Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Život plyne...

07.09.2009 (12:00) • Daybreak • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2296×

Život plyne, utíká…

Odešel jsi, zůstala jsem sama, na sklonku svého života.

Ty budeš žít na věky, můj čas pomalu končí. Miluji tě, stále. A chápu. Jsem jen ubohý člověk. Obyčejný člověk, tvá kořist, ty jsi nádherný upír, predátor, lovec.

Miluji tě a navždy budu. Budu tě mít ve svém srdci. Pravidelně slýchávám tvůj hlas. Ale tvá tvář se mi rozplývá. A to nemůžu dopustit.

Chci zemřít dřív, než zapomenu úplně. Nemůžu odejít a nevědět jak dokonalá byla tvá tvář, tvůj krásný pokřivený úsměv, ty ležérně rozcuchané vlasy.

Víš, nemůžu ani poslouchat hudbu, aniž by mi tě nepřipomínala…

Ale já se trápím ráda… každý den si pouštím klavírní skladby… Nikdo neumí hrát jako ty, ale stačí to na to, abych nezapomněla. Bolí to, všechno končí.

Není čas jít dál. Není už kam jít.

Když jsi odešel, vzal sis sebou mé srdce i duši. Dala jsem ti je. A ty si mi je nevrátil. Odešel si s nimi. Neuvědomil sis, že bych je mohla někdy potřebovat? Nevíš, že bez nich člověk jako já nemůže žít?

Já nejsem nesmrtelná, aby mi nemuselo tlouci srdce! Já nemůžu rozdávat svou duši na potkání!

Já jsem jen zranitelný obyčejný člověk! Jsem smrtelná a ublíží mi tolik věcí!

I ty si mi ublížil. Ale pokud někde jinde a s někým jiným budeš šťastný, tak to chápu. A budu ti to přát, přestože to strašně bolí.

Má mysl je možná jak síto, zapomíná… Ale mé srdce mi chybí stále. Já nejsem a nikdy jsem nebyla jako ostatní!

Tak jak sis mohl myslet, že zapomenu. Z očí mi tečou slzy a já si přeji žít. Ale to nejde.

Ne bez tebe a ne s tímhle. Zničil jsi mé srdce, má nemoc mi zničila tělo. Neboj se, bude to, jako kdybych neexistovala já. Ani si na mě nevzpomeneš. A když za mnou přijde někdo z tvé rodiny, i když o tom pochybuji, já už tu nebudu. Jistě se ptáš proč, že? Stejně, i když to teď řeknu, bude ti to jedno. Stejně mě neuslyšíš.

Jen ti přeji jediné, aby si byl šťastný. Přeji si však, aby i ta žena, co bude s tebou, byla šťastná. Nechci, aby sis s ní zahrával tak jako teď se mnou. Přála bych ti, abys ji miloval tak jako já miluji tebe. Aby byla smyslem tvého života.

Já až zemřu, nevím, co bude, nevím, jak to bude, ale budu vaši rodinu opatrovat. Já vím, ty si nepřeješ, abych byla s tebou a s tvou rodinou, vždyť nestála jsem vám ani za rozloučení. Jenže vy jste můj svět, můj život. Nejkrásnější okamžiky v mém životě.

S vámi jsem poznala, co je to žít. Našla jsem dokonalou rodinu. Viděla jsem, jaké to, žít v kompletní rodině! Našla jsem úžasné dvě sestry, i když mně Rosalie neměla ráda a já ji už chápu. Jsem obyčejná lidská dívka a narušila jsem vám poklidnou existenci. Odhalila jsem vás, přinesla jsem spousty starostí a problémů. Neboj se, já nikomu nic neřeknu. Není komu. Můj hořký a lehce hysterický smích se nesl po mé louce.

Ano po mé, dřív byla naše, ale teď? Teď je už jen moje.

Alice, moje sestra, kterou jsem nikdy neměla. Emmett, bratříček, jaký má být, Jasper, držel si odstup a já už chápu proč, ale to už je jedno ne?

Carlisle a Esme. Milující rodiče, úžasní lidé. Oni mi dali rodinu a přijali mě do rodiny.

A teď ty Edwarde. Dal si mi iluzi dokonalé lásky. Smazal si ten pocit samoty, prázdnoty a bolesti. Iluze byla dokonalá a já ti věřila. Na oplátku jsem ti dala své srdce, svou duši, svou podstatu. Vzal sis to všechno a dál mi opakovat ty lživá slůvka lásky. Věřila jsem ti. A pak, když jsi mě tu odhodil, jako květinu, která povadá, nechal sis to, co jsem ti dala, ale to co k tobě cítím já, si tu nechal.

Pro mě existuješ dál. A navždy budeš.

Zavřela jsem oči a pomalu čekala, až mě nemoc a sníh, který poletuje kolem mě, odnese do říše spánku. Bylo mi jedno, že tohle je můj úplný konec.

Představovala jsem si, že ty ledové vločky jsou jeho jemné prsty, které mě hladí po tváři. Nevnímala jsem zimu, která se mi zařezávala do těla, snažila jsem si představit, že to on je u mě tak blízko. A má fantasie pracovala. V hlavě mi zněla jeho ukolébavka. Poprvé jsem si ji vybavila. Poprvé od doby co odešel. Z očí mi tekly slzy. Cítila jsem, jak mi přimrzávají ke tvářím.

Je trochu zima. A co, vždyť jsou vánoce. Ještě aby zima nebyla. Dnes je štědrý večer a já dostala ten nejkrásnější dárek.

Mám zas pocit, že tu jsi se mnou. A pak ticho, tma a klid.

***

Dívka s klidným a jemným úsměvem na rtech, ležíc ve sněhu, který ostře kontrastuje s jejími skoro černými vlasy. Pleť bledá, promodralá zimou.

Nedýchá, její život skončil. Nikdo tu není. Nikdo ji tu nenajde. Její tělo časem zetleje. Už se nikdy nedozví, že Edward ji miloval a upustil ji jen proto, že ji nechtěl vystavovat nebezpečí a nechtěl ji brát duši.

A Edward se nedozví, že jeho láska, kterou opustil, zemřela. Nenajde nikdy její hrob, protože nikdo její tělo nenajde. Všichni si budou myslet, že utekla za ním. On nikdy nezjistí, že jeho dívce nezbývalo mnoho času, mnoho života. Byla nemocná, a bez něj přestala bojovat.

To že zemřela, to že vzdala boj, je chyba jeho i její. On se bál o ní, ona mu uvěřila lež o tom, že ji nemiluje.

Možná, že Edward přijde jednou na louku, možná si vzpomene na Bellu při pohledu na toto místo, možná i uvidí její postavu, jak probíhá mezi stromy a proplétá se na kraji louky.

Přišla o srdce a o duši, nemohla dojít klidu ani odpočinku. Ale přesto je vše, jak má být.

Ona totiž žije dál i jinak, než v zatracení, žije v srdci Edwarda a celé jeho rodiny. Žije v srdci Charlieho jejího otce a Renée, její matky.

Tak bude žít na věky, dokud životy ostatních neskončí, dokud na ní nezapomenou, nebo nezemřou, bude žít navěky v nich…

***

Příběh skončil. Nebylo v něm nic veselého, jen spousty bolesti. Žádná naděje. Křivda, lež, špatně vyložené slova. Lidská hloupost.

Výsměch knize i životu. Takhle to nebývá. Láska ano, sebevraždy, nemoci, smrt, ale přesto v mém podání je tento příběh skoro pohádkou. I když to skončilo smrtí, je to vlastně dobrý konec. Nemyslíte?

Neumím psát dobré konce, ale já i smrt beru za dobrý konec. Protože smrt není zlá.

Život je jako sen,

vše kolem plyne jen…

Osud láska i smrt,

je jak kytice chrp…

Autor: Daybreak (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Život plyne...: