Další kapitolka:-D......udělala jsem trošku otevřenej konec. Protože jsem nechtěla hned zveřejnit osobu, která bude pro celou povídku velmi důležitá....Tak pls komenty ať mám důvod psát šup, šup:-D XoXo
12.11.2009 (13:30) • Casidy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1348×
16-Kapitola
Probudila jsem ve tři ráno. Bradley se po mě sice podíval, ale otočil se a spal dál. To mě to tak jednoduše nešlo, nebyla jsem si jistá, jestli jsem film dokoukala do konce, nebo jestli jsem to zalomila už v půlce. Ačkoli jsem se převalovala v posteli ze strany na stranu, usnout se mi nepodařilo. Nejhorší bylo, že jsem z chodby slyšela ty zvuky. Byla jsem si jistá, že tam pořád někdo chodí. Čerstvý vzpomínky na film, mě utvrzovaly v tom, že tam na mě číhá nějakej masovej vrah, kterej má slabost pro černovlásky.
,,Jedna ovečka, dvě ovečky, tři ovečky... a pořád ty zvuky
,,čtyřicet-jedna oveček, čtyřicet-dva oveček... a čím dál hlasitější
Sto-patnáct oveček, sto-šestnáct oveček... Tak ale už toho mám vážně dost
,,Bradley!“ zacloumala jsem s ním nešetrně
Zahuhlal a nic
Rozsvítila jsem lampičku a zkusila to ještě jednou
,,Bradley!“ zařvala jsem na něj, až jsem se lekla, aby to neprobudilo mamku
,,Co je, co se děje?“ posadil se a mhouřil oči do tmy
,,Já myslím, že nám někdo chodí po chodbě,“
,,A kdo?“ zívnul
,,No to právě nevím,“ I v tý tmě jsem viděla jak protočil panenky
Neochotně se vysoukal z pod peřiny a vyšel na chodbu.
Slyšela jsem jak tiše zaklel a když rozsvítil, nevydržela jsem to, a šla jsem se mrknout taky
,,No ty vypadáš…..“ zachechtal se a kousek se posunul.
Tím udělal prostor abych se taky podívala.
,,Kelly?“ podivila jsem se
Až když jsem se podívala zblízka pochopila jsem co tím ,,Ty vypadáš“ Bradley myslel
Ano byla to Kelly a měla ji jak z praku. Šmínky všude rozmazané po obličeji, na krku dva čerstvé do fialova zbarvené cucfleky. Smrděla kouřem a kdoví čím ještě. Měla jsem chuť zhasnou a nechat jí tam, takhle se zřídit ve 14!
,,Kelly? Slyšíš? Kelly?“ Bradley ji propleskal, ale smát se nepřestával
Trochu se probrala, ale nic kloudného jsme z ní nedostaly
S Bradleyho pomocí jsme jí odvedly do koupelny. O zbytek jsem se už musela postarat sama. Svlékla jsem ji a navedla do vany. Dva fialové fleky vyzařovaly na dálku. Snažila jsem se nemyslet na to, co to udělá s mamkou. Studená voda se osvědčila.
Protřela si oči a podívala se na mě skelnýma očima
,,Seš pako!“ oznámila jsem jí
,,Já vím,“ řekla a vyškrábala se z vany, posbírala si svý věci a šla do svýho pokoje. Když jsem jí za 2 minuty šla zkontrolovat ležela v posteli a oddychovala.
Bradley opět ležel v posteli, ale nespal.
,,Tak záhada kroků na chodbě vyřešena, tak můžeme jít zase spát ne?“
,,Já už neusnu,“ namítla jsem
,,Je půl čtvrtý ráno, co chceš jako dělat?“
Pokrčila jsem rameny
,,No tak, udělala chybu, každej si tím musí projít,“
,,Viděl si ji? Je jí 14 Brady, je to ještě dítě!“
,,Asi zapomínáš kolikrát jsem tě já viděl v takovýmhle stavu a to ti bylo ještě míň,“
,,Ale já k tomu měla důvod,“
,,Toho debila?“ ušklíbnul se ironicky
Kývla jsem a vzpomněla jsem si na Toma. Jeho čokoládový oči, na jeho slova, když mi sliboval, že na mě počká a pak spolu někam utečem. Utekl ale né semnou. Bylo mi 14 a jemu 20. Toho večera jsem začala klukům ubližovat já. Hodně jsem pila a začala jsem kouřit. Nechala jsem kluky aby mě měly rádi, pak jsem je nechala. Přinášelo mi to uspokojení.
A když jsem se rozhodovala kam na střední měla jsem jasno, pryč odsud, nechat minulost za sebou a to se mi naštěstí povedlo.
,,Promiň, já jen nechci aby udělala stejnou chybu jako já,“ podívala jsem se omluvně po Bradlym.
,,Nemusíš se mi omlouvat, a neboj, dám na ni pozor,“
,,Však já vím,“ ujistila jsem ho a konečně v jeho náruči usnula
Bohužel dnešní noc mi moc spánku nebylo dopřáno. V osm ráno mi zvonil mobil, nevšímala jsem si ho. Jenže jakmile dozvonil mobil, ozval se domovní zvonek. S Bradlym to samozřejmě ani nehlo, pořád spal jak nemluvně. Zvonění přibývalo na intenzivitě. Vlezla jsem si do županu a s hlasitým zívnutím sem zanadávala na dosud neznámého narušitele.
Očekávala jsem, že to bude mamina, chodí totiž každou sobotu nakoupit,a že si zapomněla klíče.
Měla jsem pravdu, opravdu tam byla mamina, ale né sama.
Autor: Casidy, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek 16. Kapitola - Jaká matka, taková dcera:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!