Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Zrada

kenzie slaví

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

ZradaNa táboře jsem dostala nápad na jednorázovku a dneska ji sepsala.Vystupují zde jen 3 postavy-Jacob,Bella a Edward,....Napiště jak se vám líbí:-) Pusťe si k tomu tohle http://www.youtube.com/watch?v=Wrl8weYTmGU

17.07.2009 (13:15) • Terushka • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 3616×

ZRADA

Ubíhal rok za rokem a dívka se pomalu vzpamatovávala ze dne kdy ji ON opustil. Snažila se na něj nemyslet, zapomenout. Díky jejímu novému příteli se jí to podařilo. Podporoval ji, pomáhal jí, bavil ji a tajně ji miloval. Dívka však byla „slepá“ a po těch všech letech nepoznala co k ní cítí. Zatímco Jacob byl při společných okamžicích v sedmém nebi, Bella si užívala chvíle se svým nejlepším kamarádem. Byla šťastná, že má někoho na koho se může spolehnout, komu může věřit, někoho komu může říct všechno. Když znovu nastal ten den, den kdy ji její milovaný Edward opustil, rozhodl se Jacob, že Bellu vezme na výlet a konečně jí řekne pravdu o svých citech .Přišel k Belle a řekl jí svůj plán o kempování. Bella s úsměvem souhlasila. Zdálo se, že na něj snad úplně zapomněla. Jacob při myšlence na tuto verzi skákal radostí. Vydali se společně s Bellou kempovat. Šťastná Bella v objetí ještě šťastnějšího Jacoba zářila štěstím. Při západu slunce, u tepla ohně se Jacob konečně odhodlal a podíval se Belle do očí. „Bello?“ zašeptal nejistě.

„Ano?“otočila se na něj dívka s úsměvem. Pod jejím pohledem, jejíma nádhernýma hnědýma očima chlapec ztuhl. Nevěděl co má říct. „Copak chceš Jaku?“ pobízela ho dívka něžným hlasem. „Já,..“koktal. Sklopil hlavu a zavřel oči.  „Musím ti něco říct“vydechl nakonec.

„Mě můžeš říct cokoli. Nikdy nás nic nerozdělí. Slibuji!“Vzala chlapce za ruku a dlouze, hluboce se mu zadívala do očí.

„Já tě-“chystal se přiznat chlapec, když vtom ho někdo vyrušil.

„Bello.“řekl podezřele známý hlas odněkud z lesa. Oba se podívali za zvukem. Mezi stromy se v záři zapadajícího slunce oblevil ON. S omluvným pohledem se podíval na Bellu. „Chybělas mi“zašeptal a přišel o pár kroků. Dívka nevěděla zda je to sen nebo se jen dočista zbláznila. Zavřela oči a za chvilku je zase otevřela. Pořád tam byl. Krásný. Stále tak okouzlující. Usmál se na ni tím známým pokřiveným úsměvem, který milovala. Tomu přece nemohla odolat. Podívala se do těch zlatavých očí a úsměv mu oplatila. Jako dříve ji zase ohromil. Skoro už zapomněla jaký je. S omámeným úsměvem na rtech upustila Jacobovu ruku a nemotorně vstala. Stála jako opařená a nevěděla co má dělat. „Jsem tu. Jsem skutečný.“ Promluvil znovu jakoby na Belliny nevyslovené otázky. Ze strachu, že jí zase zmizí,  že zase odejde se k němu rozběhla. Vrhla se mu do náruče a začala plakat. Ze strachu? Ne štěstím. Štěstím, že ho má zpátky. Svého milovaného Edwarda. Tak strašně jí chyběl. Sama sebe tak dokonale dokázala přesvědčit o opaku. Uvnitř srdce to však cítila jinak. Stále ho miluje.A vždycky milovala. Ale miluje ho tak moc, aby mu odpustila? Odpověď zní ano. Miluje ho dokonce ještě víc. Už mu dávno odpustila a aniž o tom věděla, každý den doufala, že se někde objeví. Že ji zase překvapí a vše bude jako dřív. Teď když se jí její sen splnil, bylo všechno jako dřív. Alespoň si to myslela. Ne. Nebylo to jako dřív. Zapomněla. Zapomněla na svého zachránce. Na svého nejlepšího přítele. Zapomněla kolik toho pro ni udělal. A zapomněla jak moc ji miloval.

Teď když šťastná opouštěla les v náručí svého milého, se ani jednou neohlédla za svým přítelem. Přítelem, který ji vždy podporoval, pomáhal jí, miloval ji. Zradila ho. Zradilo ho tak moc, že ani ona sama nikdy nepozná jakou bolest mu tím způsobila.Takou bolest, která se nikdy neuzdraví. Ale ona si toho ani nevšimla. Její Edward ji tak omámil, že nechtěla nic jiného kromě jeho.Ubohý Jacob se jen se slzami v očích díval, jak ho jeho milá opouští. Byl by ji zastavil. Ale nemohl. Věděl že to chce. Věděl, že chce být s ním. Tak moc ji miloval. Tak moc, že ji dokonce nechal odejít s tím upírem. Věděl, že je šťastná a on si nepřál nic jiného. Přál si jen jedno - aby byla šťastná. A pro to by udělal cokoliv. Teď jen stačilo, když se díval jako jeho milá v náručí upíra mizí mezi stromy. Se slzami natáhl ruku a na poslední chvíli zašeptal: „Miluji tě!“

Autor: Terushka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zrada:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře