Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » 3- část : Poslední chvíle na …. zradu

the-host

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

3- část : Poslední chvíle na …. zraduTohle je 3 díl o Renesmee a zradě blízkého. Doufám že se bude líbit!

09.09.2009 (18:00) • Alice1810 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 971×

3-část : Poslední chvíle na …. zradu

smutná dívka

Renesmee:

Toužila jsem po lovu pum a za KAŽDOU, každou cenu!

Nevyplatilo se mi to.

Teta Rosalie mi dovolila tam jít. Podmínkou bylo aby to nikdo nevěděl. Divná podmínka. Souhlasila jsem, ale netušila jsem co se stane. Měla to být nevinná legrace a dobrodružství ….

Když jsme přechytračily tátu a Alici byla volná cesta. Všichni jeli na nákup nového oblečení. Jen my jsme zůstaly doma a chystaly se ven. Nikdo nic netušil. Měli se vrátit až za čtyři hodiny. Stmívalo se a my byly připravené. Běžely jsme rychlostí blesku, měly jsme být blízko území s pumami. Najednou mě teta chytila pevně za ruku. Nechala jsem to být, pak ale mě stiskla pevněji. Drtila mi ruku obrovskou silou ...

„Teto, co to děláš? Au, ne tak pevně…“

„Buď zticha! Nesmí tě slyšet.“ Nechala bych to, ale začala mě táhnout od místa s pumami.

Zeptala jsem se: „ Kam jdeme? Vždyť tam jsou. Já chci lovit!“ Začala jsem se kroutit aby mě pustila. Nic, držela mě moc pevně. Z očí mi vystříkli slzy. Bolelo to víc a víc ....

-Co se děje- říkala jsem si. Pořád jsme se vzdalovaly. Začínalo mi docházet co se stalo. „Té-tó pusť mě já chci pryč, už nechci lovit pumy, chci DOMŮ!“ Nebrala to na vědomí. Táhla mě dál. Začala jsem křičet. Nepomohlo to. Tušila jsem že mě nepustí a tušila jsem že mě nikdo neuslyší …. Proudy slz sílili. Vodopád tekl čím dál víc, myslela jsem na mámu. Snažila jsem se jí vklouznout do mysli jak to dělá táta nebo Alici dát znamení. Mohla jsem si za to sama neměla jsem to dělat. Neměla jsem lhát.

Je pozdě i kdyby mě pustila (což pochybuju) tak bych nenašla cestu domů. Nikdo mi nepomůže. V poslední chvíli jsem utrhla přívěšek a hodila ho na zem. Listí se rozlétlo. Nebyla šance že ho někdo najde. Zatáhla mě do podzemní skrýše a dveře zamkla.

Jsem ztracená ….

Bella:

Zdálo se mi že byla Nessie jako vyměněná. Přešla jsem to pohledem a odešla s ostatními. U nákupu se ozvala nejistota. Jakoby se něco mělo dít. Nechala jsem to být, ale pak se tom zdálo horší a horší. Nevydržela jsem to a musela se zeptat.

„Alice, nestalo se něco Renesmee?“

„Ne nic mělo by? Soustředila jsem se na někoho jiného…“ Pohlédla na Jaspera a bylo mi jasno.

„Prosím tě, Alice. Mám takový divný pocit …..“

„No dobře …“ Trvalo to chvíli a měla ten výraz jako vždy. Najednou se zachvěla a zesmutněla.

„Co se stalo?“ Ptali se všichni až na Edwarda, ten zíral do tmy jako ona.

„Renesmee!“ A tím bylo řečeno vše. Nasedli jsme do auta a jeli co nejrychleji.

Nevím co bylo horší, jestli strach o dceru nebo Edwardův výraz trápení a zrady.

Cítím se tak bezmocná.

Jak nám to mohla udělat. A my nic nevěděli. Říkala jsem že lov pum je nebezpečný, ale že i jinak to jsem netušila.

Snad není pozdě.....

Řítili jsme se rychleji, už jen kousek a jsme doma. Rychle jsme vystoupili a prohledali dům během tří vteřin....

Nikde nikdo. Dalo se čekat že tu nebudou. Určitě šly k lesu, napadlo nás v setině. Emmett zůstal, chápali jsme ho, ale neměla nám to dělat. Rozběhli jsme se. Cítili jsme v dálce přítomnost upíra. Slyšeli jsme šustění listí spadaného na zem a ještě .....

Ano ......RENESMEE!

Její pláč zněl ve tmě. Chudinka, má drahá dceruška je daleko a já udělám všechno proto abych ji našla.

Rozdělili jsme se a prohledávali kousek po kousku les. Pláč začal tichnout. Utíkali jsme rychleji. Čas se nám krátil.....

Všechno utichlo. Jen my běhali po lese. Volali jsme „Renesmee“. Nikdo se nám neozýval. Edward se skláněl nad zemi ponořen do svého smutku. Jediné co jsem mohla říct bylo: -Najdeme ji, neměj strach- Ale kdo by utišil mě? Objala jsem ho kolem ramen. Ale to neznamenalo že ji nepřestaneme hledat. Zase jsme celý les, louku i vesnici prohledali ...

Nenašli jsme nic. Byli jsme silní.... ale teď se cítíme slabí. Musíme to zvládnout.

-Jak nám to mohla udělat?- Tuhle mou otázku plnou nenávisti odvanul vítr. Ale novou přifoukl.

-Kde může být?-

Autor: Alice1810, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek 3- část : Poslední chvíle na …. zradu:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře