Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - Shrnutí povídek » B+E na Dartmouthu 4. kapitola

28.09.2009 (12:45) • ivjur • Shrnutí povídek • komentováno 0× • zobrazeno 1780×

Bylo tu několik dveří a každé skrývaly svá tajemství.  Za každými je nějaký pokoj, který má svůj příběh. Všechny místnosti domu, mají něco jako svou vlastní kroniku, v které je vše zaznamenáno. Každá rýha na dřevěném obložení zdí chodby, má své opodstatnění. 
A tak jsem otevřela dveře, které byly hned vedle pohovky, která lákala k posazení se. Přišlo mi trochu zvláštní dávat na chodbu gauč, ale Alice určitě věděla, co dělá. Jako všechny, byly i tyto dveře ručně zdobené. Na každých byl jiný motiv. Mohla bych si je prohlížet hodiny, ale potřebovala jsem nutně zavolat Esmé. Vstoupila jsem tedy do pokoje, který byl velký, asi jako naše ložnice. Udivilo mě slunce, které se do oken pokoje opíralo. V zimních měsících slunce často nevycházelo. Přišlo nám to vhod, protože lidé by jinak poznali, jak se od nich lišíme.
Má kůže se začala třpytit, jako stovky diamantů. Připadala jsem si jako diskotéková koule, zavěšena nad hlavami tančících lidí. Nedokázala jsem odolat pokušení. Podívala jsem se na sebe do zrcadla visícího na stěně.  Musela jsem trochu přivřít oči. V zrcadle jsem toho moc neviděla, protože se vše jen odráželo zpět. Vzpomněla jsem si na chvíli, kdy jsme spatřila Edwarda poprvé na slunci. Vzpomínky z lidského života jsem vnímala jako by přes matné sklo. Moje nynější oči viděly každičký detail. Konečně jsem se pořádně rozhlédla po pokoji. Měl sloužit asi jako ložnice pro hosty. Nedokázala jsem si představit, kdo by u nás chtěl přespat. Ale prozatím jsem to neřešila. Ale ta postel mi byla ale až příliš povědomá. Ano, připomínala mi tu, která byla na ostrově, kde jsme strávili líbánky. Byla to ta ve světlém pokoji. Spali jsme na ní jen jednu noc – vlastně já spala, Edward jen celou noc ležel vedle mě. Potom jsme se přestěhovali do modrého pokoje, kvůli peří z polštářů, které Edward předešlou noc roztrhl.
Podlaha byla ze světlých prken. Došlo mi, že má asi představovat písek. Písčité pláže na ostrově byly nádherné. Ještě jednou jsem se rozhlédla po pokoji a chystala se odejít. Ale najednou jsem si všimla, že v tapetě, která pokrývala zdi pokoje, jsou nějaké dveře. Chytla jsem za kliku, která byla tak šikovně pomalovaná motivy tapety, že ji skoro nešlo vidět mezi okolím. Otevřely se malé dveře a já vešla dovnitř. Objevila se malá koupelnička jen s jedním malým okénkem. Trochu mě zklamalo, že se tu nenachází nějaká tajemná komnata, která je skoro v každém starém domě.
Protože jsem neměla času na zbyt, rychle jsem za sebou zavřela dveře. Nejprve ty šikovně schované, kterých jsem si málem nevšimla, pak od celého pokoje a pokračovala jsem dál chodbou.
Po otevření následujících dveří, mi došlo, že si Alice nemohla nechat ujít důvod k velkému nakupování nového oblečení. Místnost sousedící s tou předešlou, byla skoro ze všech stran lemována skříněmi, šuplíky, poličkami a regály. Všude bylo tolik šatů na ramínkách, triček a kalhot úhledně složených v komíncích. Boty byly úhledně poskládány po dvojicích za sklem ve velké skříni. Pod každým párem byly bodová světla, která je osvětlovala. Nechybělo ani velké zrcadlo, před kterým byl tlustý obdélníkový koberec. Připomínal mi módní molo, které bylo zakončené právě tím zrcadlem. V jednom rohu jsem uviděla mé oblíbené křeslo z naší chaloupky. Vedle něj, jsem konečně uviděla tak dlouho hledaný počítač na malém pracovním stolku. Hned jsem k němu přisedla a chystala se poslat email Esmé. Zavrhla jsem tedy svůj předešlý nápad zavolat jí, protože by mě mohl Edward slyšet.

Při scházení ze schodů, jsem přemýšlela, za jak dlouho mi asi Esmé odpoví. Při tomhle dumání, jsem  ani moc nevnímala okolní svět. Byla jsem tak ponořená do svých myšlenek, že se stalo něco zvláštního, co bych nevěřila, že se ani může stát. V mém lidském životě, bych se nad tím ani na moc dlouho nepozastavovala, protože s mou nešikovností se mi něco podobného dělo pořád. Ale od té doby co jsem se stala upírkou, jsem si myslela, že s mými dokonalejšími smysly a ladnějším pohybem těla se mi nic takového stát nemůže.  Než jsem se nadála, ležela jsem u Edwarda v náručí. Viděla jsem na jeho tváři ten pokřivený úsměv, který jsem tolik milovala. Udiveně jsem na něj zírala, až se mi konečně dostalo vysvětlení. „Promiň. Ale trochu mi chybělo, jak jsem tě ve tvém lidském životě musel často zachraňovat. A když jsem, vyděl, jak jsi zamyšlená…“ na chvíli se pozastavil a jeho úsměv se ještě víc roztáhl. „tak jsem neodolal pokušení a podkopl ti nohu.“ Musela jsem se nad jeho plánem taky zasmát. On si mi klidně nastaví nohu, jen aby mě mohl chytit. Chvíli jsme se na sebe jen dívali, ale pak se ke mně sklonil a políbil mě. Po chvíli se ode mě kousek odtáhl, ale jen na takovou vzdálenost, aby se mi mohl podívat do tváře. „Co jsi tam nahoře tak dlouho dělala?“ nemohla jsem mu říct, že jsem se snažila kontaktovat Esmé. To by potom nebylo žádné překvapení. A v tom mě napadlo jedno vysvětlení, kterému však určitě neuvěří. „Když já si zkoušela všechno oblečení, které mi Alice pořídila. Má skvělí vkus a přesně tipla mou velikost“ odvětila jsem mu s humorem v hlasu. Edward se na mě nedůvěřivě podíval, ale pak mu došlo, že si jen dělám legraci. Nebylo mi podobné, že bych trávila hodiny v šatníku, a zkoušela si všechno oblečení. Podle mého výrazu pochopil, že se nemá dál vyptávat.
Kdybych teď byla člověk, určitě bych teď byla červená jako rajče. Napadlo mě totiž, jak by se dalo strávit dnešní odpoledne… Edward asi myslel na to stejné na co já, ale jako pravý gentleman mě nechtěl do ničeho tlačit. Díval se na mě tak vroucně. Už jsem to nevydržela, a natáhla jsem se tak, abych ho mohla políbit. Polibky víc než ochotně vracel. Cítila jsem v nich touhu. Pořád mě jemně svíral ve své náruči. Po chvíli mě pomalu donesl do naší ložnice, položil na postel, a tam už jsem se plně oddaly svým pocitům a touhám.

Autor: ivjur (Shrnutí povídek), v rubrice: Shrnutí povídek

Sdílet

Diskuse pro článek B+E na Dartmouthu 4. kapitola: