Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Viktorie

2. dvojstránka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

ViktoriePříběh, jak se zrodila Viktorie. Jenom podotýkám, že je to úplně vymyšlené... :D Příjemné čtení.
tynkaul

06.06.2010 (09:30) • Tynkaul • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2059×

Už to bylo dlouho, co se tento člověk proměnil v upíra a už to bylo dlouho, co vysál svou první oběť. Jmenoval se Laurent, ale to pro něj nebylo důležité. Protloukal se světem a nikdy, mu na nikom nezáleželo. Když měl hlad, tak svou touhu uspokojil. Nezajímal se o to, jaké to bude mít následky. Ať to byla nevinná dívka, co měla celý život před sebou, nebo milující matka, na kterou doma marně čekali děti… lidský život, pro něj nic neznamenal.

Vlastně za to nemohl. Nechápal pouto, co mezi lidmi vznikalo. Nechápal, proč jeden druhému schází. On, nikdy nic takového nepoznal. Nikdy nepoznal lásku. Nepoznal lásku, ani přátelství.

 

 

Seděl jsem na horní větvi stromu a byl svědkem rozhovoru dvou lidí. Hádali se. Padaly silná slova a tekly slzy, ale to všechno bylo nic, oproti bolesti, která mi říkala, že ti dva nemají šanci na přežití. Můj krk byl jako v ohni, ale byla to zábavná podívaná, takže jsem je nechal, ať se klidně pozabíjejí…

Už mě to přestávalo bavit, takže jsem se rozhodl, vnést do toho trochu šťávy. Seskočil jsem mezi ně a měli jste vidět, ty nechápavé pohledy.

„Ty šmíráku!“ začal ten chlapec, který byl celý rudý od nadávek, které mu vytékaly z úst. Nevšímal jsem si jeho poznámek.

„Co jsi zač?“ zeptala se ta roztomilá zrzka. No, alespoň byla všímavější, než ten chlapík.

„Co asi. Šmírák je to!“ nadával ten kluk. Dostal jsem chuť, pořádně ho vystrašit, takže jsem se k němu otočil čelem a udělal k němu krok mojí, pro lidi nepochopitelnou rychlostí. Měli jste vidět, jak mu spadla čelist.

„C-co jsi zač?“ Ale ne, už zase začínají tyhle otázky.

„Co jsi zač? Co po mě chceš…“ syčel jsem a ten kluk se rozbrečel. Přísahám, že se rozbrečel. Kopnul jsem ho a on se svalil na zem. Začal příšerně naříkat a prosit o život…

„Myslel jsem si, že s tebou bude větší sranda,“ špitnul jsem a konečně uspokojil neodolatelnou tuhu po jeho krvi. Když jsem skončil, otočil jsem se a ta zrzka tam pořád stála. Stála tam, jako přimražená a zírala ne mě s otevřenou pusou.

„Myslel jsem, že tu nebudeš. Snad jsem ti dal dobrou příležitost na útěk, ne?“ šeptal jsem a pomalu se k ní přibližoval. Ona couvala. Pohladil jsem ji po tváři a jediné, co udělala, bylo, že se lehce zachvěla pod mým studeným dotykem a po tváři se jí skutálela obrovská slza.

„Ty se mě nebojíš?“ špitnul jsem a ona lehce přikývla. V tom mě osvítil sluneční paprsek, který si mezi mraky našel cestu. Osvítil mi mé, do půl nahé, snědé tělo a ta dívka vydechla úžasem.

„Dobrý, co?“ zašeptal jsem znova a pohladil ji po tváři. Ona, jako by byla v transu, zvedla ruku a pohladila mojí odhalenou hruď.

„Co?“ zeptal jsem se.

„Jsi krásný,“ špitla a z očí se jí vyvalil potok slz. Co to blábolí? Vždyť by se mě měla bát… Nevěděl jsem, co říct. Tohle se mi nikdy nestalo. Každý přede mnou utíkal a nadával, ale ona? Ona mi pověděla, že jsem krásný. Lehce jsem pootevřel ústa. Ona ke mně přistoupila ještě jeden krok. Teď jsme se téměř dotýkali těly a ona se zachvěla, když ucítila můj chlad.

„Co mám s tebou udělat?“ zeptal jsem se jí. Ano, zeptal jsem se jí. Nevěděl jsem, co po mě chce. Vlastně, jsem byl úplně mimo.

„Chci být, jako ty,“ špitla a přitiskla se ke mně úplně. Opatrně jsem ji objal. Položila mi hlavu na rameno a poddala se svému pláči. Slzy se jí kutálelyi po obličeji a já si pomalu uvědomoval, co po mě žádá. Chce, abych z ní udělal jednu z nás. Ale ona to vlastně neví. Netuší o tom, co jsem… byl jsem pořád zmatený.

„Jak se jmenuješ?“ zeptal jsem se jí.

„Viktorie,“ vykoktala mezi vzlyky.

„Viktorie, ty ale vůbec nevíš, co po mě žádáš,“ utěšoval jsem jí.

„Ne,“ koktala. „Nevím, ale určitě to bude lepší, než žít s tím, že nikoho nemám,“ vzlykala a krokodýlí slzy se jí kutálely po tvářích.

„Co se stalo?“ usmál jsem se a utřel jí tvář.

„On,“ hodila pohledem po muži, kterého jsem před pár minutami zabil. „On mi zničil život…“ Tentokrát se rozbrečela tak, že jsem se divil, že se neudusila.

„Neboj, neboj, ššš,“ uklidňoval jsem jí. Ona nakonec usnula. Položil jsem ji na zem a odešel. Nedokázal jsem ji zabít. Nevím proč, ale nedokázal. Bylo to, jako by ji chránilo nějaké… pouto, co mezi námi vzniklo. Nevěděl jsem jaké. Nikdy jsem to nezažil…

O pár dní později, co jsem na ní nedokázal přestat myslet, jsem se vrátil. Nenapadlo mě, kde bych jí měl hledat, jenomže, ona byla stále na té mýtině, co jsem ji našel a tělo, toho mrtvého muže leželo opodál. Když mě zahlédla, celá se rozzářila.

„Tys přišel!“ vydechla a vrhla se ke mně.

„Ano, přišel,“ přitakal jsem.

„Můžu, teď být jako ty?“ zeptala se.

„Ano, můžeš,“ usmál jsem se a pevně ji k sobě přitiskl. Políbil jsem ji do vlasů a zakousl se do její krční tepny. Vykřikla, ale jenom jednou, krátce a pronikavě. Chvíli jsem se přemáhal, ale nakonec jsem dokázal přestat. Položil jsem ji na zem a další tři dny jsem ji pozoroval. Jak se svíjí v bolestech a jak bolestně křičí.

Otevřela oči. Měla je nádherné. Rudé. Pronikavě rudé a hodily se jí k vlasům, které zářili jako oheň.

„Ahoj, ty moje upírko,“ usmál jsem se a pohladil jí po tváři.

„Mám žízeň!“ Byla její první věta.

Přemýšlela jsem a chtěla bych napsat ještě pokračování... myslítě, že je to dobrý nápad?

:D

Autor: Tynkaul (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Viktorie:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře