Sedmý díl...
08.02.2009 (16:30) • KateAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2594×
Byl to zvláštní pocit. Krájeli jsme svatební dort, podle mě to byla škoda, byl tak krásný, fotily jsme se, smály jsme se. Bylo toho na mě moc, a už jsem se v tom ztrácela. Jen co jsem se trošku zorientovala, Edward mě už zase držel kolem pasu, a upřeně mi koukal do obličeje. Chvíli mi trvalo, než jsem se to uvědomila, ale poté jsem k němu tázavě zvedla oči. Jen jemně pokynul hlavou, směrem k parketu, kde všichni očividně čekaly na náš první tanec. Znovu jsem se na něj podívala, s obavami v očích. Sehnul se ke mě a do vlasů my zašeptal, "Nedovolím, aby se ti něco stalo", pak stáhl ruku z mého pasu a natáhl ji ke mně a zašeptal "Důvěřuj mi", podala jsem mu rozklepanou ruku, a tiše jsem řekla "Věřím" a na rozklepaných nohou jsem po jeho boku zamířila na parket. Začala hrát líbezná hudba, a já si po pár vteřinách uvědomila, že tančím, s údivem jsem se podívala do jeho překrásného obličeje, usmíval se na mě. Chvíli jsem nechápala, ale pak jsem si uvědomila, že Edward mě vedl, a já bez sebemenších potíží tančila. Hudba skončila, a všichni začaly nadšeně tleskat. Edward mě políbil na čelo, a otočil se na Charliho, kterého jsem si ani nevšimla, byla jsem příliš zaneprázdněná prohlížením té andělské tváře. Neochotně jsem od něj odtrhla oči, a podívala se na Charliho, který se už zase usmíval, natáhl ke mě ruku, podívala jsem se na Edwarda, usmíval se a vedle něj stála usměvavá, roztomilá Esme. Natáhla jsem ruku k Charlimu, hudba už zněla, a já jsem opět tančila,udivená sama nad sebou. Tancovat s Charlim nebylo to samé jako tancovat s Edwardem, který se vedle nás elegantně točil s Esme, ale každou chvíli na mě koukal. Hudba konečně ustala, a já myslela, že už budu moc odejít z toho tanečního frmolu, ale vedle mě už stál s nedočkavým výrazem Emmet. Hudba opět začala, a Emmet už mě vytáčel do piruet, a do záklonů, tanec s ním mě pěkně zmohl. Hudba se chýlila ke konci, a vedle mě opět stál další nápadník, tentokrát Carlisle. Usmíval se na mě, a já usoudila, že mu nemohu odmítnout. Tančil snad lépe než Edward, pokud to bylo možné. Hudba už byla u konce, a já už si pomalu začínala oddychovat úlevou, ale příliš brzy. Vedle mě stál někdo, od koho bych to nečekala. Jassper. Rozpačitě se usmíval, a natáhl ke mě ruku, celá zmatená jsme udělala to samé. Jassper se na mě stále usmíval, tančil ladně, jako kdyby létal. Tančit s ním bylo tak snadné, byla jsem klidná. Zazněl poslední rozechvělí tón hudby, a Jassper ode mě odstoupil.V tu chvíli vedle mě stál Edward, a ruku měl opět kolem mého pasu.Nohy mě příšerně bolely, a já se o něj odevzdaně opřela.Uchichtl se, a odváděl mě trošku stranou.Když jsme byly trošku vzdáleni od té taneční mánie, sehnul se ke mě, a políbil mě, s takovou intenzitou, až se mi z toho podlamovala kolena, kdyby mě nedržel, už bych nejspíš byla na zemi. Nevím jak dlouho mě tak nádherně líbal, když se vedle nás ozvalo zvonivé uchechtnutí, ale stejně jsme nepřestaly. Po chvíli se ozvalo tiché zavrčení. Edward se ode mě odtáhl a se smíchem řekl "Nevím jak to děláš prcku, ale si strašně otravná". Alice se jen sladce usmála, a popadla mě za ruku. Zatahala ale Edward mě pořád pevně, takže nezaznamenala žádný úspěch.Podívala se na něj s výrazem, ve kterém byla naléhavost,ale Edward se zasmál.Alice na něj hodila nasupěný výraz, a tak mě políbil na čelo a odešel. Alice mě táhla nahoru, opět do své šatny. Tam mě převlékla do modrého kompletu. Podívala se na mě zvláštním pohledem, a pak se na mě vrhla.Objímala mě tak vroucně, a šeptala při tom, "Bude se mi po tobě stýskat." "Mě po tobě taky Alice, a moc". Ještě chvíli jsme stály v objetí, ale pak se Alice vymotala, a řekla"Musíme jít dolů, musíš hodit kytici, a pak už vás čeká jen svatební cesta". Sešli jsme tedy dolů, tam byly všichni vyrovnaní ve dvou řadách,mezi sebou mezeru, tvořily jakousi uličku. Na začátku uličky stál on, pořád tak oslnivě krásný, přitažlivý až hanba. Říkala jsem si že by měl být zločin vypadat tak nádherně jako on. Usmíval se na mě, a a nedočkavě mi šel vstříc. Celá moje rodina stála také na začátku uličky,se všemi jsme se objímaly, dokonce i Jassper mě obejmul. Pak jsem se otočila na Charliho, ale to co jsem viděla mě úplně odzbrojilo. Měl ruku kolem pasu půvabné ženy, byla o něco málo mladší než on, ale stále půvabná, nevěděla jsem s jistotou kdo je, ale při pohledu na ní my v hlavě vyplulo jméno Janett, byla jsem si jistá, že už jsem se s ní někdy setkala. Charli se na mě podíval a rozpačitě řekl "Bells, tohle je Janett, moje přítelkyně". Čelist mi údivem spadla a já na něj zírala jako blázen. Po chvíli jsem si uvědomila, jak pitomě musím vypadat, a tak jsem zaklapla ústa. Byla jsem šťastná že tady Charliho nenechám samotného, Obejmula jsem ho,a stiskla takovou silou, na jakou jsem se zmohla. Políbila jsem ho na tvář a on udělal totéž. S Janett, jsme si jen rozpačitě podali ruce. Nakonec jsem si nechala René. Byla uplakaná, ale šťastná, a já si při pohledu na její slzy uvědomila že už jí nikdy víc neuvidím. Chtělo se mi plakat, ale nechtěla jsem, věděla jsem že by moje slzy ublížily Edwardovi. Obě jsme se na sebe tiskly takovou silou, že to snad nebylo možné. Pustila jsem jí, a nahlas sem řekla"Miluju vás lidi", Pak jsem chytla Edwarda za ruku a on mi do ucha zašeptal"Jsi úžasná lásko"a políbil mě do vlasů.U auta jsme se zastavily, za námy houf nedočkavých, nevdaných dívek, a žen. Otočila jsem se k nim zády, a hodila kytici. Byla jsem nedočkavá kdo jí chytil, a tak jsem se opět otočila čelem k nim, a k mému údivu jí chytila Jessica. Dívala se na Mika, a on se díval na ní. Byly do sebe bezhlavě zamilovaní. Ještě jednou jsme s Edwardem všem zamávaly, a pak mi pomohl do auta. A vyjely jsme vstříc budoucnosti, vstříc osudu, vstříc věčnosti...
Autor: KateAlice, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek 2gether-7.dil:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!