Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » My Sweet Nightmare

natáčení

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

My Sweet NightmareMoje nová jednorázovka. Jak bych ji popsala? Ani nevím... Není depresivní a není to ani parodie. Myslím, že něco takového tu ještě není, tedy alespoň doufám. Po přečtení určitě zjistíte, kde jsem vzala inspiraci. Předem děkuji za všechny komentáře...

20.08.2009 (08:00) • Zblunk • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2474×

 

My sweet nightmare

Už je to zase tady. Konečně. Už zase se plížím lesem a dávám si veliký pozor, abych nebyla vidět ani slyšet. Rozhodně si nemůžu dovolit být zpozorována nebo snad dokonce zastavena. Už se stmívá, což mi nahrává do karet. Tiše se prodírám houštím, opatrně našlapuji na mech a vyhýbám se spadlým větvím. Vím, že nikdy nebudu tak tichá, jak bych potřebovala, ale ono je to vlastně stejně jedno. Jsem tak blízko, že mě už musejí cítit. Určitě tuší, že se k nim blížím. Vsadím se, že jim moje krev už zavoněla. Přijdou si pro mě? Zastaví mě? Nebo se všechno seběhne jako pokaždé? To za chvíli zjistím.

Ještě pár kroků a objeví se přede mnou ten nejúžasnější a podle mě nejkrásnější dům na světě. Obrovská moderní vila se spoustou oken. Stromy se rozestupují a já vcházím na louku, na jejíž druhé straně stojí můj cíl. Zaplaví mě velice příjemný pocit. Zase je všechny uvidím. Bude to i dnes stejné?

Už se nesnažím o nejtišší chůzi a vydávám se přes louku. Je mi jasné, že o mě vědí. Jdu klidně a vyrovnaně, jako vždy. Těším se, ale přesto neutíkám. Musím být co nejkoncentrovanější, abych neudělala chybu. Váhám, ale jen ve svých myšlenkách. Nesmím dát nic najevo dokud nepřijde ten správný čas. Nesmějí nic tušit, jinak by mě mohli zastavit a to já rozhodně nechci. Můj ďábelský plán se musí povést.

Ještě pár kroků. Opatrně vstupuji na schodiště. Zastavuji se a pořádně se nadechnu, abych si dodala odvahy. První schod, druhý, třetí… a jsem u dveří. Rty se mi roztáhnou do vítězoslavného úsměvu. Je to předčasné, já vím, ale nemůžu si pomoct. Zaklepu na dveře a aniž bych počkala na vyzvání nebo na někoho, kdo by mi přišel otevřít, tak vstupuji do domu.

Ocitnu se v obývacím pokoji, který už důvěrně znám. Celá rodina sedí na pohovkách a nechápavě na mě hledí. Vyměňují si vyděšené pohledy a čekají. Teď bych si přála mít Edwardovu schopnost, abych věděla nad čím právě přemýšlejí. Já na svůj plán zatím ani nepomyslím, aby mi ho Edward nemohl překazit. Několik párů očí sleduje mou osobu a stále vyčkává. Rozhodnu se, že poruším hrobové ticho jako první.

„Ahoj,“ řeknu. „Ráda vás poznávám.“

„Také tě rádi poznáváme,“ odpoví mi Carlisle, hlava rodiny. „Můžeme ti nějak pomoci?“

Neodpovím. Místo toho opět roztáhnu rty do vítězoslavného až ďábelského úsměvu a udělám něco nečekaného. Nemohou to předpokládat, protože držím své myšlenky na uzdě a Alici zastiňuje výhled přítomnost vlkodlaka. Proto mě nikdo nemůže zastavit.

Konečně nastane ten pravý okamžik. Vytahuji ruku, kterou jsem až do teď měla za zády a odkrývám jim své tajemství. V pravé dlani totiž držím veliký kuchyňský nůž a vzápětí už si prořezávám dlaň druhé ruky. Všichni jsou tak zmatení a překvapení, že nestihnou zasáhnout včas. Všechno netrvá víc než dvě vteřiny, avšak mě to přijde jako velice dlouhá chvíle. Celá situace se mi jeví zpomaleněji, než se děje ve skutečnosti. Pohyb ruky, která odkrývá nůž je opravdu pomalý a když se konečně čepel dotkne mé kůže, tak cítím, jak se do mě po milimetru zařezává. Sklopím pohled od členů Cullenovic klanu, abych si pozorně prohlédla první kapku krve, která dopadne na světlý koberec. Pak hlavu zase zvedám…

Ano, všechno se seběhlo rychle. Pohyby mých rukou, krev, první kapka… a když opět zvedám hlavu, tak už se proti mně řítí zuřivý Jasper. Na to jsem spoléhala. Vůbec se nebráním. Proč bych to dělala? Tohle je účel mé cesty sem. Jasper mě sráží na zem, dopad je opravdu tvrdý. Cítím, jak se do mě zakusují jeho zuby a pořád se vítězně usmívám. Ano, ano, ano…

Zakousne se do mě, ale vzápětí už se nade mnou nesklání. Jeho rychlí bratři ho ode mě odtrhují a snaží se ho odvléci co nejdál. Ještě to vnímám, ale také cítím jak se mou krví pomalu rozlévá jeho jed. Netrvá to dlouho a cítím se jako v ohni. Nestihli to, nestačili jed vysát včas. Jsem vítěz, zase se mi to podařilo.

Někam mě odnášejí, zřejmě nechtějí, abych ležela na zemi. Vnímám to, ale už celkem vzdáleně. Snažím se úplně nepodlehnout té bolesti a pálení, které je teď v každém kousku mého těla. V každé kapce krve, v každém nervu, všude. Nechci křičet, ale neudržím se. Mluví, nejspíš se dohadují, ale nejsem schopná těm slovům rozumět.

Jsem v pekle, všechno ve mně hoří. Bojuji s bolestí, jak nejlépe dokážu. Neustále si opakuji, že jsem to takhle chtěla a tohle je jen malá daň za to, co přijde. To mě trochu uklidňuje a odvádí pozornost od bolesti. Začínám si zvykat a beru oheň jako mou novou součást. Vím, že zanedlouho peklo skončí. V duchu si opakuji texty svých oblíbených písní, abych nemusela myslet na to, co se děje. Zabírá to.

Nevím, jak dlouho už takhle ležím. Možná hodinu, snad už den, nevnímám čas. Oheň ve mně to nedovoluje. Doufám jen, že to už brzy skončí. Musím to vydržet a ukázat jim jak jsem silná. Nesmím tomu pálení podlehnout. Nechci počítat vteřiny, protože vím, že každá vteřina by mi teď připadala zatraceně dlouhá. Už to nebude dlouho trvat, vím to, věřím tomu.

Asi utekla spousta času a zatím žádná změna. Žár snad ještě zesílil nebo co. A najednou, konečně je to tady. Začínám mít pocit, že všechno ve mně vře. Moje srdce teď bije dvakrát rychleji než předtím. Jsem skoro u konce. Už jen chvíli. Vydržím to, já to zvládnu.

Buch, buch. Buch, buch. Buch, buch. Buch… Buch… Buch… Buch… Buch… … Buch… … Buch… … … Buch… … … … Buch… … … … … … … BUCH! Poslední úder připomínal explozi. Oheň ustal. Už nejsem živá. Nadechuji se, ale bezvýsledně. Vzduch už není potřeba. Zaplavuje mě obrovská radost, dokázala jsem to. Chci otevřít oči abych si mohla svět prohlédnout v nových barvách se všemi jeho dosud skrytými krásami, víčka se odlepují od sebe a ...

A to je konec. Jako každou noc se probouzím ve své posteli a můj sen je pryč. Všechno se rozplyne jako mávnutím kouzelného proutku. Vždy v tom samém okamžiku. Zřejmě se mi nikdy nepodaří prohlédnout si svět novýma očima. Nikdy se nedozvím, jaké je to pálení v krku, když upír touží po lidské krvi, nikdy… Těch nikdy je spousta. Bohužel také nikdy nespatřím rozumného Carlislea, starostlivou Esmé, krásnou Rosalii, usměvavého Emmetta, milou Alici, citlivého Jaspera, božského Edwarda, sladkou Bellu a v neposlední řadě roztomilou Renesmé a statného Jacoba.

Nikdy… Jaká nespravedlnost. Každou noc je to stejné. Chci otevřít oči a když se mi to podaří, tak vidím jen svůj temný pokoj. A tak končí má sladká noční můra… Poznám někdy víc?

Autor: Zblunk (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek My Sweet Nightmare:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře