Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » 2gether-23.dil

...Jeho výraz byl udivený.Nevěděla jsem co mu Ej přesně ukazuje ale chápala jsem ten jeho výraz.Z ničeho nic se mu v hlavě objevily cizí vzpomínky.Musel z toho mít zmatek.

Trvalo to jen okamžik.Ej stáhl svoji malou ručku a omotal mi jí kolem krku.Pohladila jsem ho po tváři a pak jsem se podívala na Andyho.Stál tam bez hnutí s nechápavým výrazem.Ještě chvíli jsem ho tak nechala stát a čekala až se vzpamatujue.Nestalo se to.

"Ehm...pse....stačilo ti tohle jako důkaz?..Vnímáš mě?".Ožil.Podíval se na mě,pak na Eje a udělal dva kroky dozadu."Jak to udělal?co to bylo?Vyvětlete mi to!!!"křičel Andy.Zpražila jsem ho pohledem a trochu tvýšeným hlasem jsem mu odpověděla"Neřvi tady na mě!Ej má takovou zvláštní schopnost,nebudu ti vysvětlovat jak to funguje ale právě ti jí předvedl.A ted mi odpověz jestli ti to stačilo jako důkaz".Chvíli mlčel a pak už klidným hlasem řekl"Musím to jít ukázat ostatním,toto rozhodnutí nemohu provést sám".Nepatrně jsem kývla hlavou,pevně jsem stiskla Eje v náruči a chytla jsem Edwardovu ruku a šla pozadu pomalým krokem k naší rodině.Andy udělal to samé a když došel ke zbylím postavám tak se k němu připojili a všichni couvali do lesa.Když zmizeli,slyšela jsem za sebou několikanásobné oddechnutí.

Otočila jsem se a viděla jsem svou rodinu jak se ke mě přibližuje a jeden po druhém mě objímali.Volturiovi stáli na místě a hleděli na nás s velikým zájmem,hlavně na Eje.Byla jsem z těch pohledů nervozní a tak jsme Eje stiskla pevněji a dala mu pusu na čelo.Emmet vedle me mu rozcuchal vlásky,řechtal se a říkul mu"Prcku,tys jim to natřel"Ej se samozřejmě začal smát Emmetovu výrazu.Jeho smích zněl jako zvonkohra.Začali jsme se smát všichni,jen Volturiovi stále postávali dál.Uvědomila jsem si že musí slyšet Ejovo srdce a cítit jeho krev.Bezděky jsem se trošku posunula k Edwardovi,který na mě nechápavě koukal.Povzdychla jsem si a opět odtlačila štít ze své mysli."Bojím se o Eje,přeci jenom je na půl člověk.Cítí jeho krev a slyší jeho srdce,co když se neovládnou?!"Edward mi stiskl ruku a pohladil mě po tváři"Neboj se,nemají to v plánu"řekl mi klidným hlasem.Věřila jsem mu,ale stále jsem byla nervozní.

Trošku jsem s sebou trhla když se z lesa ozvalo táhlé zavití.Nadzvedla jsem obočí a podívala se na Edwarda,tak jako všichni."Ještě se nerozhodli,ale jeden z nich chtěl zautočit na vlastní pěst a ostatní na to přisli a tak mu to Andy,coby Alfa,zakázal.Jeho zákaz toho dotyčného srazil na kolena,jelikož ho nemůže porušit,byl tak zoufalý,proto to vití"informoval nás všechny.Všechny jsem přelétla pohledem a zaszavila se na Alici.Snažila se pohlédnou to budoucnosti,ale nešlo jí to.Ztrápeně si povzdychla a ústy naznačila "Promiň".Nechápavě jsem se na ní podívala a odpověd se mi dostala od Edwarda"Mrzi ji ze nic nevidi,ze te nemuze uklidnit"."Ale to je hloupost,Alice netrap se tím,my to zvládnem"řekla jsme jí.Ej se v mé náruči zavrtěl a trošku zasténal."Neboj se zlatíčko,brzy to zkončí a pak už budeme mít klid"zašeptala jsem mu do ucha."Já vím mami,ale já už chci domů"řekl a zývnul.Podívala jsem se na oblohu a žasla jsme úžasem.Vyšli jsme po půlnoci a ted už bylo Slunce na obloze a mířilo si to k jejímu středu.Vůbec mi nedošlo jak dlouho tu jsme.CHudák Ej,musí mít hlad a musí být ospalí.Zalila mě vlna vzteku na ty smradlavé psi a myslela jsem že pokud se neobjeví co nejřív tak je asi zabiju.Jasper mou náladu vycítil a ihned ke mě posílal vlny klidu.Vděčně jsem se na něj usmála a on mi úsměv oplatil.Byla jsem ráda že tady Jasper je,kdyby ne,nevím co bych dělala.

Edward vedle mě zpozorněl"Už rozhodli.Vracejí se"řekl.Podívala jsem se na něj s nadějí že podle jeho výrazu poznám jak se rozhodli,ale jeho tvář byla dokonale kamenná,bez jakéhokoliv výrazu.Mátlo mě to.Proč to přede mnou a před ostatními tajil?!.

Vlci vstoupili na louku a mě do nosu udeřil neuvěřitelný puch.Za tu chvíli co tu nebyly se tu jakž takž dalo dýchat,ale jakmile se vrátili tak se vrátil i ten puch.Došlo mi,že jsou ve své vlčí podobě.Co to znamená?Že bude boj?Pane Bože to nééé!!!

Největší vlk štěkl."Edward se na něj podíval a trošku se usmál."Chtějí abych to řekl já.Chtějí dosud co nejdřív vypadnout"odmmlčel se a my všichni jsme začinali být docela nervozní."Milá rodino...a Volturiovi....mám vám oznámit,že se rozhodli že boj nebude.Věří nám,ale budou nás prý sledovat".Carslisle se podíval na vlky a řekl"Děkujeme vám".Vlci kývli svýmá velkýma hlavama a po zadu se vyplížili z mýtiny.Carlisle se otočil a políbil Esme,Alice skočila Jasperovi kolem krku,políbila ho a pak začala svým zpěvavým hláskem vykřikovat"Já vidím..konečně vidííím",Emmet chytil Rose kolem pasu a políbil ji a já s Edwardem jsem jen stáli a koukali si navzájem do očí.Esme k nám přispěchal,vzala si ode mě Eje a já měla konečně volné ruce.Skočila jsem Edwardovi kolem krku a políbila jsem ho.Když jsem se od něj odtáhla tak mě vyzdvihli do vzduchu.Opírala jsem se mu rukama o ramena a on mě pevně držel kolem pasu.Sehla jsem se abych ho mohla políbit a on mě pomalu spouštěl na zem.Naše rty se setkali a já byla v tu chvíli nejšťastnější bytostí na světě.Co na světě,ve Vesmíru.

Došla jsem k Esme a vzala si od ní Eje a políbila jsem ho na čelo,pevně jsem ho stiskla v náruči a šeptala mu do ouška"Ty můj šikulko,zvládl jsi to.Miluju tě."Edward ke mě přišel a chytil mě kolem pasu,políbil Eje na tvář a řekl"Táta s mámou tě milujou"."Já vás taky"odpověděl Ej ,zývl,zavřel oči a usnul.Byl tak sladký a neviný.Vydali jsme se pomalým během domů.

Když jsme dorazli domů,uložili jsme s Edwardem Eje a šli ještě dolů do obýváku.Všichni jsme se navzájem objímali,Emmet byl jako u vytržení,dal mi bratrskou pusu na tvář a vyhodil mě do vzduchu a tím vyvolal u celé rodiny záchvat smíchu.Chvíli jsme tam tak stáli a navzájem se obývali,a pak jsme po dvojicích zamířili do svých pokojů,a věnovali se sami sobě.