Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction parodie » Emmett a zlatá rybka

24.07.2010 (19:30) • WereVampira • FanFiction parodie • komentováno 3× • zobrazeno 5397×

Emmett a zlatá rybka

Emmett se jednou nudil, a tak si řekl, že zkusí zajít na ryby, samozřejmě nevěděl, jak se správně rybaří, a tak vzal prut a začal s ním zběsile máchat ve vodě. /Říkáte si, že takhle žádnou rybu nikdy nechytí? Omyl, jedna se mu tam namotala - omylem./

„Hele zlatá rybka." Prohlížel si úlovek

„A sakra, já s tou kocovinou měla vážně zůstat doma." Skelným pohledem si prohlížela, kde je.

Asi po minutě konečně zaostřila na Emmetta a spustila.

„Ach, rybáři, pusť mě zpátky do vody, jsem kouzelná rybka, když mě pustíš, tak ti splním přání."

Emmett už se radoval, ale pak si vzpoměl, že zlaté rybky plní vždy tři přání a hned pokládal stížnost.

„Hele, neplní zlaté rybky náhodou tři přání?!" řekl hromovým hlasem.

Rybka se zamyslela, což jde s kocovinou opravdu těžko, ale nakonec usoudila, že má rybář pravdu, tak mu tedy slíbila tři přání. Emmett ani neváhal, vysvobodil ji a hned vymýšlel, co si má přát. /Jako bysme neznali Emmetta, aby nepřišel s něčím šíleným./

„Už vím!" jásal radostí.

„Tak co je tvé první přání?" Rybka vykoukla nad hladinu.

„Chci, abychom žili v pohádce."

Rybka se nejdřív zarazila, ale pak nad tím mávla ploutví a řekla: ,,Čáry, máry kuří nožka, ať je z tebe alvais vlož..."

„Co?"

„Sakra, špatnej text, to bylo předevčírem pro toho cikána, co chtěl bejt bílej, štíhlej a chtěl, aby se na něj holky lepily... tak znova... čáry, máry, fuk!... a je to!"

„To bylo všechno?“ Nějak tomu nerozuměl.

„Jo, co by jsi chtěl? Abych tu tancovala a aby všude lítali jiskry? Co kdyby někde něco chytlo?"

„Vždyť jsi ve vodě?"

„Hele, nech si svý připomínky a říkej další přání!" Naštvaně kroužila ve vodě.

„Ještě nevím, povím ti to až později."

Emmett zatím utíkal domů, aby jim tam řekl, co se mu stalo. Rybce se z naštvání rozbolela hlava a plouživým plutím odplouvala domů pro acilpirin.

Emmett už byl zatím doma, ale nějak to tu nepoznával, místo jejich moderního domu zde stál starý strašidelný hrad. /Jak mohl vědět, že je to starý strašidelný hrad? Snadno. Přečetl si to na ceduly u hlavní brány - nebyli peníze na opravdový hrad z pohádky, tak si ho rybka půjčila z DISNEY Landu./

Podle naštvaných křiků našel v hradě zbytek rodiny.

„Rodino, že neuhádnete, co se mi dneska stalo?" Nikdo ho nevnímal.

Všichni se překřikovali s teoriemi, proč jsou tady. Carlisle to přikládal nějakému druhu hypnózy, Alice to považovala za peklo. /Protože byly všechny šatníky v tomto domě plné černých zatuchlých plášťů./

Edward se přikláněl k tomu, že za to můžou Volturiovi, i když netušil, jak by sem tak rychle dostali celý hrad. Rosalii bylo jedno, kdo to způsobil a chtěla jen zpátky své zrcadlo. Jasper zatím vymýšlel strategii pro možný boj a Esme trnula hrůzou nad tou spoustou prachu, co tu bude muset utírat, ani nemluvě o pavoucích. /Jen pro informaci. Esme trpí arachnofóbií, bojí se pavouků - proč, když jí jako upírce nemůžou ublížit? To netuším, to se jí budete muset zeptat sami./

Asi po hodině dohadování si konečně všimli i Emmetta, který jim řekl, co se stalo. Všichni se na něj koukali s vykulenýma očima.

„Zlatá rybka?" opakoval po něm nevěřícně Carlisle.

„To si snad ze mě děláš srandu? Okamžitě jí řekni, aby bylo zase všechno v normálu!" běsnila rozzuřená Alice.

„Zklidni se, dceruško, nejdříve bysme si to tu mohli prohlédnout, ne? Nestává se přece každý den, aby ses dostala do pohádky," snažil se ji uchlácholit Carlisle, záhadným způsobem to pomohlo a Alice byla během chvilky zase jako sluníčko. /Že by za to mohl Jasperův dar? - Jasper dělal jako by nic./

Při prohlídce hradu zjistili, že je zařízen jako každý správný strašidelný hrad, staré svícny, pavučiny, místo postelí rakve, všude prach, místnosti laděné v temných barvách, sklepení je využité pro promítání hororových filmů, no prostě takový normální strašidelný dům.

Jelikož je v tuto dobu noc, tak Emmetta napadlo, že by den mohli přečkat třeba v rakvích, když jsou vlastně upíři. Jeho nápad se neuchytil, ale jak se blížilo ráno, tak všichni začali pociťovat neurčitý a neznámí pocit, bylo to jako únava.

Nakonec to nevydrželi a opravdu si všichni nalezli do rakví. /Záhadným způsobem všichni usnuli a probudili se až po stmívání, kdy si všichni všimli, že mají na sobě černé pláště a že jim značně narostli špičáky - tipyčtí upíři ze strašidelného hradu./