsem a začala mu vykládat svůj sen.

 

Konec



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Amnesia 6. kapitola:

5. schuchinka
25.08.2011 [9:26]

podla mna to bolo velmi supom a predcastne ukoncene ale no co uz

25.08.2011 [9:25]

Kika57 Emoticon Tak moment... Tohle je jako konec celé povídky?! a jako... on... byl sen?! Dost hustej sen! Já ho chci taky! Emoticon Perfektní kapča, ale jako vždy. Úplně si mě s ní dostala, ale hlavně s tím koncem Emoticon Fakt nádherně píšeš a já jsem zvědavá, kdy zase něco napíšeš! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. marcela
25.08.2011 [9:23]

Tak tomu teda říkám konec!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Skvělý. Emoticon Emoticon

25.08.2011 [9:19]

janulka:D :D asi ti došli nápady :D ale pekné :D

24.08.2011 [23:41]

HanulkaAhoj,
Článek jsem ti opravila, ale dávej si pozor na tyto chyby.
* Ji/jí - krátce jen ve 4. pádu.
* Záměnu jsi/si.
* Dokončená povídková řada se zaškrtává u prvního dílu, ne u posledního. Opravila jsem ti to.
Tak pro příště. Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!