Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Agentka (6)

07.09.2011 (20:45) • Veronixika • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 958×

Věděla jsem, že tohle je narušování soukromí, na zákony jsem byla dobrá, ale tušila jsem, že tam bude něco, co mi řekne více o upírech v této oblasti. A potvrdilo se mi to, jen co jsem otevřela dveře. Ucítila jsem totiž pach upíra. Byl to jistě jeden z těch upírů, co jsem je ucítila v lese. Ale co tady dělal?

Potichu jsem vešla do pokoje a nechala jsem pootevřené dveře. Věděla jsem, že když se Bella vrátí, budu mít dost času odsud vypadnout a dělat, že se dívám na televizi, nebo něco podobného dříve, než vůbec projde prahem. Ten pach jsem cítila tak silně, že jsem měla pocit, že tu ještě někde je a proto jsem byla hodně opatrná. Pomalu jsem se podívala do jedné ze zásuvek jejího stolu, ale našla jsem jen nějaké papíry s nic neříkajícím obsahem a knížky. Otevřela jsem tedy i druhou zásuvku, kde ovšem také nebylo nic, co by mi pomohlo.

„Proč si ta holka nevede deník?“ zeptala jsem se pro sebe. „Alespoň by mi to ulehčila,“ stále jsem si mumlala pro sebe a zkontrolovala ještě věci pod postelí a skříň. Zjistila jsem jen to, že ten upír nejspíš seděl v křesle v rohu a pak se schoval do skříně. To mi ale moc nepomohlo.

Raději jsem všechno hodila do pořádku, aby nešlo poznat, že jsem tady byla. Pokud se tu ten upír ukáže, určitě si uvědomí mou přítomnost, ale jestli mě přiřadí k lidem nebo k upírům, to jsem netušila. Raději jsem zavřela dveře, sešla dolů a nalila si plnou sklenici toho hnusu, tentokrát v modré barvě.

Po chvíli jsem zaslechla přijíždět auto. Bella je doma, řekla jsem si v duchu. Po chvíli jsem, ale pochopila, že tam není sama.

(Bella)

„Nemůžu jít dovnitř?“ zeptal se mě Edward. Už nějakou chvíli jsme seděli v autě před domem.

„Snad jindy,“ řekla jsem smutně. „Doma je nějaká rodinná přítelkyně, Ag, neví o tobě,“ řekla jsem pro vysvětlení.

„Dobře,“ řekl tiše Edward a jemně se dotkl rty mého čela. „Dobrou noc,“ usmál se ještě a pak už byl pryč. Ještě párkrát jsem se nadechla a pak jsem vyšla z auta přímo domů.

Otevřela jsem dveře a v kuchyni jsem si hned všimla Ag, ta se na mě jen usmála a pak dopila sklenici s… netuším čím.

„Ahoj, Bello,“ usmála se na mě přátelsky. Možná přece jen nebude taková hrozná, ale vybrala si špatnou chvíli pro návštěvu.

„Ahoj, Ag,“ pokusila jsem se jí její úsměv oplatit.

„Tak jak ses měla celý den?“ zeptala se mě zvědavě.

„Jo, dobře, ale unavilo mě to, takže snad nebude vadit, když půjdu brzy spát,“ pokusila jsem se jí odpovědět co nejmileji.

„Ale určitě ne, jen jsem si s tebou chtěla popovídat, nějak jsem totiž ještě neměla šanci,“ řekla Ag, když umyla sklenici a položila ji zpět na své místo. Pak šla do obývacího pokoje.

„Vážně jsi tak moc utahaná?“ zeptala se mě ještě. Proč bych jí neudělala radost? Zeptala jsem se sama sebe nakonec a uvědomila jsem si, že bych se také docela ráda dozvěděla něco o ní, a tak jsem místo odpovědi šla rovnou k ní do obývacího pokoje a sedla jsem si na křeslo. Ona se také posadila a usmála se na mě.

„Bello, vím, že ti musí být nepříjemné, že jsem se ti zde takto vetřela,“ začala povídat, ale já ji zastavila.

„Né, Ag, tak to není, mě vážně nevadí, že tady jsi,“ pokusila jsem se jí nějak vysvětlit, proč jsem se chovala prvně tak nepřátelsky.

Autor: Veronixika (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Agentka (6):