Tak dneska je 31.5 a já sem vkládám poslední díl povídky 2gether-nevim kdy bude zverejnena.Driv jsem ji sem dat nestihla.Snad se bude libit i kdyz tahle kapitola je docela uboze kratka..no co...hezky cteni
02.06.2009 (18:00) • KateAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1845×
Ještě jednou jsem se podívala na Eje,políbila ho na čelo,vzala za ruku Edwarda a vyšla směrem do obýváku ,kde jsme se měli setkat se zbytkem rodiny.A pořešit to setkání s Volturiovími.Doufala jsem že tohle bude už naposledy,co je uvidíme.
Sešli jsme tedy dolů do obýváku,kde už byl schromážďen zbytek rodiny.Edward se usadil na gauč a naznačil mi abych si sedla k němu na klín,jen jsem zavrťela hlavou a sedla si před něj na zem a opřela se zády o jeho nohy.Jako první se ujal slova Carlisle.
"Takže,s vlkodlaki jsme to vyřešili,teď jsou tu ještě Volturiovi.Nevíš Edwarde co po nás chtějí?"."Nic zvláštního,proti Ejovi nic nemají,jen o něm chtějí zjistit víc a zase odejdou"řekl Edward."Dobrá tedy,pokud to je vše,myslím že pomalu můžeme vyrazit,jsem si jist že i když jsme domluveni na později,Aro už tam bude čekat.Ej ho určitě velmi fascinoval,jako nás všechny".Podíval se po všech členech a ti kývli.Zvedla jsem se ze země a pak mi něco došlo."Ale co Ej"?zeptala jsme se."Nemůžeme ho tu nechat samotného a já ho nechci budit,bylo toho na něj moc musí si pořádně odpočnout a Aro ho bude chtít vidět!"."Lásko klid"řekl Edward a pohladil mě po tváři."Eje s sebou vzít musíme ale nebude to trvat dlouho.Neboj" a dal mi pusu do vlasů."A Ej by se stejně do 10-ti minut vzbudil"řekla Alice svým zpěvavým hláskem."No tak dobře,jdu pro něj" řekla jsem a šla jsem k Ejovi do pokojíčku.Když jsem došla k jeho postýlce vypadal jako andílek.Klidně oddechoval,vlásky měl rozcuchané.Opravdový andílek,nevinný a krásný.Povzdechla jsem si a pomalu,aby se nevzbudil,jsem si ho vzala do náruče.Jen se trošičku zavrtěl ale spál dál.Dala jsem mu pusu na jeho teplé čelíčko, otočila se a šla za ostatními dolů. Edward čekal pod schody a když viděl že Ej stále spí jen se usmál a když jsem k němu došla tak ho pohladil po jeho rozcuchaným hnědých vláscích.Podívala jsem se po ostatních a ti se jeden za druhým vydali ke dveřím.Edward mě chytl za volnou ruku a vydali jsme se společně ven.Když jsme za sebou zavřeli dveře tak jsme se rozeběhli.Běželi jsme pár minut a jak Carlisle říkal,Aro a jeho garda už tam byla.
"Dobrý večer Cullenovi"pozdravil ,s úsměvem a pohledem upřeným na Eje v mých rukách,Aro."Dobrý večer Aro"ujal se slova Carlisle."Tak co potřebuješ vědět?"zeptal se Edward.Aro otočil svou pozornost na Edwarda a odpověděl"Jen chci vědět jak je to možné že ses dokázal ovládnout a nezabil jsi jí.Je to obdivuhodné a pak ještě malý Edward,je opravdu krásný,takové andělské dítě"dokončil svou řeč Aro."Dokázal jsme se ovládnout protože jí miluji,ona je smysl mé existence,nikdy bych si nepřestal vyčítat kdybych jí zabil.Ovšem teď je smyslem mé existence i Ej.A upřímně,kdybych Belle ublížil tak by me za to celá rodina nejspíš ukamenovala.Takže jsem měl hodně důvodů"odpověděl Edward."Oh,to je fascinující a řeknete mi něco o Edwardovi juniorovi?Jak roste,čím se živí atd?"zeptal se opět Aro"Živím se lidským jídlem,ale i krví,samozřejmě zvířecí a rostu docela rychle"odpověděl andělský hlásek v mé náruči.Všichni jsme se na Eje podívali a ten jen pokrčil svými malými ramínky a řekl"Chtěl jsem taky něco říct sám.Vždyť mluvit už umím"řekl a usmál se tak zářivě že proti němu i slunce skoro nehřeje.Dala jsme mu pusu na čelo a pokračovala"Je velmi inteligentní,učenlivý a dává nám všem radost do života.A to nemluvím o tom jak si každého dokáže obtočit kolem prst"řekla jsem a usmála se na Eje.
"Fascinující.No nebudeme vás více obtěžovat,ale někdy za vámi možná zavítáme,abychom viděli Eje.Jak si vede a tak.Těším se že se ještě někdy uvidíme.Naschle a těšilo nás" a pokynul své gardě k odchodu.My jsme tam jen stáli a koukali za nimi.Když už byly na rozhraní lesa a louky tak se Aro ještě otočil a řekl"Mimochodem Isabello,jste nádherná.Edward si vybral dobře"a pak zmizel."No,čekal jsem nějakou tu bitku"řekl zklamaně Emmet."Ale Emmete,doma si můžem klidně zabitkařit"utěšoval ho Jasper.Emmet hned ožil a celý se rozzářil"Tak JOOOO".Všichni jsme propukli v hlasitý smích.Ještě chvíli jsme se tak všichni smáli,a pak jsme se vydali na cestu domů.Doma jsme si užívali rodinnou idilku,plnou smíchu,radosti a lásky.
Miluji svou rodinu.A vím že ted už bude vše v pořádku.Ted budeme šťastní,budeme rodina.a hlavně budeme SPOLU,navždy.
The End
Možná že někdy v budoucnu,napíšu pokračování o životě Eje.Ale momentálně mě chytla připravovaná povídka Nevzdávej to!
Děkuju těm coto vydrželi až do konce,ale inspirace honem rychle docházela a tohle je ubohý,krátký díl ale inspirace uplně došla.Tak aspoň něco.Ještě jednou děkuju za to že ste to aspon někdo četl.
Obrovský dík vaše KateAlice
Autor: KateAlice, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek 2gether-25.díl:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!