Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » A já? - Prolog

05.05.2010 (21:00) • ZuzlikAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1404×

Ten den, kdy jsem se přistělovala do Forks nikdy nezapomenu. Bylo to jako se přemístit do mého osobního pekla, ze kterého už se nedostanu. Nesnášela jsem malá města a nové začátky. Nikdy pro mě nebyly lehké. Jediné, čeho jsem se obávala byla střední škola.
Střední škola ve Forks znamenala jen něco málo přes dvěstě lidí a spoustu nudy. Každý se tu znal s každým. Chyběla mi ta anonymita, kterou jsem měla předtím. Jakmile jsem poprvé vstoupila na půdu školy, každý se na mě díval. Hned všichni věděli kdo jsem a kde jsem dřív bydlela. Ukazovali si na mě a já se cítila ztracená a nejistá. Díky tomu jsme si začala myslet, že sem nezapadnu a nikdy se mi tady nebude dařit. Ale spletla jsem se. Nejen, že jsem zde našla lásku, ale také jsem zde našla tu nejlepší kamarádku, jakou jsem kdy mohla mít.
Angela byla báječná. Skromná a milá brunetka, která se vždy usmívala a byla plná optimismu.
Vždycky mi dokázala pomoct, když mi bylo nejhůř, šla jsem za ní, tedy pokud jsem nešla za Alice, když Edward odešel, Angela mě jako první podržela. To na ní se vždycky vymluvím, když mě Alice chce vytáhnout na nákupy.
Dneska stejně jako už dlouho se šíleně trápím. Potřebovala bych to Angele říct, povědět  jí o Edwardovi, o tom kdo je, o tom co jsou všichni. Tolik mě trápí, že si před ní neustále musím dávat pozor, co říkám. Vždycky se mě ptá na Edwarda a na to, jaký byl jeho život, na jeho minulost a já si neustále něco vymýšlím, mám z toho šíleně špatný pocit a Angela mi tak bezmezně věří. Vidím jí to na očích, ale poslední dobou mi to přestává věřit, na očích jí vidím plno otázek. Už tolikrát jsem se nadechovala, že jí to prozradím, že konečně nebudu mít žádné výčitky a pak si uvědomím, že tím ohrožuju její život, že by jí pak nezbylo nic jiného než smrt nebo přeměna.
Vzpomínám si na den, když jsem je uviděla poprvé, seděla jsem s Angelou, Jessicou a jejími přáteli v jídelně a najednou vešla celá pětice andělů. Tahdy se Jess zasnila a pronesla, že by chtěla, aby ji Cullenovi taky adoptovali, Angele se při tom toužebně zablesklo v očích, ale nic neřekla, byla zamlklá jako doteď. Určitě by byla nadšená, kdyby se to dozvěděla, okamžitě by chtěla, jako já, být jako oni. Znám ji až moc dobře.
Moc bych jí to chtěla říct. Proč bych to měla tajit zrovna před Angelou? Ona má moji důvěru a já mám tu její. Tak proč jí tím tajemstvím každý den, každou vteřinu zrazuji? Přijde mi to tak... nespravedlivé.
Musím to Angele prozradit. Vím, že by mi v tom nikdo nemohl zabránit. Ani Alice a ani Edward. Nechci se vzdát své nejlepší kamarádky jenom proto, že se ze mě stal upír. Nechci ji jednoho krásného dne opustit a už nikdy ji nevidět. Zničilo by mě to, protože je Angela jako moje sestra. Patří jí kus mého srdce a navždycky bude. Nechci se už dál trápit. Nechci se užírat představou, že bych měla opustit svou nejlepší kamarádku.
Vím, že to pro Ang bude těžký, ale pokud jí to řeknu, bude se muset vzdát rodiny, tedy pokud bude chtít být jako já. Už se nechci dál skrývat, nechci ji ztratit, nechci přijít o svou njelepší kamarádku, musím jí to říct a to co nejdřív, ví, že jsem se změnila, ale neví co se stalo, je ve stejné nevědomosti jako Charlie, ale já už se nechci dál trápit, nechci dál trápit ani ji, řeknu jí to, hned zítra…

Shrnutí: ZuzlikAlice
              Sway Cullen