Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Dokonalý život neexistuje

2.Seiren-End


Dokonalý život neexistujenevím co napsat, snad že jsem to psala v noci na dovči, tak mějte respekt XD komenty, kritiku... písnička k povídce - http://www.youtube.com/watch?v=BrRpu2uBbb8

Dokonalý život neexistuje

Psal se rok 1623 našeho letopočtu. Byla jsem dívka z chudé rodiny, ale nemohla jsem si stěžovat. Měla jsem milující matku, pracovitého otce, mladší sestru, poslušného koně a věrného psa. K tomu všemu si o mě muži mysleli, že jsem krásná. A možná právě díky tomuto tvrzení, se do mě zamiloval jistý velmi bohatý, vznešený a všude vážený šlechtic a brzy požádal mého otce o moji ruku. Otec byl vždy milý a chápavý a tak se i přes výhodu nabídky zeptal na můj názor. Jako poslušná dcera jsem souhlasila, protože tento sňatek mohl mojí rodině velice pomoct a já pro svoji rodinu byla schopná obětovat všechno. I svobodu.

Netrvalo dlouho a já stála v nádherných bílých šatech u oltáře a říkala své „Ano“. Ještě před svatbou jsem měla tu čest a strávila s mým nastávajícím pár společných dnů a hned jsem se do něj zamilovala. Proto jsem svoje „Ano“ říkala s radostí a láskou. Nyní jsem měla i krásného manžela. On miloval mě, já milovala jeho. Měla jsem skvělé vyhlídky na šťastný a spokojený život, ovšem všechno má své „ale“ a dokonalý život neexistuje. I tady se našlo a stalo se nám osudným. To „ale“, byla moje žárlivá sestra. Aby získala co chtěla, byla schopná udělat i nemožné a tentokrát chtěla mého muže a jeho bohatství.

Jela jsem brzy ráno s mým mužem do města k švadleně, aby nám ušila slavností oděv na ples, který pořádal syn, syna, bratra, otce, matky, mého muže na jeho zámku u příležitosti narození jeho prvorozeného syna. Cesta byla dlouhá a ples se konal už za tři dny. Švadlena nám vzala míry a vybrala materiál na oblek a šaty. Potom jsme šli za příbuznými ve městě, kam jsme byly pozváni na oběd. Ještě pár hodin po výborném jídle jsme si povídali. Večer, když jsme se rozloučili, vedla naše cesta zpět ke švadleně, nyní pro hotový černý oblek a nádherné, tmavě modré, plesové šaty. K tomu jsme si u ševce vyzvedli dopředu domluvené boty a střevíčky. Doma jsem ještě všechno doplnila drahými šperky a zabalila na cestu.

Ráno před naším honosným sídlem zastavil krásně zdobený kočár, tažený šesti bělouši. Sluha naložil zavazadla a mi jsme brzy vyjížděli z hlavní brány města.

Zrovna když jsme projížděli přes hustý černý les, uslyšeli jsme výstřel a kočár zastavil. Neznámí muž otevřel dveře na mé straně a surově mě vytáhl ven. Mého muže uvěznili další dva v kočáře. Kočí byl mrtev. Všimla jsem si dvanácti silných mužů v čele s mě dobře známou ženou.

„Konečně dostanu to, co mi patří!“ zasyčela sestra a namířila na mě hlavní. Ani jsem nemrkala, když se objevili čtyři postavy v černých pláštích s kápěmi staženými hluboko do tváří.

„Zmáčkni spoušť a zemřeš krutou a bolestivou smrtí mých bratrů, odhoď zbraň a zemřeš bezbolestně mou rukou.“ Pronesl jeden z nich nadlidsky krásným hlasem. Jen to dořekl, už u nich bylo deset mužů, ovšem než stihli zaútočit, padli k zemi mrtví a nad posledním se skláněl nejmenší z čtveřice. Zbývající dva muži, hlídající kočár, chtěli utéct, ale další ze čtveřice, postavou velice podobný tomu, který mluvil, se objevil vedle nich, jednoho zabil máchnutím ruky, druhého srazil na zem, poklekl k němu, a když vstal, otřel si ústa rukávem hábitu. Byla jsem vyděšená k smrti. Během chvilky byl u mě můj muž a prudce mě objal. To popudilo moji sestru, ovšem než stihla vystřelit, ten který mluvil se zjevil u ní a zakousl se jí do krku. Viděla jsem její vystrašený a bolestný výraz ve tváři a pak jen prázdný pohled, když z ní vysál život. Padla jsem do trávy k nohám mého muže a začala vzlykat.

„Viděli jste toho příliš, aby jste zůstali naživu, ale jste moc cenní nato, aby jste zemřeli.“ Řekl vrah mé sestry. Pomalým krokem ke mně došel nejvyšší, naklonil se ke mně, zašeptal mi do ucha tiché „omlouvám se“ a pak mě pohltila spalující bolest.

Otevřela jsem oči a zahleděla se do karmínově rudých očí černovlasého anděla, který vzápětí promluvil hlasem, tak podobným sestřina vraha, ale krásnějším.

„Vítej, má drahá. Jsem Aro a toto jsou moji bratři Caius, Marcus a Carlisle, tvůj stvořitel. Jsme upíři a ty také. Ale nyní pojď, tvůj vyvolený na tebe už čeká, za okamžik přijde večeře.“


The End.

 

Shrnutí povídek



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dokonalý život neexistuje:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!