Takže velká omluva...Zato že nepřidávám, páč opravdu nemám čas psát brigáda kámoši=prázky Zejtra odjíždím až dokonce prázdnin n moravu....Takže už (nejspíš) dodonce prázdnin ni nepřibyde. Opravdu ještě jednou fakt sorry
16.08.2009 (20:00) • Casidy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1399×
<!-- @page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm } P { margin-bottom: 0.21cm } --> <!-- @page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm } P { margin-bottom: 0.21cm } A:link { color: #000080; so-language: zxx; text-decoration: underline } A:visited { color: #800000; so-language: zxx; text-decoration: underline } -->
14, Kapitola
Musela jsem usnout. Budík ve tvaru medvídka Pu ukazoval něco krátce po pátý. Spala jsem bezmála 3 hodiny. Ten budík byl vlastně jedinou věcí, která mi z dětsví v pokoji zůstala. Vždycky, když jsem se v noci bála, brala jsem si ho s sebou do postele a úpěnlivě pozorovala ručičky a počítala kolik času ještě zbývá do rána.
Naštěstí se mi nic nezdálo, dovedu si představit, kdo by v mých nočních můrách hrál hlavní roli. Převlíkla jsem se do domácího a vydala se dolů. Už tak mi bylo divný, že mě ještě nikdo nevzbudil. I když tuhle záhadu jsem si vzápětí odůvodnila. Rodiče jsem zastihla v kuchyni. Zatímco mamča připravovala maso, taťka mazal na veku jakousi pomazánku.
,,Něco mi uniklo?“ Zeptám se a prstem si naberu hrudku pomazánky. Čímž si opět vysloužím plácnutí přes prsty, dnes už podruhý.
,,Roger s Evelyn příjdou na večeři,“
,,I s Bradleym?“ zeptám se. Mamka pouze pokrčí rameny
Kvůli návštěvě se učešu a decentně nalíčím. Přihlásím se na počítač a napíšu adresu, která byla v dopise z castingové kanceláře. Moje jméno je opravdu napsané vedle role Rachel. Jenže jelikož jsem ještě nic nepotvrdila, nic dalšího na stránkách podnikat nemůžu.
Zkusila jsem vytočit Jennyno číslo, ale stejně jako tako kdykoli před tím mi nahlásilo, že je účastník dočasně nedostupný. Začínalo mi to být celý nějaký divný. Ani né tak to, že by byla 14 dní nemocná, ale to, že se za tu dobu ani jednou neozvala, nemůže věštit nic dobrýho.
Natáhnu se na postel a navolím si na hifi věži cd 3. Je to mix pomalých polských písniček.....v prváku jsem si polštinu zvolila jako volitelný předmět.
Vyučuje ho mladá polka, která se usadila právě v Canadě. Dá se říct, že jsem se od té doby, ale vůbec nic nenaučila, né že bych to flákala, ale polština je neuvěřitelně těžkej jazyk. Stejně jako všechny evropský a právě to se mi na tom líbí nejvíc.
Zvonek oznamující, že návštěva dorazila. Odpornej zvuk, kterej absolutně zazdil myšlenky na cokoli jinýho, než kdy někdo konečně dojde otevřít.
Autor: Casidy, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek 14,Kapitola-Jaká matka, taková dcera:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!