Další díl popisuje útrapy našeho oblíbeného Bellerofona Wona. Rozhodl se, že o tajemných sourozencích zjistí, co se dá.
07.08.2010 (20:30) • Shire • FanFiction parodie • komentováno 0× • zobrazeno 2979×
Po obědě následovala biologie, jediný předmět, který mi jakž takž nevadí, ale nesmí se zrovna probírat krev. Málem jsem se přizabil o práh, ale ustál jsem to. Všiml jsem si větráku, uff, aspoň, že tak! Tady snad nemají klimatizaci. Stoupl jsem si před větrák a rozpřáhl ruce. Ozvala se velká rána. Ve třetí lavici, kde bylo jediné volné místo, koukaly místo hlavy dvě nohy. Ale moc sexy nohy. V tu chvíli mi došlo, kdo to je. Edie Coolenová. Pěkně to začíná, povzdechl jsem si a šel jsem si k učitelce pro učebnice.
Učitelka byla taková ta typická nudná semetrika, co odkecá svoje a je jí jedno, jestli ji posloucháte, nebo ne.
Oddechl jsem si, alespoň bude klid. Zatímco si učitelka vykládala něco o tasemnici, že ji máme sníst, když chceme zhubnout a další voloviny, pozoroval jsem Edie. Seděla na kraji své židle a vypadalo to, že pokud brzy nezazvoní, že se přesune na parapet a z parapetu do otevřeného okna, a já nechtěl ani pomyslet, jak moc sexy by byl ten mastnej flek, co by po ní zbyl. Naštěstí zazvonilo a ona jako namydlený blesk zdrhla z učebny.
Nešťastně jsem se vydal do šaten u tělocvičny. Hodina tělocviku dopadla úplně strašně. Byl jsem v týmu s Miki a málem jsem ji přizabil. Když couvala, zakopla o mě a odporoučela se k zemi. Když se zvedla a podívala se na mě, skácel jsem se já. Z nosu jí tekl tenký pramínek krve. Jakmile jsem ucítil tu lehce narezlou vůni a spatřil tu barvu (nebo taky, že vyplázla jazyk, dotkla se jeho špičkou nosu a potom tu krev slízla), nevydržel jsem to. Potom už si pamatuju, že mě máma odvezla k nim na stanici. Prý důležitá práce, že mě nemohla vysadit doma. Tsss, vždyť náš dům je v půli cesty...
Když jsem se konečně dostal domů, začal jsem přemýšlet o Edie. Je tak krásná, že nemůže být člověk! Můj nástěnný kalendář mi dal za pravdu, bylo na něm napsáno: „Pro rok 1994". Na první straně byla holka, co byla Edie na vlas podobná. Otázka tedy zní, kdo je Edie a její sourozenci?
Chtěl jsem začít pátrat, ale ona se ve škole neukázala. Neukázala se ani celý další týden, ale její sourozenci ve škole byli. Je to vážně divné...
Když jsem dnes přišel do učebny biologie, ona seděla na svém místě. Chtěl jsem se zeptat, co jí na mě vadí, ale předběhla mě.
„Ahoj, ty musíš být Bell, jsem Edie Coolenová. Omlouvám se za to, jak jsem se minule chovala."
„To je v pohodě," odpověděl jsem.
„Jak se ti tady v Soks líbí?"
Po pravdě jsem odpověděl: „Moc ne, nemám rád zimu a vlhko."
„Tak proč ses přestěhoval na nejvlhčí místo ve státech?"
„Tátova nová žena mě nemá ráda, tak jsem se přestěhoval k mámě." „Hej, co to máš z očima?" nemohl jsem se nezeptat. Její zlatavé oči pomalu dostávaly odstín šatiček pro panenku Barbie.
„Ale, neseděj mi kontaktní čočky, mám nějakej problém z očima," odpověděla, ale mně se to nezdálo.
Potom učitel vyhlásil, že je čas na písemku a poslal nám papíry. Když jsem Edie posílal její test, dotkl jsem se neopatrně její ruky. Byla ledová.
Takže si to dám dohromady, řekl jsem si doma. Je neuvěřitelně rychlá, krásná, její kůže je ledová, má divný oči a... Já fakt nevím, pro dnešek toho nechám. Ale osud mi nepřál.
„Belle?" křičela z přízemí máma, „Jay volala, prej máš rychle jet do La Puch! Prej ti zapomněla udělat něco s brzdama!"
Cože? Já jezdím na mokrý silnici bez funkčních brzd? No, nevadí, přežil jsem to do teď, tak to do zítřka počká.
Naskočil jsem do svého vozidla a jel do školy na zápas v basketu. Samozřejmě, že jen jako divák. Bude tam celá škola, možná potkám Edie.
Cestou jsem si akorát stěžoval na námrazu. Vjel jsem na školní parkoviště a dostal jsem smyk. Bylo to jako ve zpomaleném záběru. Klouzal jsem po ledu a obrovský strom se ke mně pomalu ale jistě blížil. Koutkem oka jsem zahlédl zděšenou Edie stát u vchodu do tělocvičny. Najednou mé auto do něčeho narazilo, Edie stála před ním. Prolétl jsem předním sklem a přistál jí v náruči, potom jsem ztratil vědomí.
Děkuji za komentáře u minulé kapitolky. Doufám, že u téhle kapitoly taky nějaké necháte.
Autor: Shire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie
Diskuse pro článek Naruby - 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!