Tohle je více méně parodie na Edwarda ještě předtím, než poznal Bellu. Chcete vědět, co má za nemoc? A proč Mike Newton má trauma na celý život? Doufám, že vás pobaví Edward, který se na jeden den stane... čím? To si musíte přečíst. XD P.S.: Teame Edward, neuraž se! :)
06.12.2010 (10:30) • MartinaBlack • FanFiction parodie • komentováno 13× • zobrazeno 7512×
Pohled nikoho:
Edward Cullen, stoosmiletý mladík, kterému je sedmnáct, trpěl SÚ, to znamená Syndrom úplňku.
Každý úplněk se zbláznil a dělal věci, které by normálně nikdy - říkám nikdy - neudělal. Tentokrát, půjde o neúmyslné přivodění Mika Newona k infarktu…
Pohled Emmetta:
„To by mě zajímalo co tentokrát Eda vyvede,“ řekla mi moje Rosalinka, ležící na mé hrudi.
„Jo… to mě taky,“ usmál jsem se. Opravdu mě to zajímalo. Už se stalo to, že Edward šel do školy jako Chuck Norris, taky se neúmyslně vyspal se školní hospodářkou. Ale pořád ještě se mi nesplnilo přání. To přání bylo, aby se z Edwarda stal… buzík, homole… no prostě GAY! To je to, po čem toužím. Teda až po Rosalii… A to mi připomíná… začal jsem Rose líbat v úmyslu, že si užiju zbytek noci a těšil se na zítřejší ráno… Edwarde, Edwarde.
Konečně jsem se dočkal rána. Rychle jsem přišmajdil do Edwardova pokoje a dostal šok. Stěny byly vymalovány na křiklavě růžovou, na bílé pohovce růžovoučké chlupaté - ano, chlupaté - polštářky a na stěnách plakáty se Spongebobem s nápisy jako „Jsi můj upírek“. A to nejlepší bylo něco, nebo spíš někdo uprostřed pokojíku. Edward. Měl na sobě vypasované růžové kalhoty, tílko s flitry a kozačky s ostruhama. Vlasy měl uhlazené gelem snad z devatenáctého století a na puse růžový lesk. Hádám s příchutí malin, ne, že bych ho ochutnával. Edward na mě mrkl řasenkou od Maybelline a řekl něco, co na věky nezapomenu.
„Ahojky, čauky, hezký den, zdraví tě Edíček s medvídkem!“ a vytáhl z kapsy méďu. Dostal jsem výtlem, že by to slyšel i Darth Vader kdesi ve vesmíru. Válel jsem se po podlaze, nebo spíš po Edwardově růžovém koberci a v duchu děkoval bohu za splněné přání. To včera padaly světelné meče? Děkuju!
Ani si nedovedete představit ten trapas, když jsme dojeli ke škole. Edwardovým růžovým volvem. Ano, růžovým. To asi dělal celou noc, místo aby si užíval, jak se sluší a patří.
Takže teda, abych neodbíhal od tématu. Dojeli jsme do školy a všichni na nás čuměli jak vyoraný myšky. Ve škole bohužel žádného gaye nemáme, a tak Edward zůstane sám… no co, alespoň to bude sranda…
„Emmettíku?“ ozval se můj bráška.
„Co je buz… Edwarde,“ potlačoval jsem smích. Ten jeho bezbimbásní hlas byl nehorázně vtipný.
„Prosím, až bude oběd, předal bys Mikeovi Newtonovi tenhle dopis?“ zeptal se s nevinným úsměvem na kukuči.
„Ale jistě,“ předstíral jsem klidnou tvář, ale vevnitř mě to vřelo.
Edward zmizel a celé parkoviště koukalo na jeho kroutící se sedinku. Bože!
Otevřel jsem dopis a cítil známou vůni playboye. Edwarde! Ty kopyto! Nadával jsem mu v duchu. Určitě mě slyší.
Četl jsem:
Milý Mikeu. Od chvíle co jsem tě poznal, nedokážu myslet na nic jiného než na tvá poměnkově modrá očička. Jsi jako má osobní značka heroinu. Tvá mužná vůně mi nabuzuje všechny nejtajnější a nejhlubší fantazie. A tak se lev zamiloval do jehňečího.
S láskou tvůj Edwardík, muck!
Dopis skončil. Zíral jsem na to a měl jsem chuť se zabít. Vnitřní záchvat smíchu bylo to nejhorší, co jsem kdy zažil. Skácel jsem se do kaluže a tlemil se jak pubertální holka. Tohle na mě bylo moc!
Vyučování pro mě bylo utrpení. Nejenom, že mě Alice probodávala nenávistným pohledem, protože jsem si zamazal džíny, ale taky jsem se nehorázně těšil na oběd. Až uvidím Mikeův výraz! Ale do oběda ještě dlouho. A tak jsem musel další hodinu poslouchat praktiky páření vlků, které nás učil profesor.
Konečně zazvonilo. Vyběhl jsem ze třídy téměř upíří rychlostí, abych byl v jídelně první.
Edward tam už byl a lakoval si nehty. Mike seděl pět stolů od něho. Edward na mě vrhal významné pohledy.
„Sklapni,“ naznačil jsem mu ústy.
Došel jsem tedy k Mikeovi a dal mu dopis.
„Tohle ti posílá Edward,“ usmál jsem se. To ještě bude stát za to!
Mike na mě koukal nedůvěřivě. Pobídl jsem ho kývnutím hlavy. Otevřel dopis a já sledoval jeho obličej. Jak četl, jeho obličej vypadal znechuceněji a znechuceněji. Jo!
„Co to má bejt?“ zeptal se.
„Milostný dopis od Edwarda, co by?“ nevinně jsem se usmál.
„Já nevěděl, že je gay. A odkdy jsem jehněčí?“ ptal se.
„Mě se neptej. Zeptej se jeho!“ ďábelsky jsem se rozesmál a šel si sednout za zbytkem rodiny. Po chvíli se přidal Mike k Edwardovi a začal na něj řvát, co si o sobě myslí, posílat mu takový prasárny. Edward se rozbrečel.
Ano normálně se rozbrečel! Jasper a já jsme se rozesmáli a Alice s Rosalie dělaly, že k němu a k nám nepatří. Na náš stůl musel být pohled. Brečící Edward ve svém růžovém ohozu, Mike Newton s naštvaným výrazem a růžovým dopisem v ruce, já s Jasperem, jak se válíme na zemi smíchy a Alice s Rosalií s výrazy ve stylu *já tady nejsem*.
Nakonec Mike odešel a já s Jasperem jsme se uklidnili. Edwarda jsme odvedli do auta. Nastoupil jsem si na místo řidiče a Edwarda jsme posadili dozadu k Rose a Alici. Vyrazili jsme směrem domov. Edwardova nemoc má takovou zvláštnost, že vždycky noc potom usne. A pak ráno se probudí a nic si nepamatuje. Tedy skoro nic.
A tak když jsme ráno s Rosalií skončili s, víte čím, ozvalo se s Edwardova pokoje zahýknutí: „Co se včera stalo?“ Aha! Edwardův růžovej pokoj! Vyrazil jsem směrem k němu a zase dostal výtlem.
Edward stál v pokoji a zděšeně si prohlížel všechny ty růžové krámy. Zároveň znechuceně koukal na svoje oblečení ze včera. A pohled na něj v růžovém saténovém pyžamku, které ukradl Alici, stál za to. Věřte mi, že jo. Už se těším, co mu úplněk nakáže příště…
Autor: MartinaBlack (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie
Diskuse pro článek I pan božský má své dny...:
A tak se lev zamiloval do jehněčího
Boží
Jdu na 2. část! Tohle je jedním slovem bomba! Edward jako gay...
Hezká představa.
Tak som sa vážne pobavila Chudák Eda
Náhodou, je to boží! Tak dobrou parodii jsem už dlouho nečetla! Jdu na druhou část.
AlliceVolturiCullen: Hele, já proti kritice nic nemám, ale ta kritika musí být od někoho normálního. Fakt mi nic nezlepší náladu víc po blbým dni když přijdu na Stmívko a vidím tu v komentářích jak jsem neschopná a že neumím psát parodie. Tak prosím mě nech, ano?? Stejně si to nikdy nepřečtě, tak komu na tom záleží!
Hm, mám z toho zmiešané pocity, ale to bude asi mojou momentálnou mizernou náladou. Ale na druhej strane to bolo ozaj vtipné, priznám sa, že ja neviem písať absolútne paródie, takže obdivujem každého, kto niečo takého napíše.
P.S. Chudák Edward.
MartinaBlack: Ježiši nech jí! nemusíš bejt hned protivná! Je to její názor!
cechovicovam : Neuspěšný pokus o parodii? A co těch 70 komentářů ve kterých všichni říkají jak se jim to líbí? Až nějakou parodii napíšeš, tak teprve kritizuj mě. Myslím že by bylo jasný čí parodie by byla úspěšnější...
nic moc, neuspešný pokus o parodiu
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!