Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Božská Renesmee aneb B+E v přímém přenose - Rozbřesk

05.08.2009 (15:00) • JoHarvelle • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 4783×

„Ano,“ řekla Bella a tímto jedním malým slůvkem tak zpečetila svůj i Edwardův osud. Po krásném obřadu následovali gratulace. Stran lidí a upírů. Jako poslední přišel pogratulovat Jasper, který se obával, aby Belle nepošpinil bělost svatebních šatů její vlastní krví. Nakonec se přece jen po dlouhém přemlouvání Alice odhodlal a ruku v ruce s ní zamířil k novomanželům. Křečovitě Bellu objal a pak přičichl k jejím vlasům. Zorničky očí se mu rozšířili a panenky nabrali nádech smrti provázený černočernou tmou nicoty.

Na jeho prázdný výraz tváře a lačnost v očích Alice řekla: „No dovol, tak to už vážně přestává všechno. Ani se neopovažuj zrušit svatbu, s jejíž přípravou jsem si dala tolik práce, jen pro pár litrů té její krve!“ rozkřičela se na něj. Na nic nečekala a drapla ho za ruku. On se jí však vysmekl a dodal na svou obhajobu: „Kolikrát za život se ti poštěstí potkat panensky čistou devatenáctiletou, vyzrálou s nejjemnější vůní, co?“.

„No, dovol,“ ohradil se pro změnu Edward, „moje žena není sud vína!“.

„Jako by byla,“ zašeptal Jasper vzrušeně a přičichl si víc k jejím vlasům.

„Taky si nemusel vytroubit, že jsem ještě … to. Dyť víš,“ přidala se rozhořčeně Bella, ale to už se na Jaspera vrhl i Emmet a spolu s Alice ho odtáhl dál od ní se slovy: „když já nemohl, tak ty taky ne“.

Jen, co se Bells uklidnila z té potupy, že Jazz přede všemi přítomnými vyhlásil její čistý štít, jí Ed chlácholivě políbil a zašeptal do ouška: „Neboj, zítra už to nebude pravda“. Smířlivě se na něj podívala a pak si šli zatančit. Po pár valčících, kdy Bells Edwardovi nohy pošlapala tolikrát, že to ani kvalitní boty od Prady nevydržely, si šli zase raději sehnout. Bella se pak dobrou hodinku omlouvala za jí způsobené prošoupání a díry – jak na botách, tak na nohavicích jeho kalhot.

Když to řekla už po sté, Edward to nevydržel a vybuchl: „Miláčku, prostě se přes to přenes, jako já přes Jacoba, ano?!“.

„Co tím myslíš,“ odvětila.

„Se na něj podívej sama, ne?! Mě už nebaví ho tu i čuchat celej večer!,“ dodal on podrážděně.

Bella se rozhlédla po sále a spatřila Jaka, jak se coby travestita-zpěvák snaží zaujmout hosty svým pokřikováním na pódiu.

„Proboha, co tu dělá?,“ zděsila se,“ a co to má na sobě? Je vadnej?“

„Ne, to je pouze jeho nejnovější plán, jak zaujmout tvou pozornost. Celej večer na to myslí. Je tak nenápadnej, že sis ho ani nevšimla,“ řekl kysele. “Sakra!,“ zaklel pak ještě, když si všiml, že on si všiml, že si ho už Bella taky všimla. Ta mu jen nejistě zamávala a hned nato on zamířil k nim.

„Hele lásko, nechci ti do toho kecat, ale vážně hodláš zůstat s někým tak nudným jako je Edward, ten ubohej piják, co ti ani nemůže dát?,“ zeptal se hned zostra.

„No, ten teda nechodí kolem horký kaše,“ pronesl Ed tak tiše, že to Bells připadalo jako šum.

„Ehm… Ehm. Jaku… Edwarde… Coo?,“ blekotala Bella zmateně.

„Raději už pudem. Mimochodem, rád jsem tě viděl, pse.“

Edward pak odvedl svou Bells, novou manželku za ruku k autu – novému Jeppu od Emmeta, na kterém bylo zezadu navázána spousta plechovek, a doufal, že mu Bella vydrží déle, než ta štětka, kterou posledně chtěl vojet, jen aby se mu Emmet přestal smát. Při té představě – jejího rozdrceného těla na posteli toho zablešeného motelu, které připomínalo mastný flek - ho pohltil děs. Za okamžik to bylo ta, tam, díky Jazzovi a vzteku na Emmeta. Právě si totiž pomyslel: „Jedna plechovka za každý rok tvého panictví; dvě, za každý den, co seš nadrženej a tři za každou minutu, co svlékáš Bellu očima. Takže je jich dost“ a chechtal se u toho.

Kdyby Bella zrovna nezakopla o jednu ze svých nohou, byl by už Emmet na cucky. Díky ní, ale za pár chvil Emmet stačil utéct dost daleko a tak to Edward vzdal. Naložil Bellu do auta, pomohl jí s pásy a pak vyjeli na romantické líbánky do Transylvánie. Carlisle tam má totiž pozemky a Bella už dlouho toužila poznat Edwardovi příbuzné…

***

(Edward a Bella na dovolené, po pár žhavých dnech)

„Teda Edwarde, dneska ses překonal,“ pochvalovala si spokojeně Bella, dotyčný se zatvářil na nejvýš spokojeně a nenápadně mrknul na malého Edwarda, stylem: „Jo, seš machr!“. Pak Bella dodala: „Ty vajíčka jsou dneska vážně skvělý… cos tam dal za koření?“ a jemu zmrzl výraz na tváři. Po chvíli se otřepal a šeptnul jen tak pro sebe: „Snad není možný, zas to jídlo!“ a rozhodl se obrátit list, trochu.

„Miláčku, vím, že jsem fakt dobrej kuchař, ale víš, no, nezdá se ti…“

„Taky sis toho všiml, že ty fazole nadýmaj, co?,“ pronesla zasmušile, „Když já je tak ráda!“.

„Eh… mno. Cože?,“ mrmlal, „Teda no, jasně, ale to neva,“ řekl a trochu se zašklebil.

„Se podívej, jaký mi dělaj břicho. Vypadám jak těhule,“ najednou se zarazila a o něčem usilovně přemýšlela. Edward na ní nechápavě zíral a když ho to po čtvrt hodině přestalo bavit, začal se šťourat v nose. Pak Bella znenadání vykřikla: „Bože!“

„Klid Bello, sem tady,“ odpáčil.

„Ty ne, mlč,“ utnula ho. Chvíli přemýšlela a pak zvolala: „Potřebuju Carlisleho!“

„Jedeme domů,“ odpáčil na to a šel se rozloučit do západního křídla domu s Drakuljusem, který zrovna pořádal strip párty.

***

(Doma)

„Tak jí přece zakous!,“ zvolal Emmet hned, jak ho uviděl řítit se do domu. „Ses taky moch podělit. A co jsi tak teda tak dlouho dělal?,“ ptal se zmateně.

„Ale houby,“ utrhl se na něj Edward, „žádný kousání nebylo… teda vlastně jo, ale…,“ plácal zmateně nevědě, jak mu to má vysvětlit. To už se mezitím všichni rovněž přidali k sešlosti.

„Vítej, Edwarde, kdepak máš Bellu?,“ otázal se Carlisle zdvořile.

„Co se furt všichni zajímáte jen o ní,“ postěžoval si Edward a padl Esme do náruče. Ta ho odmrštila se slovy: „Ani nenapíše, jak je rok dlouhej a teď se lísá!“

„Ale mami,“ řekl smutně, „vždyť víš, že … že,“ přemáhal silné vzlyky, „že… že neumím psát,“ pronesl zoufale.

„No, tak si to tak neber,“ konejšila ho hladíc ho po hlavě zabořené v dlaních, oči otočila v sloup.

„A, co je teda s Bellou?,“ zeptala se po chvíli Rose, pak jí to došlo, zalapala po vzduchu a zděšeně vykřikla: „Ta děvka tě opustila, co? Já to říkala od začátku, pamatujete? No?!,“ dušovala se, „Jaká matka taková dcera! Jinak to dopadnout nemohlo.“

Emmet propukl v hurónský smích a Rose mu uštědřila políček. Ten se na ní ukřivděně podíval, jak se sbíral ze země celý špinavý od omítky, která opadla ze zdi, jak silně ho udeřila.

„Ale no, tak, děti,“ hubovala je Esme a pak se znovu otočila k Edwardovi, „je to pravda, zlato? Opustila tě?“

„Ne, ale … V-v-vona je v tom,“ zašeptal a vysloužil si tím políček od své matky a taky od Rose.

„To bylo necitelné, vždyť víš, že ona děti mít nemůže!,“ křičela.

„Vždyť ses ptala, ne?“

„Jak-jak se to proboha mohlo… EDWARDE!,“ přidal se Carlisle.

„To jakože je… no, žes jí zbouchnul?!,“ řechtal se Emmet. Rose se rozvzlykala a vypařila se neznámo kam. Teda, neznámo, dokud se z patra nezačalo ozývat tříštění skla a nábytku.

Alice se rozzářila jako sluníčko, řekla: „Nákupní centrum čeká, volá, ne – ono křičí!“ a vyběhla z domu. Za chvíli byl slyšet startující motor jejího kanárkového porsche a Aliciin zpěvavý hlásek, jak mluví do telefonu a objednává si kamióny na stěhování.

„Chjo,“ vzdychl si Edward a Esme ho znova zpražila: „Co sis nadrobil, to si taky sníš!,“ pak její hlas zjihl a ona se starostlivě zeptala: „A kde máš teda maminu?“.

„Nejspíš právě křísí Charlieho,“ oznámil přidušeně a vyvolal tak další lavinu Emmetových druhých Vánoc.

Všechno pak bylo skvělé, pohádkové, až…

„No, to snad nemyslíš vážně?!,“ ptala se Bells pobouřeně.

„Edwarde, nee!,“ varovala ho Alice v myšlenkách, on ale nedbal.

„Buď to dítě, anebo já!,“ prohlásil pak.

„Tos neměl,“ špitla Alice ještě.

„Pojď Bello, já ho chci, můžem to dát dohromady,“ navrhla Rose a bázlivě se při těch slovech podívala na Emmeta.

„To se mi snad zdá. Edwarde – seš mrtvej!,“ osočil se Emm.

„Jdu skočit z nuseláku!,“ oznámil do toho mumraje Carlisle. Šílenství se jen lesklo v jeho očích, aby taky ne – jeho dcera chce mít lesbický vztah s manželkou jeho syna, která je navíc těhotná a to proti všem logickým úvahám. Nemožné?! A to ještě není vše! Jeho syn, bezhlavě zamilován do své ženy, kterou nechtěně zbouchnul, jí chce opustit. Proč? Jen kvůli tomu, že má strach –považte – z toho nenarozeného dítěte, které k němu v myšlenkách promlouvá a děsí ho tak, že kdyby měl funkční VS, tak by měl soustavně mokrý kalhoty…

„Tak to raději ani nezkoušej. Veř mi, skákání už není to, co bývalo,“ řekla smířlivě Esme, „Možná bys mohl spíš zavolat do Bohnic?,“ navrhla ještě a tím připomněla Alice blázinec, rozlítila se a nakonec se šla odreagovat do obchoďáku.

„Tak já jdu zas do nemocnice, tam je víc…“

„Carlisle Johne Emanueli Cullene!!!,“ rozlítila se Esme, „Ať tě to ani nenapadne. Dnes je úterý. ÚTERÝ!“ a s řevem oba opustili místnost. A tak tam zůstal jen Emmet, Jasper a Edward.

Edward složil ruce do dlaní a dělal, že tu není. Jako podklad pro funkčnost tvrzení bral své vlastní vzpomínky z doby, kdy byl malý chlapec. Pokaždé, když si zakryl oči a nechtěl být vidět, jeho matka zareagovala: „Kde je Edward? No, kde je?“ a tak upřímně věřil, že mu to projde. Neprošlo a tak si pomyslel, že na upíry to asi nefunguje. Povzdechl si a poslouchal Emmovy nadávky.

„Ty Emme, uděláš pro mě něco?,“ zeptal se Edward po chvíli s nadějí v hlase.

„Jasně brácha, cokoli,“ ujistil ho zase přátelsky, jako dřív.

„Zab mě!“

„Eh, ty Ede, ty víš, jak moc bych rád, ale no, víš. Alice by mě zabila, lépe řečeno by mě unakupavala. Ale jinak cokoli.“

„Chjo.“

„Víš, co. Mám nápad,“ pronesl po chvíli šťastně.

„Ajé.“

„Znám jednoho nájemného vraha upírů,“ pronesl vítězoslavně.

A tak se Edward vrhl do La Push, kde na něj na předem smluveném místě čekala Leah oblečená jako kočičí žena. „No to je snad fór,“ pomyslel si a potřepal hlavou.

„Tak jsem tu,“ oznámil jí ještě, protože si nebyl jistý, že si ho všimla.

„Vidim taky, ale mám zrovna polední pauzu, tak chvíli vydrž,“ odpáčila nezaujatě zatímco si pilovala nehty.

„Tak, jdeme na to,“ řekla po půl hodině a vrhla se na něj.

Někdy přibližně tou dobou kolem procházela i Bella doprovázená Jasperem a Jacobem. Jen, co uviděla kouř, začali jí nepříjemné stahy.

„Budu rodit,“ vykřikla přidušeně a v očích jejích společníků se objevilo zděšení, čirá hrůza.

„Tak, to bychom ti možná měli nechat trochu soukromý, ne?,“ zeptali se a vysloužili si tak vražedný pohled 3. Stupně.

***

Po nějaké době Bella porodila. Válela se na zemi mezi jehličím a z posledních sil se ptala: „Jak vypadá?“.

„No, je celá od krve a taková pomačkaná…,“ oznámil jí Jasper.

„Kušuj, tupče!,“ okřikl ho Jake, „Je božská,“ a zamilovaně na ní hleděl. Na onen uzlíček s modrýma pronikavýma očima. Ani si nevšiml, že Jasper se mezitím pustil do Belly…

Autor: JoHarvelle (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Božská Renesmee aneb B+E v přímém přenose - Rozbřesk: