Tohle je moje nová povídka a teď na dlouho jediná.
Tato povídka zaručeně nebude o Edwardovi a Belle! Bude o Belle, to ano, ale neobyčejné. Ale o mocné a talentované upírce.
Pokud vás to zaujalo, přečtěte si mojí povídku.
Děkuji, DL
20.05.2011 (15:30) • DeninaLove • FanFiction na pokračování • komentováno 15× • zobrazeno 2386×
„Ty… už… mě… nechceš?“ ptala jsem se mezi hranými vzlyky. Nikdy jsem si nemyslela, že jsem až tak dobrá herečka.
„Ne,“ zněla jeho odpověď. Na tváři mu hrál arogantní úsměv. Ach, jak ráda bych mu ho z toho obličeje smyla pěstí… No, bohužel, teď na mě působí můj dar a to bych nejspíš jen přišla o ruku.
Asi bych se měla představit, co? Tak dobře. Jmenuji se Isabella Marie Volturi. Ano, Volturi. Začnu radši od začátku.
Můj otec se jmenuje Aro Volturi. Možná si myslíte, že mě adoptoval", ale opak je pravdou. Jsem jeho biologická dcera. Zamiloval se do mé matky - která bohužel při porodu umřela, tehdy, když mi to otec vyprávěl, probrečela jsem celou noc, protože jsem si umínila, že umřela mojí vinou. Narodila jsem se jako poloupír, ale po 300 letech vás spánek začne nudit. Takže mě Aro proměnil v plnohodnotného upíra.
Můj táta je něco jako král upírů? Asi ano, nevím, jak to mám popsat. Volturiovi jsou něco jako královská rodina ve světě nás, upírů. Takže já jsem něco jako princezna? No nic…
Víte, já mám dar. Můžu se kdykoliv proměnit na člověka. Dobré, ne?
Moje rodina měla podezření, že Cullenovi porušují pravidla, a tak mě sem poslali jako člověka, abych sbalila Edwarda Cullena a vytáhla z něj vše, co můžu, aby to nebylo nápadné.
Tak zpět k Edwardovi. Nemiluji ho, a jak teď koukám, tak ani on mě.
Ten chlapec má skvělé načasování. Dnes měla přiletět Jane a vyzvednout mě a Charlieho a letět zpět do Volterry.
Ach, ano. Charlie. On je také upír. Proměnila jsem ho v člověka, aby předstíral mého otce. On je jeden z nejlepších přátel mojí rodiny. Něco jako můj strýc. Stejně jako Marcus a Caius. Můj milovaný Cai. Je můj snoubenec. Jak moc se mi po něm stýská…
Zdá se vám divné, že si beru bratra mého otce? No, mně ne. Oni vlastně ani bratři nejsou. Jen Aro a Marcus. Caius je něco jako vetřelec. Prostě nejlepší kamarádi, kteří se berou jako bratři.
„Takže je konec?“ znova jsme zavzlykla, ale uvnitř jsem se smála, až jsem se po zemi válela - obrazně řečeno.
„Bello,“ povzdych. Co on má co vzdychat? To mě to tady nudí!
„Tohle nikdy nikam nevedlo…“
Nikdy se nehádej s blbcem - klesneš na jeho úrověň a tam tě porazí, páč v tom má větší zkušenosti.
Jo, jasně a já jsem se snad tady zbytečně nudila? Ne, chlapečku, šlo o to, abychom dokázali, že nejste žádní svatoušci. Ty a tvoje rodinka. Vegetariáni, fuj!
„Máš pravdu… Ale -" vzlyk. Ha ha ha. „Bude se mi stýskat," řekla jsem. Lhala jsem. To je jedno.
„Mně samozřejmě také Bellinko," řekl to, jako by mluvil na malé dítě, kterému to vysvětloval už snad po padesáté.
„Měj se," ukončil naši nikam nevedoucí konverzaci a zmizel mezi stromy.
Vrátila jsem se pomalu „domů". Sotva jsem zavřela vchodové dveře, už jsem se po nich v záchvatu smíchu svezla až na zem.
„Koukám, že to šlo dobře," zavolal Charlie. Ježíš, taky mě nemusí děsit!
„No jasně! Už se strašně těším na domov. Jane tu bude za půl hodiny. Akorát přistávají v Port Angeles. Psala mi," usmála jsem se.
„Konečně! Už mě to jako člověka přestává bavit," povzdychl si.
No tak dobře, už ho nebudu trápit. Proměnila jsem ho svým darem zpět na upíra. Bohužel, abych se proměnila zpět na upíra, musí mě vždy kousnout jiný upír…
Charlie se nahnul nad můj krk, svými ledovými prsty mi odhrnul dlouhé vlasy a zakousnul se. Pět sekund a jsem konečně ve svém pravém těle. Konečně mám svou barvu vlasů a očí! Červené oči a blonďaté vlasy... No, to se těším zas na ty vtipy o blondýnách, kterými mě už století bombarduje Alec.
„Uf, konečně," vydechla jsem.
Za deset minut už Jane vletěla do dveří a drtila mě v náručí. Jak dlouho jsme se to neviděly? Půl roku? Hrozně se mi stýskalo! Ale po mém snoubenci a bratrovi víc!
„Demetri!" Nezmínila jsem se? On je moje dvojčátko. Ale podobní si nejsme. Naštěstí.
Můj bratříček si mě drtil v náručí. Máme se opravdu rádi, i když se pošťuchujem…
„Bellinko, ani nevíš, jak moc se nám stýskalo!“ křičel mi do ucha. Odtáhla jsem se.
„Jo, mně taky, ale nemusíš mi řvát do uší!" zasmála jsem se.
„No, takže jsme se přivítali a všechno ostatní si řekneme doma!" zavelela Jane a už mě táhla z domu. Charliemu jsem pouze mávla, protože ten se na čas vydá vlastní cestou.
Cesta do Volterry trvala něco kolem šesti hodin. Nevnímala jsem to. Představovala jsem si, jak se přivítáme s mým miláčkem.
Vlastně si ani nepamatuji, jak jsme se dali dohromady a to jsem prosím pěkně upírka!
Skleróza je nejkrásnější choroba. Nebolí a každý den se člověk dozví novinku.
Věnováno IsabelleMariiLilyVolturi...
Prosím moc o komentáře, zda se s touhle povídkou vyplatí pokračovat...
Autor: DeninaLove (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek A kdo se směje teď? 1:
Skvělé! Líbili se mi citáty, kterými jsi povídku prokládala. Mám ráda takovou změnu Belly. Není ufňukaná, je to pěkná mrška a bojovnice. Jdu na další díl!
Fakt super!
parádně napsané! Určitě pokráčko.
hodně dobré:)
Super! Vážně skvělá povídka. Díky, že si jůžu číst dřív. Jsem moc ráda, že není B + E už mi z toho začínalo hrabat. A jak víš, tak Volturiovy naprosto zbožňuju, takže u mě máš body navíc.
Tahle povídka je naprosto skvělá a dokonalá a ty jsi úžasná a skvělá autorka a kamarádka. Taky víš, že chystám povídku, kde bude Bella s Caiem, tak mi drž palce, ať to napíšu alespoň ze čtvrtiny tak dobře jako ty. Zkrázka to nemá chybu.
super jako vždy :)
takáto Bella sa mi strašne páči:D
wow...:-D to je bomba ..a konečně něco s úžasným napadem kde neni E+Buž se těším na pokráčko...:-D
Táto téma sa mi veľmi páči! Píš, píš, určite si prečítam aj ďalšiu kapitolku!
Hej ae jako tohle je fakticky luxusní nápad
a konecne nejaka povidka co neni B+E...a doufám ze to i tak zůstane...a hlavne ze bude pokracko co nejdriv.....
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!