Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Děkuji

28.09.2009 (19:15) • BJana • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 3751×

BELLA

Sbohem miluju tě, to byla má poslední myšlenka. Potápěla jsem se a ztrácela vědomí.

Najednou  jsem viděla ostře a všechny moje smysly zase normálně fungovali. Začala jsem se vynořovat. Doplavala jsem na hladinu. Rozhlédla jsem se. Viděla jsem Jakoba jak plave v moři a Sama který netrpělivě stojí na břehu a dívá se na něj. Za chvíli Jakob plaval zpátky a za sebou táhl něčí tělo. Poznala jsem sebe. JAK JE TO MOŽNÉ? Vždyť já stojím tady.

„Dýchej Bello. Dýchej.“ Řval Jakob směrem k tomu tělu.

Šla jsem za ním.

„Jakobe já jsem tady, nic mi není, nedělej si srandu.“

Úplně mě ignoroval. Chtěla jsem ho chytit a donutit, aby se na mě podíval, ale moje ruka projela jeho tělem.

JÁ

Díval jsem se na Bellu a říkal si, jestli jsem udělal dobře. Opravdu jsem ji měl nechat umřít? Poslední dobou se Bella hodně trápila. Přesněji po Edwardově odchodu. Bylo mi ji líto a chtěl jsem ji pomoct. Říkáte si, jestli jsem jí takhle pomohl? To sám nevím.  Jak vůbec můžu rozhodovat o tom kdo zemře a  kdo ne?

Tak abych se představil. Jsem …….. no, mám hodně jmen Bůh, Všemocný, Smrt, Vševědoucí, možná bych spíše měl říct, že jsou to přezdívky. Rád si říkám Milující. Jsem vlastně ten nejvýše postavený.

A teď bych vám asi měl vysvětlit, co jsem udělal. Chtěl jsem, aby se Bella vrátila k Edwardovi. Já vím, je to upír. Ale já nesoudím lidi podle desatera, jak si někteří myslí. Každý může udělat botu a pokud jí lituje a je schopen se s ní poučit a napravit se tak je hoden žít po smrti v ráji. Asi se ptáte a co když někdo někoho zabije? I když toho bude potom litovat bude v ráji? Na to vám řeknu jediné, každý musí podstoupit zkoušku peklem, řekl bych. Podle toho poznám, jestli je jeho srdce dobré a on je taky dobrý člověk. Kdo zkoušku neudělá jde do města Hromnice a tam žije s ostatními jemu podobnými. Někdo se potom napraví a může žít v ráji. Edward Bellu opustil. Zlomil ji tak a velmi ji ublížil, ale to on neví, nechtěl to. Chtěl, aby šťastně žila po boku nějakého muže a svých dětí. Bella se ale neskutečně trápila a tak jsem se rozhodl zasáhnout.

Snad to dobře dopadne. Tím si nikdo nemůže bát jistý, ani já.

Rozešel jsem se k Belle, abych ji to mohl vysvětlit. Seděla na pláži a plakala. Nic nechápala a byla zmatená.

Nějakou dobu můžu všem nově příchozím číst myšlenky, abych poznal, jací doopravdy jsou.

„Bello“ zavolal jsem, když jsem k ní došel.

S trhnutím se otočila. Viděl je, že je ještě více zmatená.

„Kddddo jste?“

Rozhodl jsem se ji všechno říct.

„Někdo by řekl, že jsem Bůh, ale já si říkám Milující. Co si myslíš, že jsem ti stalo?“

Bůh. Já právě mluvím s Bohem. Je  něco na tomhle světě vůbec normální? Upíři, vlkodlaci, Bůh.

Co si asi tak myslím? No že jsem mmmrtvá. Co jiného si můžu myslet. Jakob se Samem to sami řekli.

„Já nevím, napadá mě jenom jedna že jsme se ut….u..utopila.“ zašeptala.

„Máš pravdu Bello.“

To nejde!!! Nemůžu být mrtvá. To jsem nechtěla. No vlastně chtěla ale jenom na povrchu. Do opravy ne. Co bude s Charliem, Jacobe, René? Jak jsem jim to mohla udělat. A co Angela? Proč jsem já blbá skákala. Jak jsem jim to mohla udělat. Jakob a Charlie se s toho budou obviňovat, to nemůžou, není to jejich vina. Musím jim to nějak  říct. Co mám dělat? Musí vědět, že to není jejich vina. Jak jsem jim to mohla udělat?

Musel jsem jí pomoct.

„Bello každý, kdo umře má možnost se vrátit do nějaké doby a jedu věc změnit. Je na tobě co si vybereš.“

Můžu se vrátit a něco změnit. Kam chci nejvíc. ................Už to mám den předtím, než jsem umřela.

„Chtěla bych se vrátit do doby než jsem skočila, tak jeden den.“

„Dobře, jsi si jistá?“

Ráda bych taky věděla, co si Edward myslel, když mi dával sbohem, ale co tohle je důležitější. Musím se, se všemi rozloučit.

Přikývla.

„Tak zavři oči. A zkus na nic nemyslet.“

Rozhodl jsem se jí pomoct.

BELLA

Zavřela jsem oči a pokoušela se na nic nemyslet. Připadala jsem si jako bych usnula.

Jak jsi mi to mohla udělat? Slíbila jsi, že si  nic neuděláš. Neměl jsem tě opouštět. Doufal jsem, že budeš šťastně žít a zapomeneš na mě. Měla sis najít někoho jiného a mít s ním děti. Měla jsi žít svůj lidský život. Neměla jsi tak trpět. Vždyť já tě miluju, jak jsem ti to mohl udělat? Proč jsem ti lhal, proč jsem řekl, že tě nemiluju.

Edward klečel u něčího hrobu.  Za ní stála celá rodina. Všichni vzlykali. Poznala jsem to, i když jim netekly slzy. Uslyšela jsem mnoho dalších myšlenek.

Moje malá sestřička, co to udělala. Jak to mohla udělat? Proč jsme ji neochránili? Měl jsme Edwardovi zabránit ji opustit. Jsem přece silnější. Měli jsme ho zastavit. Bello, Bello co jsi nám to udělala.

Bello, moje dceruško, jak jsi mohla. Jak jsme tě mohli opustit. Proč jsem mu to dovolila Bello, jak jsi nám  to mohla udělat? Bello proč?

Měla jsem Edwardovi zabránit to udělat. Jak mohl. Já vím, asi by mě neposlech ale přesto, měli jsme něco udělat. Bello. Proč jsi nám to udělala. Ani nevíš jak mě to tíží. Ani jsem ti neřekla, jak tě mám ráda. Vím, asi to tak nevypadalo, ale opravdu jsem tě měla svým způsobem ráda. Neměla jsem na tebe být tak hnutá. Byla to jenom  závist. Záviděla jsem ti tvůj lidský život a co jsem tím  způsobila. Nikdy jsi to neodpustím. Mohli z nás být kamarádky, asi ne takové jako z Alice a z tebe, ale alespoň něco, neměla jsem být tak hnusná, Promiň, je mi to líto, opravdu.

Co jsem to udělal. Za všechno můžu já. Proč jsem po ní tak vyjel? Je to jenom moje vina. Jak jsem to mohl dopustit. Já................? Proč to nemůžu vrátit zpátky.  Měl jsem umřít já ne Bella. Já, já , já , já.......................

Proč jsem se nepodívala do tvojí budoucnosti? Proč jsem ho poslechla? Proč? Měla jsem tomu zabráni! Já jsme tomu mohla zabránit. Mohla jsem vidět, jak trpí. Mohla jsem tomu zabránit. Viděla bych to a zachránila bych tě. Jsem blbá mohla jsem něco udělat a já jsem nic neudělala. Mohla jsem tomu zabránit, je to moje vina. Byla jsem tvoje nejlepší kamarádka měla jsem vědět, co to s tebou udělá. Měla jsem na něj více tlačit., aby se vrátil, měla jsme se podívat do budoucnosti a ukázat mu ji. Je to moje vina. Měla jsme to vidět, měla jsem to vědět. Neměla jsem to udělat. Neměla jsem mu dovolit tě opustit. Je to jenom moje vina.

Měli jsme mu zabránit to udělat. Kdyby to neudělal mohla jsi tu s námi být. Milovali jsme tě jako naši dceru. Bello neměla jsi to udělat.

Sen odešel a já jsem ležela u sebe v pokoji. Byl to vlastně sen? Nemohl být, byli u mého hrobu a  mi se žádný sen tu noc nezdál. Musela to být budoucnost. Ale to by znamenalo, že mě Edward miluje.

Podívala jsem se na noční stolek  byl tam papírek.

Je noc, před nehodou, jak jsi chtěla.

Věděla jsem, co musím udělat. Šla jsem ke stolu.

Stoupla jsem na jedno prkýnko, to zavrzalo sehnu jsme se. Bylo uvolněné, zvedla jsem ho. Pod ním byly letenky, fotky, cd a dopis. Vyndala jsem to a dala se do čtení dopisu.

Drahá Bello,

Doufám, že toto nikdy nenajdeš. Porušil jsem tímto slovo, které jsem ti dal. Slíbil jsem že o mě už nikdy neuslyšíš, ale nedokázal jsem jen tak odejít. Chtěl jsem ti tady nechat něco svého. Kromě mého srdce.

S věčnou láskou

Navždy tvůj

Edward Mason Cullen.

Přečetla jsem si ten dopis několikrát, takže to nebyl sen ale budoucnost.

Sedla jsem ji ke stolu a dala se do psaní. Napsala jsme pět dopisů pro Charlieho, René, Jakoba, Angelu a Cullenovi. Napsala jsem, že si nemají dělat starosti a z ničeho se nemají obviňovat. Pravdu, tak jak jsem ji cítila. Dopis pro Cullenovi jsem dala do uvolněného prkýnka a ostatní nechala na stole. Když jsem dopsala bylo ráno. Udělala jsme to samé jako v ten osudný den.

Skočila jsem z útesu, ale nedopadla jsem do vody. Seděla jsem zase vedle toho Milujícího, jak si říkal.

MILUJÍCÍ

Bella udělala přesně to co jsme si myslel, že udělá. Teď ji musím ukázat ráj a ostatní nechat to na Cullenových.

2. část

3.část

Shrnutí mých povídek

Autor: BJana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Děkuji: